Pokud už se jednou zadavatel rozhodne zahájit zadávací řízení, vydává se na cestu nejen dobrodružnou a spletitou, ale současně i na cestu, z níž není, s nadsázkou řečeno, návratu. Podmínky zrušení zadávacího řízení jsou totiž tak komplikované, že je mnohdy jednodušší prostě uzavřít smlouvu.
Státní pozemkový úřad zadával nadlimitní veřejnou zakázku „Uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb“, které se však rozhodl zrušit. Toto zrušení však následně odmítl ÚOHS, jenž konstatoval, že ke zrušení nedošlo bez zbytečného odkladu. Vzhledem k tomu, že tento důvod podle něho postačoval ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, dále se nezabýval splněním podmínek pro zrušení z důvodů hodných zvláštního zřetele. Zadavatel dvakrát rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a následně na základě podaných námitek své rozhodnutí vždy zrušil. Přítrž tomuto „kolotoči“ učinil až dopis náměstka ministra zemědělství vyzývající ke snižování nákladů spojených s fungováním státní správy, což zadavatele vysvobodilo a umožnilo mu zadávací řízení zrušit právě z výše uvedených důvodů hodných zvláštního zřetele. I v tomto případě se však ozvali uchazeči o veřejnou zakázku se svými námitkami proti zrušení zadávacího řízení a Státní pozemkový úřad jim nejprve vyhověl a rozhodnutí o zrušení zrušil, aby následně přece jen přistoupil k definitivnímu zrušení zadávacího řízení. Tedy alespoň zdánlivě definitivně… Postup ÚOHS následně potvrdil i Krajský soud v Brně, neboť prodleva pěti měsíců od druhého vyhodnocení nabídek do prvního zrušení a následně dalšího měsíce do zrušení definitivního nemohla naplnit zákonnou podmínku zrušení bez zbytečného odkladu. Z důvodu nutnosti kumulativního splnění podmínek zrušení se pak stejně jako ÚOHS krajský soud nezabýval zrušením z důvodů hodných zvláštního zřetele.
Ve své kasační stížnosti se zadavatel pokusil přesvědčit Nejvyšší správní soud (NSS), že není nutné uvedené podmínky zrušení splnit kumulativně a že se jak ÚOHS tak krajský soud měly zabývat primárně splněním podmínek důvodů hodných zvláštního zřetele. ÚOHS naopak zcela logicky a konzistentně setrval na svém výkladu.
NSS nejprve potvrdil oprávněnost postupu krajského soudu v případě stanovení lhůty bez zbytečného odkladu a její argumentační vypořádání. Podle NSS je bezpochyby naplněno nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu, přestože ta není výslovně stanovena ani v zákoně ani v rozsudku krajského soudu. Krajský soud totiž určil počátek běhu této lhůty a zadavatel následně nesporoval stanovení její délky. Přestože tedy NSS nijak zásadně nerozporoval závěry krajského soudu, pozoruhodně a velmi vnímavě se postavil k uložení nápravného opatření. Pro jeho uložení musejí totiž být splněny tři podmínky: 1. zadavatel nedodrží postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, 2. tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a 3. dosud nedošlo k uzavření smlouvy. A právě druhou z uvedených podmínek napadala argumentace zadavatele. A tady NSS skutečně přisvědčil: „Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že takovou situací může být například i existence natolik zásadní vady v zadávací dokumentaci, pro kterou skutečně nelze dospět k rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Konečný výběr nejvhodnější nabídky tak nelze v souladu se zákonem provést, respektive by zadavatel mohl výběr provádět opakovaně, ale následně by jej musel rušit, neboť by jeho úkon spočívající ve výběru nejvhodnější nabídky byl proveden v rozporu se zákonem. Zrušení zadávacího řízení v takové situaci uchazečům o veřejnou zakázku nemůže přivodit újmu oproti pokračování v zadávacím řízení, neboť ani nabídku žádného z nich nelze vybrat jako nejvhodnější.“
Přestože tedy zadavatel nedodržel podmínky zákona pro zrušení zadávacího řízení, neznamená to automatické zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a ÚOHS, příp. prvostupňový soud se má zabývat tím, zda došlo ke skutečnému naplnění podmínek vedoucích k uložení nápravného opatření z důvodu podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. NSS tak vrátil celé řízení zpět před ÚOHS. Jen pro úplnost dodejme, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek již neobsahuje pro zrušení zadávacího řízení diskutabilní podmínku bezodkladnosti.
Jiří Reichl
