Nákup akcií veřejným zadavatelem spadá pod zákon o veřejných zakázkách. Akcie jsou podle občanského zákoníku věcí a v zákoně o zadávání veřejných zakázek pro ně není výjimka.Tak argumentuje Nejvyšší správní soud, který dal svým čerstvým rozhodnutím zapravdu antimonopolnímu úřadu, který již dříve transakci vedení libereckého kraje při nákupu akcií autobusového dopravce pozastavil. Rozsudek Krajského soudu v Brně, který měl opačný názor, je tímto rozsudkem zrušen a věc je vrácena k novému projednání. Soudce krajského soudu se však musí řídit právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Dlouho vlekoucí se spor o to, jestli může vedení veřejného zadavatele nakoupit akcie mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek, stále není u konce. Nejvyšší správní soud (NSS) včera rozhodl o tom, že postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který tento obchod zastavil, je správný. Vrátil věc k projednání krajskému soudu v Brně, který je místně příslušný projednávat spory zadavatelů či soutěžitelů s antimonopolním úřadem. Tentokrát se však musí soudci krajského úřadu řídit právním názorem NSS.
„Nejvyšší správní soud dodává, že si je vědom toho, že u korporátních akvizic je postup v 
zadávacím řízení velice těžko představitelný, neboť zadavatel má typicky (a oprávněně) zájem o konkrétní společnost. Neznamená to však, že vždy nastane situace, že požadavky zadavatele může splnit pouze jediný dodavatel (např. v nynější věci žalobce minimálně zvažoval tři různé varianty). Zákon o zadávání veřejných zakázek navíc počítá s tím, že předmět veřejné zakázky může být splněn pouze určitým dodavatelem, a upravuje i takové druhy zadávacích řízení, v rámci kterých fakticky dochází k vyloučení hospodářské soutěže (viz § 63 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek), jak uváděl i předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí. Podrobení korporátních akvizic pravidlům pro zadávání veřejných zakázek tedy není pojmově zcela vyloučeno. O vhodnosti takové úpravy lze jistě polemizovat, posouzení vhodnosti úpravy však není úkolem soudu, ale zákonodárce, a v rámci výkladu aktuální zákonné úpravy pro ně není místo,“ uvádí ve svém rozhodnutí NSS.
Vedení kraje chtělo koupit akcie firmy zajišťující veřejnou službu
Liberecký kraj v červenci roku 2017 oznámil záměr získat stoprocentní podíl ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a zajistit tak provozování autobusové dopravy na území Libereckého kraje na základě vertikální spolupráce. Tento záměr hodlal Liberecký kraj realizovat buď koupí akcií, nabytím pohledávek nebo koupí závodu či jeho části. Za tímto účelem oslovil tři obchodní společnosti, a to konkrétně společnost ČSAD Liberec, ČSAD Česká Lípa a BusLine. Byl přitom připraven jednat o svém záměru se kteroukoliv ze jmenovaných společností. Rozhodnutí kraje koupit ČSAD Liberec napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže společnost BusLine, která vyhrála soutěž na obslužnost daného území pro rok 2018. Liberecký kraj ale soutěž zrušil. Důvodem mělo být to, že BusLine prý nabídla příliš vysokou cenu za jeden kilometr, aniž by řádně vysvětlila náklady. Firma však tuto argumentaci však odmítla a naopak tvrdila, že neodůvodněný byl záměr kraje koupit ČSAD Liberec.,
27. března 2018 se mimořádně sešla rada Libereckého kraje. Chyběli tři radní, konkrétně Přemysl Sobotka (ODS), Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj) a Radka Loučková Kotasová (ANO). Na programu byl jediný bod – „Darovací smlouva č. OLP/2062/2018“. Radní schválili nabídku firmy Liberecká automobilová doprava, s.r.o. (LIAD s.r.o.) hejtmanovi Martinu Půtovi (Starostové pro Liberecký kraj) na bezúplatný převod 200 akcií společnosti ČSAD Liberec v hodnotě 20.000 korun na kraj. Zároveň pověřili Hejtmana Půtu, aby předložil tento návrh darování akcií zastupitelstvu. To by se mělo sejít 24. dubna.
Není bez zajímavosti, že nabídku na bezúplatný převod 200 kusů akcií v celkové hodnotě asi 20.000 korun dostal hejtman Půta 26. března, ve stejný den dostal také právní rozbor celé situace od renomované právní kanceláře Havel&Partners. O den později se sešla rada, aby nabídku projednala a ještě ten den, tedy 27. března, podepsal hejtman Půta darovací smlouvu.
Nejdál se dostala jednání s ČSAD Liberec. Kraj chtěl za 14,353 milionu korun odkoupit 86 procent akcií od majoritního vlastníka. Dalších 20 milionů se chystal do firmy investovat, protože dopravce byl na pokraji insolvence. Dohodu schválili krajští radní i valná hromada dopravce, nakonec ale na koupi nedošlo. Záměr napadla u ÚOHS konkurenční společnost BusLine kvůli údajnému obcházení zákona o veřejných zakázkách. Úřad nejprve pochybení neshledal, pak jí dal ale za pravdu.
Jiří Reichl
