Léta dělal stát, že o možnosti těžby lithia v Krušných horách téměř neví, a nyní se může přetrhnout v aktivitách, jak ho místo soukromníků může vytěžit sám. Vyplývá to z „Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin“, která byla vypracována pro kabinet premiéra Andreje Babiše. Těžit lithium by nově chtěla společnost Severočeské doly ze společnosti ČEZ.
Z těžby lithia v Krušnách horách se v České republice v posledních pár letech stalo neuvěřitelně silné politické téma. Informace o tom, že hodlají tento cenný nerost těžit soukromé zahraniční firmy sehrála poměrně velkou roli při posledních parlamentních volbách. Po letech takřka nečinnosti se zaktivizoval stát, který aktuálně snove plány, jak bude nakonec těžit nerost budoucnosti, využitelný v moderních technologiích sám. Vyplývá to z „Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin“, která byla vypracována pro kabinet premiéra Andreje Babiše.
Těžit lithium by, vyjma privátních těžařů, nově chtěla společnost Severočeské doly ze společnosti ČEZ. Ta je jako takzvaná řízená osoba součástí koncernu akciové společnosti ČEZ. Severočeské doly svou těžební činnost provozují v Severočeské hnědouhelné pánvi na dvou odloučených lokalitách Tušimice a Bílina. Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí. Doly Nástup Tušimice produkují především energetické uhlí. Firma ročně produkuje řádově 23 mil. tun uhlí a je největším producentem hnědého uhlí v České republice.
Z analýzy pro vládu, kterou Ekonomický deník získal, vyplývá, že státní podnik DIAMO předložil ministerstvu průmyslu a obchodu v červnu 2019 průběžnou zprávu o výsledcích zkoumání naleziště na Cínovci, severní části – (SEV je zkratka studie ekonomické výhodnosti – pozn. red). „V SEV Cínovec je navržena otvírka a dobývací metoda včetně způsobu úpravy s kapacitou dolu 400 kilotun za rok těžené a zpracovávané suroviny. Všechny fáze produkčního života dolu od projektu po zahlazování následků po hornické činnosti byly nákladově oceněny a zahrnuty do ekonomického vyhodnocení,“ stojí v informaci pro vládu.
Na základě výsledků studie ekonomické výhodnosti Cínovec byly proto zahájeny následující práce na: zpřesnění a dokončení 3D modelu ložiska za využití více než 35 000 analýz obsahů lithia, cínu a wolframu; novém vymezení těžebních bloků s obsahem min. 0,3 % lithia na základě aktuálního modelu; modifikaci návrhu otvírky a organizaci těžby s kapacitou dolu 800 kilotun za rok; laboratorním testování technologie úpravy, problematice nakládání s vedlejšími produkty úpravy (písky, technický granulát, cín, wolfram atd.).
Státní podnik DIAMO byl tedy kvůli těžbě lithia osloven společností Severočeské doly, prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu, s žádostí o zpracování návrhu otvírky, těžby a zpracování ´Li suroviny´ včetně vyčíslení investičních a provozních nákladů. „Zároveň DIAMO poskytuje expertní konzultační servis společnosti Severočeské doly, při hledání vhodného komplexního technologického řešení osvojení ložiska Li v rudního revíru Cínovec. Poskytnuté materiály budou podkladem pro strategické rozhodování společnosti ČEZ, a. s., o míře zapojení do projektu osvojení ložiska Li v rudním revíru Cínovec,“ stojí ve vládní analýze, kterou má Ekonomický deník k dispozici.
Při analýze cínoveckého ložiska nebylo možné využít znalostí a výsledků nových geologicko- průzkumných a výzkumných prací provedených soukromými společnostmi na zmiňované lokalitě. Těžit se tu chystají společnosti Cínovecká deponie z českých fondů RSJ (jedním za majitelů je podnikatel Karel Janeček – pozn. red.) a European Metal Holdings, která je registrovaná v Austrálii, ale její vlastnická struktura není zcela průhledná.
Při zpracování byly proto využity pouze výsledky v minulosti provedených výzkumných a průzkumných prací.
Tři etapy těžby
Nyní pojďme ke konkrétnějším údajům. Pro dobývání lithia státní společností byly stanoveny tři etapy. Těžba na Cínovci-sever je v důlní části navržena ve dvou variantách podle způsobu otvírky ložiska – štolou z úpatí hory a jámou na vrcholu. V této části studie ekonomické výhodnosti jsou řešeny, mimo otvírku a kapacity dolu, také technologie dobývání, doprava, větrání, komunikace atd. K navržené technologii těžby a úpravy byly zjištěny provozní a investiční náklady (včetně ceny práce a spotřebního materiálu), a to pro obě varianty otvírky.
Pro výhodnější z variant otvírky bylo zpracováno celkové ekonomické vyhodnocení včetně započítání časové hodnoty peněz. Celkové ekonomické vyhodnocení je variantně posuzováno pro dvě rozdílné průměrné koncentrace lithia v těžené rudnině (0,2 a 0,3 %) a dva způsoby otvírky ložiska (otvírka jámou z vrcholu kopce, otvírka štolou z úpatí).
Po zapracování výsledků ekonomického zhodnocení záměru a dalších ovlivňujících faktorů jako jsou oblastní vztahy, rizika (těžební, právní, environmentální) a dalších ovlivňujících aspektů byla v červnu 2019 předložena ministerstvu už zmiňovaná průběžná zpráva vycházející z výsledků I. etapy zpracování ložiska Cínovec sever.
V druhé polovině roku 2019 probíhaly práce na zpřesnění prostorové distribuce mineralizace lithia a na optimalizaci investičních a provozních nákladů. Pomocí blokového 3D krigingu (odhadu zdrojů – pozn. red.) byl dokončen model ložiskové oblasti s využitím více než 35 tisíc chemických analýz obsahu lithia a stejné počty analýz pro cín a wolfram. S využitím povrchové geologické mapy a petrografických popisů vrtů bylo vymodelováno těleso granitové kupole a uvažované bloky suroviny lithia byly omezeny pouze na toto těleso.
Na základě tohoto modelu probíhají práce na zacílení těžebních aktivit do oblastí s nejvyššími obsahy lithia tak, aby byly vynaloženy co nejmenší investiční náklady na otvírkové práce. Uvažované využití existujících úvodních důlních děl bude částečně upraveno. Jedná se zejména o jámu Cínovec II, která zřejmě nebude využita vůbec, případně pouze jako pomocné dílo. Uvažovaný dva a půl kilometru metrů dlouhý dopravní okruh v úrovni otvírkové štoly tak bude realizován v omezenějším rozsahu.
Probíhají taktéž práce na navýšení uvažované roční těžby, která se také pozitivně promítne do ekonomiky záměru. Hlavní změnou je navýšení původní kapacity dolu na hodnotu 800 kilotun za rok. Při zpracování analýzy ložiska Cínovec sever jsou proto využívány výsledky v minulosti provedených výzkumných a průzkumných prací.
A jak by se měla vytěžená surovina upravovat? Vybrané navržené postupy úpravy a zpracování suroviny v I. etapě budou muset být ověřeny v laboratorních podmínkách. „Cílem prací je ověření účinnosti magnetické separace lithné slídy z odpadů po úpravě cín-wolframových rud a z primárních rudních akumulací v laboratorních podmínkách při různých kvalitativních parametrech vstupní suroviny a možnosti hydrometalurgického zpracování získaných produktů. Práce probíhají ve spolupráci DIAMO, České geologické služby a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Magnetická a gravitační separace je řešena ve spolupráci s Českou geologickou službou. Ve středisku analytických laboratoří odštěpného závodu DIAMO – GEAM byla ve spolupráci s VŠCHT Praha odzkoušena analýza lithia metodou AAS a dokončují se metodiky pro stanovení ostatních doprovodných kovů,“ stojí v analýze.
Středisko technologie GEAM pak simulovalo srážení lithia ze syntetických roztoků. Při těchto testech se potvrdilo, že bude nezbytné potlačit spolusrážení ostatních v roztoku obsažených prvků tak, aby byl získán uhličitan lithný o požadované čistotě. Práce na optimalizaci tohoto uzlu budou probíhat poté, co bude získán reálný roztok z pyroprocesu. Dále pokračuje příprava pro simulaci pyroprocesu v rotační peci.
Informace o třetí etapě jsou zatím kusé. Práce budou zaměřeny na výzkum úpravy a zpracování lithné suroviny a další upřesňování otvírky a těžby. „Rozsah a směr dalších prací bude determinován zapojením společnosti ČEZ, a. s., a míře účasti DIAMO v projektu osvojení ložiska Li rudního revíru Cínovec. V červnu 2020 bude podána průběžná informace o postupu prací,“ lze se dále dočíst ve vládní analýze.
Sedm ložisek lithia
Lithium se na území České republiky vyskytuje ve třech základních ložiskových typech. Z pohledu zásob i ekonomického potenciálu nejdůležitějším ložiskovým typem na území České republiky jsou greisenová ložiska lithno-cínovo-wolframových rud, kde je lithium vázáno v lithných slídách, a to převážně v nerostu cinvaldit. Nejvýznamnější ložiskové akumulace tohoto typu jsou vázány na části masivů lithných granitů v oblasti Krušných hor a Slavkovského lesa.
Nejvýznamnější akumulace lithné suroviny je v současnosti ověřena v už zmiňovaném revíru na Cínovci. Údaje o ložiscích a zdrojích tohoto rudního revíru (viz tabulka) byly shrnuty do jediného souhrnného pasportu. Detailní pasportizace těchto ložisek a zdrojů potvrdila, že zdejší ložiska a zdroje představují mimořádně hospodářsky významnou akumulaci lithných surovin evropského významu. Ložiska v rudním revíru Cínovec byla doporučena k provedení těžbou na Cínovci sever. V souvislosti s technologickým výzkumem přípravy koncentrátu lithných slíd požadované kvality i způsobu konverze půjde o jeden z výsledných produktů využitelných v průmyslové praxi.
Ložiska greisenového typu se zásobami lithné suroviny jsou ještě odborníky ověřena v oblasti Slavkovského lesa. Greisenová ložiska cíno-wolframo-lithných rud byla v minulosti těžena jen jako cínovo-wolframová surovina. Detailní informace o množství, kvalitě zásob a zdrojů těchto ložisek a zdrojů byly shrnuty do jediného souhrnného pasportu. „Vzhledem k relativně nižšímu objemu celkových zásob, jejich nižší prozkoumanosti a zejména pro významně nižší obsah lithia jsou zdejší ložiska suroviny ekonomicky méně perspektivní ve srovnání s Cínovcem. Vzhledem k této skutečnosti a také s ohledem na pokrytí území ložisek průzkumnými licencemi nebyly v oblasti Slavkovského lesa doporučeny žádné další návazné práce a pasporty budou postupně začleněny do informačního systému IRIS,“ lze se dočíst ve vládní analýze.
V rámci komplexní rešeršní práce o zjištěných výskytech lithné suroviny v dalších greisenových ložiskách cínovo-wolframových rud v oblasti Krušných hor byla sestavena stručná informativní zpráva o výskytu slídnatých greisenů v oblasti revíru Krupka, jihovýchodně od Cínovce. V rámci průzkumů na cínové a wolframové rudy zde byl v minulosti zjištěn výskyt drobnějších těles greisenů s lithnými slídami, jejichž rozsah a charakter ale nebyly dosud ověřovány. Vzhledem k prostorové i genetické vazbě na cínoveckých revír, mohou v některých případech představovat zjištěné indicie výskytu lithné mineralizace projevy větších ložiskových akumulací, analogicky k revíru Cínovec. „Na základě této skutečnosti bylo doporučeno požádat o stanovení průzkumného území pro ověření rozsahu a kvalitativních parametrů těchto výskytů,“ uvádí se dále ve vládní zprávě.
Stručná zpráva o výskytech takzvaných povrchových výchozů lithných granitů byla také sestavena pro západní a střední Krušnohoří. Charakter těchto výskytů nebyl v minulosti taktéž ověřován, vzhledem k obvykle nízkému obsahu lithných slíd v těchto granitech je nadějnost těchto výskytů limitovaná. „K orientačnímu ověření byl určen výskyt malého tělesa lithného granitu u obce Pernink, kde bylo navrženo stanovení průzkumného území,“ stojí také ve vládní zprávě.
Druhý ložiskový typ s výskytem lithných surovin na území České republiky představují takzvané pegmatity. Pegmatit je velmi hrubozrnná světlá magmatická hornina, která vznikla z žulového magmatu. V současnosti jediným pegmatitem s vykazovanými zásobami lithné suroviny je žilné těleso křemen-fosfátového pegmatitu ve Vernéřově u Aše ve Smrčinách (opět viz tabulka výše). Také pro tuto lokalitu byl sestaven detailní pasport. Jedná se o zdroj s minimálními ověřenými zásobami a málo příznivými úložnými poměry, jehož využití není ekonomicky perspektivní. Celkový potenciál oblasti ani mateřskou intruzi (pronikání magmatu do okolních hornin, respektive do okolního prostředí – pozn. red.) anomálního pegmatitu se však zatím nepodařilo specifikovat, proto byl na tuto oblast zaměřen jeden z projektů ložiskového výzkumu.
Ostatní, dosud zjištěné, výskyty lithných pegmatitů nemají ložiskový význam a jejich stručný přehled byl sestaven ve stručné informativní zprávě. V minulosti prováděné práce na vyhledání větších těles pegmatitů nebyly úspěšné, vyhledávání skrytých pegmatitových těles je totiž metodicky obtížnou a nákladnou záležitostí.
Zajímavým fenoménem jsou pak dle odborníků výskyty minerálních vod a karbonských solanek se zvýšeným obsahem lithia. Původ těchto zvýšených obsahů lithia v jednotlivých anomáliích (např. některé minerální vody se zvýšeným obsahem lithia) nebyl dosud identifikován, „v některých případech může tento fenomén představovat zajímavý indikační vyhledávací příznak,“ uvádí se dále ve vládním materiálu.
„Údaje z detailních pasportů i souhrnných zpráv budou také využity jako podklady pro realizaci plánovaného výzkumného úkolu ´Lithium, jeho metalogeneze a potenciální zdroje v Českém masívu´. Metalogeneze lithia nebyla v rámci Českého masívu dosud systematicky zkoumána, realizace tohoto výzkumného úkolu umožní komplexní ohodnocení potenciálu Českého masivu z pohledu možných akumulací lithia ve skrytých ložiskových akumulacích (na povrch nevycházejících). Zahájení prací v rámci výzkumného úkolu je plánováno na rok 2020,“ konstatuje také vládní analýza.
V prezentované vládní analýze se podle zjištění Ekonomického deníku bohužel neobjevilo několik zásadních argumentů českých top odborníků na těžbu, kteří se na jejím vzniku podíleli. A to například to, že experti vcelku úplně nedoporučují, aby lithium těžil stát, pro který by tato aktivita byla nejen investičně velmi nákladná. Navíc s nezaručenou návratností vložených prostředků. Dalším protiargumentem pak bylo, že dosud není v praxi precizně vyzkoušeno získávání lithia z cinvalditu z Cínovce.
Experti ještě upozornili také na to, že otvírka dolu na Cínovci by byla možná nejdříve za deset let. A nezazněl ani poslední vážný protiargument, a to, že v době zadání analýzy stála jedna tuna uhličitanu lithného na trhu 10 tisíc dolarů, ale postupně klesala až na 7 či 6 tisíc dolarů za tunu. Tudíž očekávaná ekonomická výnosnost nabrala podstatný směr dolů.
Jan Hrbáček
