Podnikatelé získali od Českomoravské záruční a rozvojové banky podporu přes 51 miliard korun. Poptávka firem zejména po provozním financování v loňském roce 2020 vzrostla. Jen v segmentu nových korporátních úvěrů do 30 milionů korun banky poskytly 120 miliard korun, což je o třetinu více než v roce 2019. Oznámilo to ministerstvo průmyslu a obchodu.
Téměř polovinu prostředků podpory čeští podnikatelé získali díky programům Českomoravské záruční a rozvojové banky a necelou pětinu z operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rok 2020 citelně zasáhl podnikatelský sektor, a to způsobem, na který tato země v novodobé historii nebyla zvyklá. Doslova se zastavila činnost některých oborů, což s sebou přineslo propad české ekonomiky. To se mimo jiné projevilo v rostoucí poptávce podnikatelů po provozním financování. Komerční banky však v poskytování takovýchto úvěrů byly obezřetné.
Ke zpřísňování podmínek došlo již v polovině roku 2020 a tento trend pokračuje, protože hrozí, že relativně vysoké procento žadatelů nebude schopno úvěr splatit. Finanční nástroje poskytované záruční a rozvojovou bankou proto ještě více nabyly na významu.
„V roce 2020 pomohla banka profinancovat 10 636 podnikatelských projektů v objemu přesahujícím 51 miliard napřímo poskytnutých či zaručených úvěrů. Oproti rekordnímu roku 2019 tak přes ní natekl do ekonomiky 2,2krát větší objem podpory a o 9 miliard více
než v součtu za historicky úspěšné roky 2018 a 2019,“ oznámilo ministerstvo průmyslu ve dvouměsíčníku OPIK.
Podporu čerpaly zejména malé firmy
Ve většině případů (95 procent) poskytla záruční a rozvojová banka podnikatelům podporu ve formě záruk za úvěry komerčních bank, v ostatních případech se pak jednalo o napřímo poskytnuté zvýhodněné úvěry. „Záruky jsou nejčastěji využívaným finančním nástrojem napříč všemi vyspělými ekonomikami. Jejich výhodou mimo jiné je, že usnadňují podnikatelům přístup k úvěrům a zároveň motivují banky k úvěrování, což je důležité především v obdobích hospodářské recese. Jejich úspěšnost by se neměla posuzovat podle využitého podílu z celkového záručního rámce, ale především podle toho, jestli nedošlo k omezení agregované úvěrové emise komerčních bank. Statistika České národní banky jasně prokazuje, že riziko tzv. credit crunch (tj. snížené ochoty bank úvěrovat), které se v obdobích krize zvyšuje, bylo loni i díky programům naší banky úspěšně zažehnáno,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky Jiří Jirásek.
Podporu banky nejčastěji čerpaly malé podniky, tj. firmy s méně než 50 zaměstnanci. „Většinu projektů (87 procent), které jsme pomohli prostřednictvím našich programů
profinancovat, realizovali živnostníci a malé podniky. Tito podnikatelé čerpali spíše menší úvěry, v průměrné výši 3,4 miliony korun. Kromě půl procenta projektů, které realizovaly velké firmy, zbývající podporu čerpali středně velcí podnikatelé (12,5 procenta). Jejich průměrná výše poskytnutého úvěru se pohybovala přes 13 milionů korun,“ upřesnil
Jiří Jirásek.
Rostla poptávka po provozním financování
Vzhledem k situaci na trhu se české firmy v roce 2020 dostávaly do problémů s cash flow, a proto rostla poptávka zejména po provozním financování. K úhradě provozních výdajů bylo z celkově poskytnutých 51 miliard korun využito přes 47 miliard. Zbývajících 3,6 miliard korun pak využili podnikatelé k pořízení nových strojů, technologií, licencí, softwaru nebo k výstavbě či rekonstrukci výrobních areálů, skladovacích hal a administrativních budov, případně k nákupu podílu rodinného podniku.
Podpora poskytovaná ve formě záruk a zvýhodněných úvěrů směřovala napříč všemi regiony České republiky. Nejvíce projektů bylo prostřednictvím ní realizováno na území Jihomoravského kraje (15 %), Moravskoslezského kraje (13 %) a v hlavním
městě Praha (12 %).
Podpora směřovala i napříč jednotlivými obory podnikaní. Nejčastěji ji však čerpali podnikatelé působící v oblasti maloobchodu a velkoobchodu (37 %), ve zpracovatelském
průmyslu (23 %), stavebnictví (12 %) a v ubytovacích a stravovacích službách (8 %).
Přes dvě třetiny podpory, kterou záruční a rozvojová banka ve spolupráci s komerčním sektorem v roce 2020 podnikatelům poskytla, směřovala z programů COVID. Z nich bylo
profinancováno 6 574 projektů v objemu přes 35 miliard korun napřímo poskytnutých nebo zaručených úvěrů. Dalších 16 miliard korun získali podnikatelé z běžných programů
banky. Podporu z nich čerpalo ve sledovaném období přes 3 882 malých a středně velkých
firem.
OPPIK střídá OPTAK
Část podpory, kterou banka podnikatelům v uplynulém roce poskytla, byla financována ze
strukturálních fondů Evropské unie v rámci OPPIK. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) byl stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů v programovém období 2014 – 2020. Finanční prostředky z něj mohli žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Šanci měly projekty realizované na území České republiky kromě hlavního města Prahy. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj bylo pro tento operační program připraveno celkem 4 331 milionů eur, v přepočtu cca 110 miliard korun.
„Jednalo se jak o tzv. COVID podporu, tak o běžné programy banky. Zejména pak o program Expanze, jež slouží k rozvoji malých a středních podniků. Celkově bylo z OPPIK profinancováno přes 4 000 projektů v objemu 22 miliard korun napřímo poskytnutých či zaručených úvěrů,“ uzavírá ve své analýze ministerstvo průmyslu a obchodu.
Operační program OPPIK střídá jeho nástupce OPTAK: Operační program Technologie
a aplikace pro konkurenceschopnost. Ten by měl v letech 2021–2027 rozdělit mezi české podniky téměř 80 miliard korun.
Dotace z OPTAK mají pomoci zejména zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Finance tak mají směřovat do výzkumu a vývoje, inovací či na podporu digitalizace a vysokorychlostního internetu. Zacílí i na životní prostředí – podporu mají dostat dostat energeticky úsporné projekty, obnovitelné zdroje energie nebop čistá mobilita.
OPTAK bude určený zejména pro podporu malých a středních podniků (podniků do 249 zaměstnanců). Na své si však přijdou i velké podniky, nadnárodní koncerny i začínající start-upy.
Míra dotace pro jednotlivé projekty se bude pohybovat mezi 25 – 80 procenty.
Tomáš Rovný
