Covid-19 způsobil nemocnicím dlouhou řadu problémů, s nimiž se musí popasovat. Mezi ty nejviditelnější patří personální kapacity či reorganizace lůžek, jsou tu ale i výzvy na první pohled méně viditelné. Jednou z nich je likvidace infekčního odpadu, kterého v poslední době výrazně přibylo – v některých nemocnicích až o třetinu. Na vládu proto putuje materiál, který se snaží náležité likvidaci těchto odpadů napomoci. Zdravotnický deník se zároveň zeptal v některých velkých nemocnicích, jak situaci zvládají, a i když potvrzují nárůst množství odpadu, s jeho řádnou likvidací se doposud dokázaly popasovat.
„Do kritické infrastruktury v boji proti covid-19 nepochybně patří i odstraňování odpadů, v současnosti především těch infekčních, tedy odpadů z péče o nemocné covid-19. V rámci probíhající koronavirové epidemie v ČR dochází k enormnímu nárůstu produkce infekčního odpadu (roušky, rukavice, obleky, štíty, brýle, další druhy odpadů) ze zdravotnických zařízení (nemocnice a další). Dle informací od provozovatelů zařízení je meziroční nárůst hmotnosti odpadů v některých případech vyšší než 30 procent (pokud jde o objem odpadu, pak je nárůst ještě vyšší až o 50 procent),“ píše se v předkládací zprávě.
Infekční odpad se likviduje ve schválených zařízeních, jako jsou spalovny nebezpečných odpadů, kterých je v Česku celkem dvacet. Ty fungují buď přímo v rámci některých nemocnic, nebo se odpad ze zdravotnických zařízení do spaloven sváží.
„V současnosti se zařízení dostávají na únosnou mez svého zatížení a může začít docházet k odchylkám od schválených podmínek provozu zařízení,“ uvádí se v materiálu s tím, že listopad a prosinec zřejmě z tohoto pohledu budou ještě náročnější než září a říjen.
Legislativa zároveň stanovuje, že nebezpečný odpad ze zdravotnictví smí být shromažďován mimo chladící prostor nejdéle tři dny; déle je to možné do doby jednoho měsíce při teplotách do osmi stupňů Celsia.
-mk-