V následujících dvou letech hodlá ministerstvo obrany vyslat na zahraniční mise méně vojáků než v současnosti. Destinace misí se měnit nebudou, jak dnes členům sněmovního výboru pro obranu sdělil ministr obrany Lubomír Metnar. Náklady na mise vyčíslil resort na příští rok na 1, 73 miliardy, a v roce následujícím na cca 1, 8 miliardy korun.
Zákonnou předlohu k působení českých vojáků v zahraničních misích chce ministerstvo obrany vládě předložit v dubnu. Poté, co projde kabinetem, musí ji schválit Poslanecká sněmovna a Senát.
Resort Lubomíra Metnara (nestraník za ANO) navrhuje, že by v roce 2021 mohlo být do zahraničí vysláno 851 českých armádních specialistů, v roce 2022 až 946 vojáků. V současnosti může mít armáda dle schváleného mandátu v zahraničních misích až 1096 vojáků. Do ciziny jich ale odletělo méně.
Obrana navrhuje ještě vyslání až šedesátky příslušníků speciálních sil do Mali do nasazení proti teroristům. Tento návrh budou řešit poslanci v dohledné době.
Náklady na mise vyčíslil resort na příští rok na 1, 73 miliardy, a v roce následujícím na cca 1, 8 miliardy korun. Obrana vypočetla, že čeští vojáci nejčastěji zamíří do Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí.
Mandát pro zemi pod Hindúkušem ponížit ze stávajících 390 na 205 vojáků. Letos skončí nejpočetnější jednotka, která střeží spojeneckou základnu Bagrám. Do Afghánistánu se ale vrátil polní chirurgové a posílí i školitelé afghánských speciálních sil.
Ministerstvo chce snížit i počet vojáků v Iráku, a to ze současného mandátu počítajícího s přítomností až 110 vojáků na 80 osob. V zemi nyní působí výcvikové jednotky chemického vojska a Vojenské policie.
Lubomír Metnar také dnes poslance na jednání sněmovního výboru pro obranu upozornil, že se bezpečnostní situace v Afghánistánu a v Iráku v čase dynamicky vyvíjí, což může formát plánovaných operací ovlivnit. „Pro operace v obou zemích vyčleňujeme dostupné síly a prostředky, které jsou aktuálně vedením operace požadovány,“ sdělil členům výboru Lubomír Metnar.
Do alianční předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí mělo zamířit do 290 vojáků. V Litvě a v Lotyšsku aktuálně slouží několik desítek českých vojáků, v týmu elektronického boje a minometná četa. Přespříští rok by měli do Pobaltí opět zamířit čeští stíhači s gripeny.
Česká armáda vyčleňuje vojáky do případných akcí aliančních sil rychlé reakce. Letos má být do nich alokováno 1 200 vojáků. Příští rok ministerstvo kalkuluje se sumou 1 400 osob.
-nik-
