Ze slavného lázeňského města Karlovy Vary se kvůli důsledkům koronavirové pandemie stala z hlediska návštěvnosti prakticky ryze česká enkláva. I když je pohled na kolonádu bez cizinců historicky ojedinělý a pro někoho možná i příjemný, řada místních podnikatelů nevěští „českým Varům“ dlouhou budoucnost. Otázkou podle nich zůstává, která skupina investorů nahradí ve městě ještě nedávno všudypřítomné Rusy. Reportáž z Karlových Varů pro portál Info.cz s jehož laskavým svolením text přinášíme, připravil Marek Kerles.
Procházka po lázeňské kolonádě v Karlových Varech v těchto dnech každopádně představuje unikátní zážitek. Ani za hlubokého socialismu totiž nebylo město tak prosté cizinců jako dnes. Když byl autor tohoto článku v osmdesátých letech ve Varech na základní vojenské službě, chodili po kolonádě (kam prostí vojáci oficiálně nesměli) vedle českých odborářů i stovky hostů z tehdejšího Sovětského svazu a dalších, socialistickému Československu „spřátelených zemí“. Vary byly i jedním ze zotavovacích míst pro zraněné sovětské vojáky z války v Afghánistánu. Vzhledem k tomu, že v předchozích desetiletích a staletích bylo zase známé lázeňského město oblíbeným cílem mnoha jiných cizinců, včetně slavných celebrit a politiků, je takřka naprostá absence zahraničních návštěvníků v dnešních Varech skutečně ojedinělá. A někteří Češi si „počeštění“ města také náležitě užívají.
„Už jsem tady 12 dní! A ještě bychom klidně zůstali týden. Úžasné!“, chlubí se v kabince lanovky na rozhlednu Diana asi padesátiletá žena, které se zde náhodou setkala se známým párem ze severní Moravy. Také druhá manželská dvojice je z Varů nadšená. Bydlí v hotelu, chodí na večeře, pijí z léčivých pramenů, jezdí na výlety po okolí. Vary jsou Čechů plné.
Pohled na kolonádu může někomu připomínat „budovatelské“ filmy, které líčily zaslouženou dovolenou pracujících v dobách socialismu. Takový dojem podtrhuje třeba i slovenská „cimbálovka“, která v úterý večer vyhrává na terase hotelu Kriváň a kromě hotelových hostů láká i desítky dalších lidí z okolí. Popíjejí z lázeňských hrnečků, navzájem se seznamují. „Vy jste ještě nebyli na Jelením skoku? No tam musíte! My už tam byli dvakrát!“
I v těch restauracích, které byly ještě nedávno výrazně zaměřeny na zahraniční, zejména ruskou klientelu, dnes sedí Češi. A utrácejí. Možná ne tak moc jako nejbohatší Rusové, ale stoly jsou i na nejlukrativnějších místech podél kolonády takřka plně obsazené. Určitě k tomu přispěly i vouchery a slevové karty, které domácím návštěvníkům Karlovy Vary nabídly. Druhým lákadlem ale může být i všudypřítomná čeština. Je něco jiného hledat místo v restauraci, plně obsazené cizinci (a také vyzdobené podle jejich vkusu), nebo si sednout tam, kde se u sousedního stolu mluví česky. A to je dnes ve Varech všude.
I stánkaři mění sortiment
Jak dlouho to potrvá? To je otázka, kterou dnes v lázeňském městě řeší jak politici, tak podnikatelé. I když Češi v době koronaviru z velké části nahradili cizince, celkově jejich kupní síla nedokáže plně nahradit výpadek příjmu od cizinců. Některé hotely, zaměřené na zahraničí klientelu, dokonce zavřely. Jiné ale z velkého návratu Čechů do Varů profitují. „Třeba hotelový komplex Kriváň si držel českou klientelu vždycky, byl na ní zaměřen. Proto ho dnes absence cizinců a větší návštěvnost Čechů nijak nepoškodily. Právě naopak,“ říká mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.
Největší výpadek příjmů podle něj zaznamenávají hotely, restaurace i obchody, které se specializovaly právě na cizince, zejména na Rusy. A platí to i pro stánkaře na tržnici. „Ti, kteří prodávali zboží, určené z velké části zahraničním turistům, nám dávají výpověď,“ popisuje Kopál. I o restauracích se dá říci, že, s nadsázkou řečeno, dnes ze zájmu Čechů profitují především ty, které dokázaly „mořské plody a světovou kuchyni“ vyměnit za „svíčkovou“.
Jenže zůstane to tak i budoucnu? Karlovy Vary jako jiná turistická centra v republice celkem pochopitelně čekají, co koronavirus s městem udělá nejen na podzim, ale i v blízké budoucnosti. Na životě v nejslavnějším lázeňském městě v Česku se projevila každá politická, společenská i ekonomická změna ve státě i v minulosti. Ať už jednalo o vznik republiky, válku, poválečné vyhnání Němců, nástup totality či návrat ke svobodě. Každá taková událost byla spojena nejen s obměnou klientely lázní, ale zejména se změnou vlastnické struktury.
Po sametové revoluci začali skupovat domy ve Varech Rakušané, Němci či Švýcaři, v krizovém roce 2008 ale přišel drtivý nástup Rusů. „Měli peníze, které tenkrát nikdo neměl,“ říká Kopal. Rusové začali nejen skupovat nemovitosti a byty ve Varech, ale i stavět nové. A to s představou, že pro jejich krajany představují Karlovy Vary, které dvakrát navštívil i car Petr Veliký, jedno z nejoblíbenějších lázeňských míst na světě.
Velké a zlaté
Jenže konflikt na Ukrajině a následné sankce vůči Rusku a odveta za ně příliv ruské klientely do města značně omezily. A ti Rusové, kteří do Varů znovu začali jezdit, jsou částečně jiní než ti, kterým kdysi nezáleželo na penězích nebo se alespoň tak chovali. Rusů, platícím štědře taxikářům za to, že je odvezou na oběd do Mariánských Lázní nebo do Prahy, výrazně ubylo a nahradili je ti, kteří sice také užívají lázeňských služeb, nepohrdnou ale ani obědem v supermarketu.
„Chtějí všechno bolšoje, zolotoje (velké a zlaté), ale pokud možné s výraznou slevou,“ řekla INFO.CZ jedna z místních podnikatelek, která si přeje zůstat v anonymitě. S majiteli ruských hotelů a apartmánů totiž často obchoduje. Někteří karlovarští podnikatelé mají podle ní k Rusům rozporuplný vztah. Na jednu stranu uznávají, že Rusové při ekonomické krizi Vary „zachránili“ a řadě místních jejich peníze pomohly a pomáhají ke slušnému příjmu, na druhou stranu je ruská klientela, jak se ve Varech říká, někdy, mírně řečeno, příliš roztahovačná.
„Tím, že jich ve městě ubylo, si hodně lidí oddechlo. Zároveň ale máme pochopitelně obavu, kdo a jak Rusy nahradí,“ říká podnikatelka. Rusové totiž začali vzhledem k okolnostem (včetně koronaviru) své byty, hotely a nemovitosti ve velkém prodávat. Plakáty se slovy „na prodej“ jsou ve městě všudypřítomné. „Velká část prodávajících ale žádá ceny velmi podobné tomu, za co byty a domy kdysi zaplatila, což je dnes nereálné,“ říká Kopál. Celá řada domů a bytů ve Varech tak podle něj zůstává prázdných, majitelé zlevňují svou nabídku jen velmi pomalu.
Kdo je tedy nakonec v době absolutní koronavirové nejistoty vlastně nakonec koupí? Tato otázka není důležitá jen z pohledu vlastnictví karlovarských nemovitostí, ale zejména kvůli tomu, že tak jako v minulosti se změna vlastnické struktury projevila i na změně struktury návštěvníků. Příkladem může být právě návštěvnická expanze Rusů. Někteří místní hovoří i o tom, že se do města začínají pomalu tlačit čínští a obecně asijští investoři. Stanou se tak z „ruských Varů“ tentokrát Vary čínské? To si zatím nikdo netroufá odhadnout. A to také kvůli tomu, že plánovat něco v době koronavirové pandemie a jejích nejistých následků je velmi složité.
Nabízí se proto i myšlenka, že by po letech „ruského panování“ nad karlovarským turistickým ruchem „koupili“ Vary čeští investoři. Zní to logicky. Češi dnes poměrně běžně investují například do nákupu penzionů či apartmánů v Alpách nebo dokonce v Karibiku, proč by nemohli investovat (třeba v případě velkých podnikatelských skupin) do „svých“ Varů? „Tomu tady nikdo příliš nevěří. Lidé jsou už dlouho zvyklí, že všechno skupují cizinci,“ říká karlovarská podnikatelka.
Marek Kerles, Info.cz