INZERCE

VTÚ, s.p. svou činností udržuje a dále rozvíjí strategické know-how ČR v oblasti obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje mj. zbraní, munice, pozemní techniky, bezpilotních průzkumných prostředků, palubního vybavení letadel, prostředků radiotechnického a letištního technického zabezpečení, simulátorů, komunikačních systémů a s tím spojeného zkušebnictví, ověřování a certifikace. Repro: vtusp.cz

Vojenský technický ústav zpracuje pro obranu analýzu potřeb skladování hmotných rezerv

Státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ) zpracuje pro ministerstvo obrany analýzu, co a jak by měl stát pro obranu uchovávat ve svých hmotných rezervách. Řekl to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Stát chce do konce března připravit novou koncepci řízení, práce a nakládání se státními hmotnými rezervami. Debata na téma vznikla poté, co ministr průmyslu a obchodu (MPO) Karel Havlíček (za ANO) navrhl prodat část uskladněných kovů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu čelilo za plán kritice od opozice či některých odborníků, kteří se obávají o bezpečnost státu. Podle ministra Karla Havlíčka chce stát příští rok prodat ze zásob kovy za 600 milionů korun, další zásoby za 1,6 miliardy by odprodal v roce 2021. Bezpečnostní rada státu podle něj souhlasila s tím, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dříve uvedl, že v rezervách jsou nyní uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek.

SSHR schraňuje různé komodity pro případ krizových stavů, například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Ve vlastních či pronajímaných skladech má kromě kovů i třeba zásoby ropy, leteckého petroleje, potravin či léků.

Ministr obrany Lubomír Metnar k tomu řekl, že v případě kovů nejde pouze o armádu a ministerstvo obrany, ale i o další instituce. Kovy jsou určeny pro použití třeba v telekomunikacích nebo ve zdravotnictví. Pro účely obrany jsou uskladněny kovy, které by byly využity na výrobu munice v případě válečného stavu, kdy stát přejde na takzvané válečné hospodářství. Ministr poznamenal, že koncept uskladnění je starý několik desetiletí a státu váže poměrně velké finanční prostředky.

Potřeby pro vojenské účely má nyní určit analýza, kterou do konce prvního čtvrtletí pro ministerstvo obrany zpracuje VTÚ. „Abychom věděli, jaké konkrétní požadavky máme,“ oznámil Metnar. Důležité je podle něj stanovit, jestli bude stát skladovat jednotlivé kovy či jejich slitiny, nebo jestli je vhodné zachovat jejich skladování u SSHR nebo třeba přímo u zpracovatelů daných výrobků, jak to funguje v některých zemích, což může být podle Metnara logisticky příhodnější. „O tom je teď ta diskuse. Chtěl bych ujistit, že se nejedná o žádný výprodej těch kovů,“ řekl o debatě kolem prodeje kovů.

Zpracování analýzy považuje za určení cesty, po které se má stát vydat. „Přece jenom ta doba se již někam posunula,“ poznamenal. Řada kovů by podle něj mohla být nahrazena slitinami, zároveň ve skladech chybí kovy potřebné pro nové technologie. „Analýza nám přinese směry a východiska, jak dneska co uchovávat v případě krize, abychom uchovali po určitou dobu funkční válečné hospodářství,“ dodal.

Revizi zásob Správy státních hmotných rezerv oznámil ministr Karel Havlíček v půlce listopadu a v prosinci se tímto tématem zabývala Bezpečnostní rada státu.

„Jde o první krok na cestě, která by měla vést k celkové modernizaci a zefektivnění hmotných rezerv,“oznámil v půlce listopadu vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Jsem přesvědčen o tom, že například koncept držení základních kovů je překonaný, proto navrhujeme postupný prodej.“

Materiál  obsahuje i stručné teze, jakým směrem by se hmotné rezervy měly do budoucna vyvíjet. „Oceňuji, jak Správa státních hmotných rezerv (SSHR) zvládla nedávnou krizovou situaci s kontaminovanou ropou, nicméně si myslím, že je třeba podívat se na jednotlivé položky státních hmotných rezerv optikou, nakolik odpovídají hrozbám 21. století. Mám totiž pocit, že se nad změnami struktury hrozeb nikdo příliš nezamýšlel, jednotlivá ministerstva řešila separátně pouze vlastní úzce resortní zájmy, snažila se své položky navýšit, nikoliv nahradit přežilé položky takovými, které odpovídají 21. století a případným hrozbám. Ministerstvo průmyslu a obchodu nemá ambici zasahovat do potravinových položek, systému povinných nouzových zásob ropy a ropných produktů, ani do pohotovostních zásob a mobilizačních rezerv, které souvisejí s obranou státu,“ pokračoval ve vysvětlování Karel Havlíček. Myšlenka rozprodeje zastaralých rezerv vyvolala poměrné velké diskuse a jednou z reakcí na ni je i analýza, kterou pro ministerstvo obrany zpracuje Vojenský technický ústav.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které zastupuje SSHR ve vládě, postup koordinuje s dalšími resorty, pro které se hmotné rezervy ochraňují. Zejména s ministerstvem zemědělství, které má v gesci potravinovou bezpečnost, a s už uvedeným ministerstvem obrany.

 

-ede, čtk-