INZERCE

Vláda chce kvůli epidemii zakotvit ústavní stav nebezpečí, odkládat volby a prodlužovat volební období

Návrh na zakotvení stavu nebezpečí na ústavní úrovni navrhlo ministerstvo vnitra na základě vládního usnesení z letošního května. Cílem je umožnit vyhlásit stav nebezpečí nikoli jen v krajích, ale na celém území státu. Nový stav nebezpečí by mohla i za hejtmany a primátora vyhlásit vláda nebo na 24 hodin sám její předseda. Dále návrh umožňuje prodloužit volební období a odkládat volby ve válečném a nouzovém stavu a ve stavu ohrožení. Volby by mohly být zákonem odloženy opakovaně o půl roku prodloužením volebního období.

Vyplývá to návrhu ministerstva vnitra, který je v současnosti v připomínkovém řízení. Podle důvodové zprávy ukázala situace s údajnou pandemií Covid-19, že stávající ústavně zakotvené krizové stavy – nouzový stav, stav ohrožení a válečný stav – politikům v ČR nestačí.

Celý materiál včetně návrhu je zde.
Nouzový strav nyní vyhlašuje vláda nebo její předseda na 24 hodin, zrušit ho může předsedovi vláda a vládě zase Parlament. Stav ohrožení vyhlašuje na návrh vlády Parlament, válečný stav vyhlašují poslanecká sněmovna a Senát nadpoloviční většinou poslanců. Stav nebezpečí byla až dosud instituce, podle které vyhlašovali krizi hejtmani podle krizového zákona.

Co vláda zavedením dalšího krizového stavu na úrovni ústavního zákona sleduje? „Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody,“ uvádí se v důvodové zprávě.


Více osvětluje nové ustanovení čl. 4b: (1) Stav nebezpečí se může vyhlásit jen s uvedením důvodů, na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením stavu nebezpečí orgán vyššího územního samosprávného celku nebo vláda vymezí, která práva a svobody stanovené ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon. „Současná situace s pandemií onemocnění COVID-19 ukázala, že stávající právní úprava není dostačující. Od přijetí ústavního zákona o bezpečnosti v roce 1998 nebyl žádný z krizových stavů vyhlášen na území celého státu. Pouze v letech 2002, 2006, 2007 a…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit


Irena Válová