Ministerstvo zdravotnictví plánuje v reakci na loňský audit NKÚ zvýšit četnost kontrol u příjemců dotací na specializační vzdělávání zdravotníků. Nechá si také zpracovat detailní analýzu fungování a financování vzdělávacího systému. Vyplývá to z materiálu, který rezort předložil na vědomí vládě v polovině července. Analýzu má připravit Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR do konce příštího roku. Dokument dále uvádí, že ministerstvo již zpřesnilo postupy a metodiku pro vedení a účast na dotačních řízeních, včetně provádění kontrol, nicméně jej trápí nedostatek úředníků, kteří by se agendě mohli plně věnovat.
Hloubková analýza, detailní postupy pro vedení a účast na dotačním řízení, více kontrol, častější školení. Tak se dají shrnout opatření, k nimž přistoupilo – nebo přistoupí – ministerstvo zdravotnictví v reakci na nepříliš lichotivé závěry auditu Nejvyššího kontrolního Úřadu (NKÚ), který proběhl v loňském roce a týkal se dotací poskytovaných rezortem na specializační vzdělávání zdravotníků v letech 2015 a 2018. Vyplývá to ze stanoviska rezortu k auditu, který má Zdravotnický deník k dispozici a který v polovině července vzala na vědomí vláda.
Připomeňme, že podle nálezu NKÚ je systém přidělování, administrace a kontroly dotací, z nichž většina připadne na rezidenční místa pro mladé lékaře v postgraduálním studiu, nehospodárný, neefektivní a mnohdy netransparentní. Úřad ministerstvu zároveň vyčetl, že systém specializačního vzdělávání zdravotníků je roztříštěný a jeho fungování, na které každoročně vydává stovky milionů korun, nijak nevyhodnocuje.
S řešením má pomoci detailní analýza
O tom, že systém postgraduálního vzdělávání mladých lékařů v České republice, není zrovna v ideálním stavu, jsme ve Zdravotnickém deníku psali opakovaně. Mnoho nespokojenosti souvisí se zmatky vyvolanými změnami ve specializačním vzdělávání z posledních let, které v konečném důsledku dopadají i na samotný průběh vzdělávání mladých školenců. Ti si stěžují na jeho chaotičnost a neúměrnou délku, což částečně zachraňují zmíněná dotovaná rezidenční místa s pevně danými pravidly.
V tomto kontextu a v reakci na nález NKÚ si chce proto ministerstvo nechat zpracovat detailní analýzu fungování systému specializačního lékařského i nelékařského vzdělávání. O tom, co by měla konkrétně obsahovat a na jaké otázky by měla odpovědět, budou jednat dvě nově zřízené pracovní skupiny – pro lékaře a nelékaře – složené ze zástupců rezortu, Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCONZO), lékařských fakult a dalších odborníků. Do poloviny příštího roku by tak mělo vzniknout detailní zadání pro Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který má analýzu v druhé polovině roku 2021 následně zpracovat.
Dokument by měl obecně vyhodnotit fungování systému a rozebrat zapojení jednotlivých organizací (tj. ministerstva, IPVZ, NCONZO, lékařských fakult, zdravotnických zařízení). NKÚ totiž upozornil na jeho značnou složitost a roztříštěnost a mimo jiné doporučil zvážit roli IPVZ, který převedením teoretické části specializačního vzdělávání lékařů v základních oborech na lékařské fakulty, s výjimkou všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost, ztratil v systému své klíčové postavení.
Součástí analýzy by mělo být i vyhodnocení nákladů na zajištění specializačního vzdělávání a s tím i optimální výše dotace na jedno rezidenční místo. NKÚ totiž rezortu vyčetl, že výši dotace určuje bez předchozího rozboru reálné ekonomické náročnosti daného místa a navíc ji každý rok mění. Není tak jasné, do jaké míry je daná dotace využita opravdu hospodárně. Podobně nenašel NKÚ logiku ani v nastavování výše dotace pro lékařské fakulty, které se podílí na teoretické přípravě mladých školenců. I zde by s řešením měla pomoci chystaná analýza.
Do doby, než bude dokument hotov, plánuje ministerstvo „zlepšovat průběh finanční kontroly dílčími opatřeními. Především zvýší frekvenci a počet kontrol prováděných u příjemců dotací“, píše se ve vládním materiálu.
Málo úředníků, více chyb
NKÚ ve svém nálezu poukázal na opakované chyby v přidělování, administraci a kontrole dotací a porušování právních předpisů ze strany ministerstva, administrátorů IPVZ a NCONZO, stejně jako příjemců (zdravotnická zařízení, lékařské fakulty). K chybám podle Úřadu docházelo i díky nejasně vymezeným kompetencím a odpovědnostem.
Ve svém stanovisku pro vládu ministerstvo uvádí, že v reakci na audit zpřesnilo a letos v únoru zveřejnilo nová pravidla pro dotace na rezidenční místa u nelékařských povolání, která měla jednoznačně vymezit odpovědnosti v dotačním řízení a postupy pro provádění kontrol u příjemců. Podobně byla upravena i metodika, aby nedocházelo k potencionálně netransparentnímu jednání.
V případě lékařských povolání rezort takový detailní závazný postup teprve připravuje, dokončen by měl být do konce roku. Navíc novela systému rezidenčních míst, na níž ministerstvo aktuálně pracuje, by měla zavést nové pravidlo, aby výzvy k předkládání žádostí o dotaci obsahovaly jasná kritéria, podle nichž se bude posléze žádost hodnotit. Zatím byla v tomto smyslu upravena metodika a rezort plánuje zvýšit kontrolní činnost. Pomoci by mělo i převedení podávání žádostí o dotaci do jednotného dotačního portálu RISPF spravovaného ministerstvem financí.
Na základě výsledků plánované systémové analýzy má pak vzniknout nová detailní metodika pro pracovníky rezortu i ostatní zapojené organizace, včetně návrhu evaluačních metod. Dále bude rezort pravidelně pořádat školení pro žadatele i příjemce dotací.
Ministerští úředníci připouští, že došlo na jejich straně k administrativním chybám. Zároveň se však brání, že „některá zjištěná pochybení byla způsobena nedostatečným personálním obsazením.“ Dotační programy spravují na ministerstvu dva odbory, zvlášť pro lékařská a nelékařská povolání, a oba mají být „dlouhodobě personálně podhodnoceny“. Do budoucna proto budou, jak se uvádí v materiálu, požadovat po vedení rezortu navýšení svých kapacit pro agendu dotačních řízení.
Za některé chyby nemůžeme, brání se nemocnice
Závažná pochybení u lékařských i nelékařských programů shledal NKÚ i na straně dvou příjemců dotací, které zkontroloval – Nemocnice Jihlava a Thomayerovy nemocnice v Praze. Obě zařízení připustila nedostatky, které se po jejich zjištění snažila napravit, včetně zavedení dalších kontrolních mechanismů nebo školení svých zaměstnanců.
Nemocnice však ve svém vyjádření k auditu zároveň upozornily na to, že některá pochybení byla způsobena nejasnou nebo nepřesnou metodikou. To se týkalo například výtky, že nemocnice, v rozporu se zákonem, ustanovily školitele, který nebyl jejich zaměstnancem. „V metodice z roku 2016, 2017 a 2018 ale není zcela jasně definováno, že školitelem musí být zaměstnanec akreditovaného zařízení,“ brání se nemocnice Jihlava, a obdobně i Thomayerova nemocnice, ve svém vyjádření.
Obě zařízení se také ohrazují proti výtce ohledně nehlášení změn v programech nebo nedodržování lhůt pro jejich oznámení. „Z provozních důvodů není možné uhlídat každý vzdělávací plán u každého rezidenta, který nemá z metodiky za povinnost hlásit případnou změnu. Změny se mnohdy ani nedozvíme, a to přesto, že při zahájení rezidenčního místa všechny rezidenty žádáme o sdělení veškerých změn obratem,“ píše nemocnice Jihlava. Zákonnou lhůtu patnácti dní pro nahlášení změny od chvíle, kdy nastane, považuje za nedostatečnou i Thomayerova nemocnice. „Změnu musí nahlásit rezident, schválit školitel, vedoucí klinického oddělení, náměstek ředitele a statutární zástupce. Z procesních důvodů je tato lhůta nedostatečná.“ A dodává, že v rezortních metodikách byla, v rozporu se zákonem, dokonce uvedena lhůta deseti dní.
Vládní materiál také vysvětluje, jak je možné, že nemocnice v Jihlavě na přelomu roku 2016 a 2017 více než tři měsíce uskutečňovala vzdělávací program v oboru gynekologie a porodnictví bez platné akreditace. „Nemocnice plnila v době podání žádosti o prodloužení akreditace podmínky pro akreditované pracoviště, což prokázala i ve své žádosti,“ brání nemocnici ministerstvo. „MZd tedy postupovalo tak, aby nebyli poškozeni školenci, kteří zde v době, kdy mělo akreditované zařízení zažádáno o prodloužení akreditace, absolvovali specializační vzdělávání,“ vysvětluje.
Co s hotelem ILF?
Vedle administrativních nedostatků a chyb poukázal NKÚ také na nízké využití hotelu ILF u stanice metra Budějovická v Praze, který provozuje IPVZ oficiálně za účelem ubytování školenců. Hotel podle auditorů již neslouží svému původnímu účelu. Uváděné desetiprocentní využití je nízké a nepřesné, brání se však IPVZ. NKÚ podle něj nezohlednil tři měsíce prázdnin a svátků a skutečnost, že šest pokojů využívají také zaměstnanců rezortu. Z tohoto pohledu se v roce 2019 blížilo využití hotelu pro svou hlavní činnost dvaceti procentům, uvádí v materiálu IPVZ a zmiňuje dále uzavřené smlouvy se dvěma pražskými lékařskými fakultami ohledně možnosti ubytování lékařů. „Hotel ILF navíc není pouze ubytovacím zařízením, ale zajišťuje také komplexní stravování školenců a zaměstnanců, obsahuje kongresový sál, knihovnu a kanceláře, ale zejména školící prostory,“ píše ve svém vyjádření dále IPVZ.
Nicméně jako hlavní důvod nižší vytíženosti hotelu uvádí IPVZ převod specializačního vzdělávání v základních oborech na lékařské fakulty. „Cesta k zásadnímu zvýšení podílu ubytovaných v hlavní činnosti vede pouze opětným zařazením IPVZ mezi subjekty poskytující vzdělávání v základních oborech, tedy na roveň lékařských fakult,“ navrhuje Institut, podle něhož by se tím nejen zvýšila kapacita využití hotelu, ale zároveň by se snížily finanční požadavky fakult na ministerstvo a celkově by to zvýšilo vliv rezortu na organizaci specializačního vzdělávání. Pro úplnost dodejme, že tento návrh zní zcela opačně, než již zmiňované doporučení NKÚ.
Málo úředníků, opožděné programy
Úřad rezortu také vyčetl opožděné zpracování programů specializačního vzdělávání a nastavení zkoušek po významné úpravě vzdělávacího systému v roce 2017, díky čemuž došlo zároveň k prodlevě v udělování nových akreditací pro školící zdravotnická zařízení. „Práce na vzdělávacích programech byla zahájena ještě před účinností novelizovaného zákona, stejně jako příprava obsahu vzdělávání v základních kmenech,“ brání se ministerstvo. Potřebný zákon byl však v parlamentu schválen po dlouhé době a v jiné podobě, než jak rezort navrhoval, a materiály bylo tedy nutné přepracovat. Zdržení měl způsobit i požadavek České lékařské komory, aby obsah vzdělávání v základním kmeni připravovaly až nově jmenované akreditační komise. Některé programy byly však i po svém schválení dále rozporovány odbornými společnosti a opakované se přepisovaly, popisuje dále vládní materiál. Zdánlivě nekonečné spory stály podle rezortu i za zpožděním v přípravě vyhlášky o zkouškách lékařů.
„Při dlouhodobě nedostačujícím personálním zajištění ministerstva zdravotnictví není možné, aby byly vzdělávací programy opakovaně přepracovávány a připraveny k vydání dříve,“ vrací se ministerstvo opět k nedostatku úředníků.
Dlouhé přijímání novely vzdělávacího systému v roce 2017 stojí mimochodem i za upozorněním NKÚ na nesystémovost čtyř mimořádných dotačních řízení z let 2017 a 2018 za celkových 650 milionů korun. Podle rezortu však tehdy reálně hrozilo, že by některé odbornosti ze systému dotací jednoduše vypadly, a právě mimořádná řízení jim měla pomoci tuto dočasnou situaci překlenout. „Do budoucna již ministerstvo žádné mimořádné programy vyhlašovat nepředpokládá,“ uvádí rezort ve vládním materiálu.
Helena Sedláčková
Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je, stejně jako Ekonomický deník, součástí vydavatelství Media Network.
