Legislativní rada vlády (LRV) se postavila ve sporu mezi ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem na jeho stranu. Připomínky k novele zákona o státním zastupitelství, které má LRV projednat tento týden, prosazují například desetiletý mandát nejvyššího státního zástupce či většinu členů výběrových komisí z řad státních zástupců. Česká justice má návrh stanoviska LRV k dispozici.
Novela zákona o státním zastupitelství počítá se zavedením funkčních období pro vedoucí státní zástupce, které má být u všech sedmileté. S tím ovšem nesouhlasí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či zájmový spolek státních zástupců Unie státních zástupců (USZ). Délka mandátu šéfa soustavy má být podle jejich názoru stejná, jako předsedů obou nejvyšších soudů.
S tím souhlasí i LRV, respektive její pracovní komise pro trestní právo. „Délka funkčního období nejvyššího státního zástupce se stala do značné míry otázkou politickou. Nicméně pokud má délka funkčního období vrchních, krajských a okresních státních zástupců podle návrhu činit 7 let, stejně jako délka funkčního období předsedů vrchních, krajských a okresních soudů, a pouze délka funkčního období nejvyššího státního zástupce, která má podle návrhu činit rovněž 7 let, se má lišit od délky funkčního období předsedy nejvyššího soudu, která činí 10 let, je třeba, aby předkladatel tento rozdíl týkající se jediné úrovně soustavy přesvědčivě zdůvodnil, což se zatím nestalo,“ stojí v podrobném zdůvodnění komise, pod nímž je podepsán advokát Tomáš Gřivna.
Podle této komise je ovšem také nedůvodné, aby byla možnost zájemců z řad soudců ucházet se o vedoucí funkce ve státním zastupitelství omezena pouze na funkci nejvyššího státního zástupce. „Jde o to, nakolik má být soustava státního zastupitelství prostupná ve vztahu k jiným právnickým profesím, a předkladatel by měl k této otázce zaujmout koncepčnější přístup,“ stojí ve stanovisku komise. Ta se také domnívá, že není důvod, aby kárnou žalobu na nejvyššího státního zástupce nemohl podávat i ministr spravedlnosti. Návrh totiž počítá s tím, aby tak mohla učinit pouze vláda.
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Stejná komise nesouhlasí ani s tím, aby ve výběrových komisích na vedoucí státní zástupce neměli většinu státní zástupci. Má tomu tak být i podle novely zákona o soudech a soudcích, navíc má ministr možnost vybraného kandidáta nejmenovat. „Návrh, aby jedním z členů výběrové komise na vedoucího státního zástupce vrchního, krajského nebo okresního státního zastupitelství byl soudce, je nesystémový, neboť soudce není tím, kdo by se měl podílet na správě státního zastupitelství,“ domnívá se dále komise. Komise LRV pro správní právo zase nevidí důvod, aby i nejvyšší státní zástupce nebyl vybírán ve výběrovém řízení. Návrh totiž s „klasickým“ výběrovým řízením u nejvyššího státního zástupce neoperuje.
Tato komise také spatřuje problém návrhu v tom, že zapovídá současným vedoucím státním zástupcům možnost ucházet se znovu o funkci podle nové úpravy. „Taková úprava má ale charakter zpětné účinnosti, neboť vztahuje právní důsledky nově navrhované právní úpravy do minulosti. Zákaz opakování výkonu funkce vedoucího státního zástupce a omezení jmenovat vedoucího státního zástupce u téhož státního zastupitelství jako takový je samozřejmě možný, měl by se ale uplatňovat s účinky do budoucnosti, nikoliv zpětně,“ stojí ve stanovisku komise pro správní právo.
Komise pro trestní právo také rozporuje to, aby ukončení funkčního období stávajícího nejvyššího státního zástupce bylo vyčleněno z principu, kdy se odvíjí od doby jeho nástupu do funkce. Podle návrhu ministerstva by Pavel Zeman skončil v roce 2023.
[/mn_protected]
Petr Dimun
