Poplatky za úkony notářů se zvýší v řádech stokorun až tisíců. Zasaženo bude dědické řízení i uzavření předmanželské smlouvy.  Důvodem je šestinásobné zvýšení minimální mzdy, ceny práce a zdražování energií i nájmů, ale také nová agenda exekucí a insolvencí, vysvětluje se se v důvodové zprávě k návrhu změny notářského tarifu. Třetina pozůstalostí je bez majetku a stát za ně platí 27 let starou sazbu. Pokud by ke zdražení nedošlo, nastalo by masivní rušení notářských úřadů. K tomu už v chudých oblastech dochází.

Návrh novelizace vyhlášky o odměnách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory reaguje podle důvodové zprávy na změnu ekonomiky a na fakt, že u některých poplatků nedošlo ke změně od roku 1993. Naopak cenová hladina byla od té doby už v roce 2018 na 241,84 procentech  a minimální mzdu zvýšila vláda na více než šestinásobek. „Je třeba také zohlednit výrazně vyšší cenu práce (v souvislosti se mzdami placenými zaměstnanci notáře) – průměrná mzda v roce 1993 činila 5 904 Kč, v 1. čtvrtletí roku 2019 již 32 466 Kč, tedy vzrostla více než pětinásobně,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Notář je jedná právnická profese, která nemůže bez předchozí dohody vyúčtovat náklady na kopie nebo telekomunikace, upozorňuje se v důvodové zprávě.

Notář musí jednat s věřiteli, ohlašovat sdělovat

Změna poplatků od roku 1993 se týká dědických/pozůstalostních řízení. Důvodem je nejen všeobecné zdražování a zvyšování mezd, ale také obrovské penzum práce, které notářům přibylo. V roce 1993 například nemuseli komunikovat s exekutory. To se týká pozůstalostí, kde zůstaly dluhy: „Odměna notáře – soudního komisaře za úkony, které provedl v řízení o dědictví (o pozůstalosti), které bylo zastaveno, od počátku roku 1993 činí 400 Kč. V legislativě je běžně zvyšování poplatků nebo daní odůvodňováno jen faktem inflace, ovšem v tomto případě jsou dalšími důvody navrhovaného zvýšení výrazný nárůst úkonů, které musí notář v takovém řízení oproti roku 1993 provést,“ uvádí se ve zprávě.

„Jedná se např. o provádění vyhledávání v rejstřících a seznamech (Evidence právních jednání pro případ smrti, Evidence listin o manželském majetkovém režimu, katastr nemovitostí, obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, evidence obyvatel a další). Dále vzhledem ke stále se zvyšujícímu zadlužení obyvatelstva je nutná stále intenzivnější komunikace s věřiteli a soudními exekutory, notář od roku 2009 vydává a doručuje rozhodnutí, vyznačuje právní moc na rozhodnutích. Notáři také kompletně převzali tzv. ,porozsudkovou´ agendu, tedy ohlašování změn v katastru nemovitostí prostřednictvím elektronického formuláře, sdělování změn pro zápisy ve veřejných rejstřících, sdělování věřitelům, soudním exekutorům, peněžním ústavům,“ vysvětluje se v důvodové zprávě.

Vysoké náklady, desítky věřitelů, rušení úřadů

[mn_protected]

Kromě toho se notářům objektivně zvyšují náklady. „Notář je povinen platit i pojištění odpovědnosti, jehož průměrná výše činí 41 266 Kč ročně,“ uvádí mimo jiné důvodová zpráva. Podle zprávy začíná být mnoho notářských úřadů podfinancovaných, v oblastech s převažujícím chudým obyvatelstvem se úřady ruší, jinde notáři ztrácejí zájem úřady obsazovat. „Notářská komora České republiky je nucena navrhovat rušení úřadů, během posledních dvou let je to 7 úřadů. Opakovaně se nedaří už 2 roky obsadit úřad ani v krajském městě Ústí nad Labem, problémy jsou nejen v příhraničních oblastech (aktuálně se např. nepřihlásil žádný uchazeč do konkurzu na notářský úřad v Tachově), ale např. i ve Středočeském kraji (v září 2018 nebyl obsazen notářský úřad v Rakovníku) nebo Jihočeském kraji (v srpnu 2018 se např. žádný uchazeč nepřihlásil do konkurzu na notářský úřad v Táboře),“ uvádí se ve zprávě doslova.

Mohlo by vás zajímat

Zákonodárci rovněž změnou občanského zákoníku v roce 2009 přenesli na notáře část dřívějších povinností soudů, výše zmíněnou tzv. porozsudkovou agendu: „Notáři tedy zasílají vyrozumění věřitelům a dalším osobám, které z důvodu prokázaného právního zájmu mají právo znát výsledek pozůstalostního řízení, dále notář zasílá vyrozumění do veřejných seznamů a veřejných rejstříků. Rovněž je povinen v elektronické podobě zaslat rozhodnutí soudu. Počet těchto úkonů a náklady s tím spojené nemá možnost promítnout do vyúčtování nákladů v usnesení, kterým se řízení končí. Tato situace je problematická zejména v ekonomicky slabších regionech, kde je velké zadlužení obyvatelstva, kde je počet věřitelů často v desítkách v jedné věci,“ stojí v důvodové zprávě.

Ročně se 47 000 pozůstalostních věcí zastavuje

Konkrétně se tedy nově sloučí první dvě sazby pro pozůstalostní řízení: „Pokud jde o výpočet odměny notáře jako soudního komisaře procentní sazbou, který se použije tehdy, pokud řízení nebylo zastaveno, slučují se první dvě tarifní pásma (do 100 000 Kč základu a z přebývající částky do 500 000 Kč základu) do jednoho a zvyšuje se minimální odměna, která nebyla zvýšena od r. 2001. Z důvodu změny procesního předpisu (zakotvujícího projednání nově objeveného majetku nebo majetku, který má nabýt následný dědic) se navrhuje zrušit speciální právní úpravu týkající se odměny za projednání tohoto majetku,“ uvádí se v předkládací zprávě.

„Odměna za pozůstalostní řízení, které bylo zastaveno, bude nově namísto čtyř set korun stát 1000 korun. Jde o řízení, kde není majetek a která musí zaplatit stát. Odměnu soudnímu komisaři za zastavení řízení platí soud a zvýšení by tedy mělo dopad do rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. Podle statistiky Notářské komory ČR je dlouhodobě v průměru zastaveno řízení v 1/3 pozůstalostních věcí, tedy ročně cca 47 000 věcí. Dodatečné nároky na státní rozpočet lze tedy poměrně přesně kvantifikovat částkou cca 28 000 000 Kč ročně (při počtu 47 000 zastavených řízení),“ uvádí se v důvodové zprávě.

Tolik je pozůstalostí bez majetku: „V případě nejméně majetných osob, kde v pozůstalosti není žádný majetek, případně je pouze majetek nepatrné hodnoty, za který se považuje majetek do částky cca 35 000 Kč, hradí odměnu notáře stát (řízení o pozůstalosti se zastavuje),“ stojí v důvodové zprávě.

Nově bude odměna soudního komisaře vypadat takto:

  • 13

(1) Odměna notáře jako soudního komisaře, jejíž základ je stanoven v § 12 odst. 1 až 4, činí

z prvních 500 000 Kč základu………………………….   2,0   %,

z přebývající částky až do 1 000 000 Kč základu     0,9   %,

z přebývající částky až do 3 000 000 Kč základu     0,5   %,

z přebývající částky až do 20 000 000 Kč základu    0,1   %,

nejméně však 2 000 Kč.

Částka nad 20 00 000 Kč se do základu nezapočítává.

Za vydání, změnu nebo zrušení evropského dědického osvědčení bude nově poplatek 1 500 Kč namísto pěti set korun.

Notáři bude nově náležet paušální částka v souvislosti s úkony notáře jako soudního komisaře, není-li řízení zastaveno, paušální náhrada nákladů spojených s prováděním úkonů po skončení řízení o pozůstalosti ve výši 300 Kč.

Stanovena bude pevná cena za manželskou smlouvu o majetku. Smlouva o majetkovém režimu nebo její změna bude stát 5000 korun. Jiný notářský zápis o právním jednání bude podle vyhlášky za 3000 korun. Ceny za podklady pro zápis do veřejného rejstříku nebo při přeměně právnické osoby se nemění ( 4000 respektive 10 000 korun).

Účinnost se navrhuje od 1. července 2020, neskončená řízení budou ukončena ve „starých“ cenách z důvodů právní jistoty, uvádí se v návrhu, který byl rozeslán do připomínkového řízení.

[/mn_protected]

Irena Válová