Jde Řecko po správné cestě k získání potřebné pomoci z eurozóny? Podaří se mu splnit závazná opatření a získat si tak důvěru uvnitř a vně země? Jak současnou situaci Řecka vnímají ministři financí evropských zemí a důležité finanční instituce?
Pokud chce Řecko získat podpůrné prostředky z eurozóny, je zapotřebí, aby nepolevovalo v reformách, které je třeba provést. Nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem vyžaduje, aby Řecko splnilo podmínky záchranného balíčku dříve, než eurozóna uvolní finanční prostředky nebo zváží další opatření na zmírnění řeckého dluhového břemene. Řecký premiér Alexis Tsipras musí bezpodmínečně zapracovat na reformách finančního sektoru a důchodového systému.
Dijsselbloem, který vedl jednání, není v této věci zcela optimistický. Novinářům sdělil: „Nemůžete očekávat, že evropské vlády dají nové peníze do bank, pokud se otázky veřejné správy nevyřeší.“ citoval Bloomberg. Pokud má být tedy schválena další pomoc Řecku, Tsipras nesmí polevit v rámci reorganizace ekonomiky své země. Eurozóna požaduje, aby Řecko do poloviny října implementovalo 48 ekonomických opatření pro zajištění dalších 2 miliard euro potřebných pro jeho finanční záchranu.
Zároveň Řecko potřebuje získat další peníze na rekapitalizaci svých největších bank. O tom, zda je eurozóna poskytne i v případě, že budou reformy opožděny, odmítl Dijsselbloem hovořit.
Evropská centrální banka v současné době zkoumá a zároveň zátěžový test čtyř největších řeckých bank. Balíček podpory má v plánu přidělit až 25 miliard eur pro Národní banku Řecka SA, Piraeus Bank SA, Eurobank Ergasias SA a Alfa Bank AE. Ministři financí eurozóny musí schválit uvolnění dalších 15 miliard eur do 15. listopadu, které by se mohly připojit na samostatný účet v rámci Evropského stabilizačního mechanismu.
Dijsselbloem vidí smysl této pomoci i v nezbytném obnovení důvěry uvnitř i vně Řecka, která by měla vést k žádoucímu ekonomickému růstu. Nepopírá však, že tento úkol bude vyžadovat mnoho úsilí.
Tsipras zároveň odhalil nové plány v rámci státního rozpočtu pro rok 2016 během třídenní parlamentní debaty, která začala toto pondělí. Plánuje navrhnout prodloužení splatnosti půjček, snížení fixní úrokové sazby, obnovit likviditu a přístup na trhy, což popsal jako zásadní pro dalších 20 měsíců.
Za podmínky zachování anonymity sdělil nejmenovaný řecký úředník, že zástupce z Mezinárodního měnového fondu byl v otázce schopnosti Řecka plnit stanovené podmínky skeptičtější než ministři financí evropských zemí. V návaznosti na novou řeckou vládu, sdělil Bloombergu francouzský ministr financí Michel Sapin: „Chceme vidět jeho odhodlání plnit závazky podle červencové dohody a ve správném časovém rámci.“
Jindřich Chromý
