Návrh na zakotvení stavu nebezpečí na ústavní úrovni navrhlo ministerstvo vnitra na základě vládního usnesení z letošního května. Cílem je umožnit vyhlásit stav nebezpečí nikoli jen v krajích, ale na celém území státu. Nový stav nebezpečí by mohla i za hejtmany a primátora vyhlásit vláda nebo na 24 hodin sám její předseda. Dále návrh umožňuje prodloužit volební období a odkládat volby ve válečném a nouzovém stavu a ve stavu ohrožení. Volby by mohly být zákonem odloženy opakovaně o půl roku prodloužením volebního období.

Vyplývá to návrhu ministerstva vnitra, který je v současnosti v připomínkovém řízení. Podle důvodové zprávy ukázala situace s údajnou pandemií Covid-19, že stávající ústavně zakotvené krizové stavy – nouzový stav, stav ohrožení a válečný stav – politikům v ČR nestačí.

Celý materiál včetně návrhu je zde.
Nouzový strav nyní vyhlašuje vláda nebo její předseda na 24 hodin, zrušit ho může předsedovi vláda a vládě zase Parlament. Stav ohrožení vyhlašuje na návrh vlády Parlament, válečný stav vyhlašují poslanecká sněmovna a Senát nadpoloviční většinou poslanců. Stav nebezpečí byla až dosud instituce, podle které vyhlašovali krizi hejtmani podle krizového zákona.

Co vláda zavedením dalšího krizového stavu na úrovni ústavního zákona sleduje? „Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Více osvětluje nové ustanovení čl. 4b:

(1) Stav nebezpečí se může vyhlásit jen s uvedením důvodů, na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením stavu nebezpečí orgán vyššího územního samosprávného celku nebo vláda vymezí, která práva a svobody stanovené ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon.

„Současná situace s pandemií onemocnění COVID-19 ukázala, že stávající právní úprava není dostačující. Od přijetí ústavního zákona o bezpečnosti v roce 1998 nebyl žádný z krizových stavů vyhlášen na území celého státu. Pouze v letech 2002, 2006, 2007 a 2013 byl vládou vyhlášen nouzový stav na části území České republiky z důvodu povodní nebo orkánu. Stav nebezpečí byl na území jednotlivých krajů vyhlášen vícekrát, a to v souvislosti s povodněmi, sesuvy skalního masivu a půdy, likvidací nelegálního skladu chemikálií či afrického moru prasat,“ uvádí se v důvodové zprávě. „V současné době však musí Česká republika počítat i s jinými druhy ohrožení (např. právě epidemie, respektive pandemie). Z tohoto důvodu je vhodné provést revizi krizových stavů tak, aby mohla být tato úprava využitelná při řadě rozdílných situací,“ stojí ve zprávě.

Stav nebezpečí byl až dosud vyhlašován jen hejtmany nebo primátorem na území krajů a hl. města Prahy. To by se mělo nyní změnit. „Stav nebezpečí může (primátor nebo hejtman) vyhlásit na území celého kraje anebo jeho části.  Podle navrhované právní úpravy bude moci být nově stav nebezpečí vyhlášen i na území celého státu. V tomto případě musí být vyhlášen vládou. Vláda může stav nebezpečí vyhlásit i na části území státu, a to například v případě, kdy stav nebezpečí nevyhlásí hejtman (primátor), ačkoliv budou podmínky pro jeho vyhlášení splněny. V případě nebezpečí z prodlení může stav nebezpečí vyhlásit i předseda vlády, jeho rozhodnutí však musí vláda do 24 hodin schválit nebo zrušit (tedy obdobně jako u nouzového stavu). Pokud se vláda v této lhůtě nevyjádří, má se za to, že se stav nebezpečí ruší (s účinky ex nunc),“ popisuje nový krizový stav v důvodové zprávě vnitro. Stav by měl být vyhlašován na 30 dní.

Odložení senátních voleb v Teplicích byl nicotní akt

Podle důvodové zprávy je rovněž příčinou navrhovaných změn ústavního zákona současná roztříštěnost a nejednotnost zákona, ale především konání voleb. „Další nedostatek současné právní úpravy lze spatřovat v nejednoznačné úpravě týkající se možnosti odložení voleb. Pokud se jedná o možnost úpravy volebního období v době vyhlášeného krizového stavu, ústavní zákon o bezpečnosti obsahuje v čl. 10 stručnou úpravu pro možnost prodloužit zákonem volební lhůty. Lhůty lze prodloužit, jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období. Prodloužení je možné nejdéle o šest měsíců,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Zpráva v této souvislosti zmiňuje situaci, kdy termín doplňovacích voleb do Senátu v Teplicích spadl do nouzového stavu a zákazu volného pohybu osob, a proto vláda rozhodla o jejich odložení. Nejvyšší správní soud to označil za protiústavní a nicotný akt.

Vnitro, které na základě usnesení vlády z letošního května návrh zpracovalo, chce proto nyní možnost odkládat volby a prodlužovat volební období zakotvit do ústavního zákona. „Umožňuje se opakovaně prodloužit lhůty, a tím i volební období, avšak opět pouze zákonem a maximálně o 6 měsíců. To je nezbytné v případě, že trvající nebo znovu vyhlášený nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav ani nadále neumožňují konat volby. Podmínky pro odložení konání voleb a zároveň prodloužení volebního období se vztahují na volby, které by se měly konat z důvodu uplynutí pravidelného volebního období,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Úmrtí nebo pokles zastupitelů

„Úprava samotného odložení voleb se vztahuje na volby, které se konají z jiného důvodu, než je uplynutí volebního období (např. soudní rozhodnutí o neplatnosti voleb, úmrtí senátora, pokles počtu zastupitelů obce pod zákonem stanovenou hranici,“ uvádí se v důvodové zprávě. Prodloužení volebního období by bylo možné ve třech krizových stavech – v nouzovém stavu, stavu ohrožení i válečném stavu,“ uvádí vnitro v důvodové zprávě.

Předmětné ustanovení pak obsahuje taxativní výčet druhů voleb, na které lze prodloužení lhůt, včetně délky volebního období, aplikovat. Například nedopadá na volby do Evropského parlamentu, u nichž je počátek a konec volebního období stanoven jednotně pro všechny členské státy Evropské unie evropským,“ upřesňuje ustanovení o výhradě zákona ministerstvo vnitra.

Prodlužovat lhůty by se mohly například u voleb do poslanecké sněmovny konaných z důvodu rozpuštění sněmovny, volby prezidenta před uplynutím jeho volebního období nebo doplňovacích voleb do Senátu a dodatečných voleb do zastupitelstev při jejich neplatnosti nebo při poklesu členů zastupitelstva.

Předmětný nově navržený článek 10 vypadá takto:

Změny volebního období:

(1) Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní přípravu nebo konání voleb do Parlamentu České republiky, voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků nebo volby prezidenta republiky, lze zákonem prodloužit volební období a lhůty pro přípravu a konání voleb, nejdéle však o šest měsíců. Volební období a lhůty pro přípravu a konání voleb lze takto prodloužit i opakovaně. V případě voleb do Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků se o dobu prodloužení volebního období zkracuje volební období, které má následovat.

(2) Podle odstavce 1 lze prodloužit také lhůty pro přípravu a konání voleb, které nejsou spojeny s koncem pravidelného volebního období, a voleb do Evropského parlamentu. Jedná-li se o volby do zastupitelstev obcí vyhlášené pouze pro část území České republiky, rozhoduje o prodloužení lhůt vláda. Rozhodnutí vlády se vyhlašuje a nabývá účinnosti obdobným způsobem jako zákon.

(3) V případě voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků a v případě voleb do Senátu lze podle odstavce 1 nebo 2 postupovat i pouze pro některé z volebních obvodů, na jejichž území byly volby vyhlášeny.

[/mn_protected]

Irena Válová