Ve spise „není a nebyla žádost“ o sledování podezřelých, na kterém by se podíleli vojáci z 601. skupiny speciálních sil. V obžalobě k případu prodeje padělaných cigaret to tvrdí žalobkyně Jana Vítková. Její tvrzení je ale v přímém rozporu se zjištěními Ekonomického deníku. Oficiální místa se stále snaží velký problém se sledováním Celní správy, jehož se vloni v červnu mimo zákon účastnili z prostějovské armádní 601. skupiny speciálních sil, marginalizovat. Dokumenty, kterými Ekonomický deník disponuje, ale dokládají pravý opak. Celníci vojáky povolali, aby jim v rámci takzvané součinnosti pomohli při „realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí“. Kauzu padělaných cigaret začne od pátku projednávat brněnský soud.
Případ prodeje padělaných cigaret, který se začne v pátek soudit brněnský městský soud, v plné míře obnažil zvrhlé policejní praktiky a ohýbání zákonů v podání bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a dnes náměstka Celní správy a šéfa odboru pátrání Roberta Šlachty a jeho podřízených. Na běžný daňový a kriminální případ celníci nasadili před rokem nebývalou sílu: nesčetně lidí, operativní techniku, sledování.
A prokazatelně do něj nezákonně zapojili i armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Škoda v onom případu byla přitom ve srovnání s masivním nasazením do akce malá. V rámci operace, nazvané Richard, byly zabaveny cigarety „jen“ za 11 miliónů korun a hotovost ve výši 2, 2 milionu korun, necelých 70 tisíc eur, 2 tisíce dolarů a 55 liber.
Odpovědné instituce se snaží případ zneužití armádních specialistů, na který Ekonomický deník upozornil na sklonku loňského roku, po celou dobu marginalizovat. Jenže proti těmto pokusům stojí jednoznačné důkazy – žádost Celní správy o takzvanou součinnost při sledování i armádní dokumenty, které popisují přípravu a průběh sledování. Ministři obrany a financí Lubomír Metnar a Alena Schillerová se v odpovědích na následné poslanecké interpelace snažili zjištění Ekonomického deníku zpochybnit. Ale i z jejich odpovědí šéfce poslaneckého výboru pro obranu Janě Černochové jednoznačně plyne, že armádní specialisté byli navzdory jednoznačné dikci trestního řádu, do ostré akce celníků nasazeni.
Aktuálně se po bok „popíračů nezákonného sledování“ postavila i žalobkyně Krajského státního zastupitelství v Brně Jana Vítková. Ta totiž v šedesátistránkové obžalobě k případu padělaných cigaret jednoznačně popřela, že by byli vojáci do sledování Celní správy nasazení jako takzvaný policejní orgán.
„Státní zástupce pro úplnost uvádí, pokud se jedná o obhajobou zmiňovaný článek, státní zástupce nemá žádné informace i o tom, že by se na operativních úkonech, zejména úkonech podle paragrafu 158 d trestního řádu podíleli vojáci 601. skupiny nebo jiný subjekt, který nemá postavení policejního orgánu,“ tvrdí žalobkyně Vítková. Přitom Ekonomický deník už vloni v prosinci zveřejnil žádost Celní správy, ve které o pomoc při sledování požádali vojáky šéf odboru pátrání Robert Šlachta a jeho podřízený Petr Mašek.
Repro: Ekonomický deník
Dokumenty ke sledování s vojáky se ke státní zástupkyni dle jejího vyjádření vůbec nedostaly. V trestním spise podle jejího vyjádření nejsou, není proto vyloučeno, že je celníci uschovali, oddělili do jiné spisové dokumentace, která ovšem ke státní zástupkyni nedoputovala. Nebo je dokonce zničili.
„Součástí trestního spisu, tak jak se s ním státní zástupce seznámil po převzetí dozoru v dané věci, není a nebyla žádost Celní správy, kterou citovaný článek zmiňuje. V článku zmiňovaná součinnost měla proběhnout v období 13. až 15. června 2018, kdy samotná součinnost měla proběhnout 14. června 2018. Pokud se jedná o možnou časovou souvislost, v dané věci bylo v dané chvíli povolením ke sledování osob a věcí podle paragrafu 158 d odst. 2 trestního řádu ze dne 11. 6. 2018, Č.j. V22-130/2017 povoleno sledování vozidla Mazda 5,“ konstatuje v krátkém odstavci textu obžaloby žalobkyně Jana Vítková. Vozidlo měl sledovat Útvar zvláštních činností za pomoci technologií GPS a GSM. Ostatně sledování za pomoci GPS, mobilních telefonů i stacionárních kamer využívali celníci v popisovaném případu nadmíru hojně.
Prostředky s obsluhou
Zapojení armádních specialistů do akce Richard potvrdil, vyjma už zveřejněných dokumentů, v odpovědi na interpelaci Jany Černochové ministr obrany Lubomír Metnar. „K vašemu dotazu, zda Celní správa požádala o součinnost při sledování osob podezřelých z páchání trestné činnosti, uvádím, že Celní správa za účelem plnění svých úkolů požádala o poskytnutí technických prostředků s obsluhou. Z hlediska formy poskytnutí součinnosti pak byla zvolena forma součinnostního vojenského výcviku 601. skupiny speciálních sil s jednotkou Celní správy za účelem procvičení schopností ve vedení speciálního průzkumu,“ odpověděl poslankyni ODS Černochové ministr obrany.
Podle zjištění Ekonomického deníku byli ovšem vojáci nasazeni do přímé akce. Zodpovídal za to major Pavel Litavec z oddělení odhalování celních podvodů odboru pátrání v Brně. Litavec působil na detašovaném pracovišti ve Znojmě a podle neoficiálních informací Ekonomického deníku po provalení nezákonného sledování měl ze služby odejít. Na pokusy Ekonomického deníku o kontakt ale nereagoval.
Ministr obrany Metnar potvrdil i další ze zjištění Ekonomického deníku, že se sledovací akce odehrála v civilním prostoru na Olomoucku. „Vzhledem k tomu, že tento vojenský výcvik měl proběhnout mimo vojenské prostory a vojenské objekty, byl ministryní obrany (Karlou Šlechtovou – pozn. red.) v souladu se zákonem předložen návrh na provedení tohoto vojenského výcviku, se kterým ministryně obrany vyslovila souhlas. Vzhledem k tomu, že byl vojenský výcvik proveden pouze na veřejně přístupných místech a nebyl realizován formou, která by vybočovala z běžného užívání těchto veřejně přístupných míst, nebylo třeba provádět předjednání užití těchto míst s jejich vlastníky či správci či s orgány státní správy a samosprávy,“ verifikoval postupně poznatky zveřejněné Ekonomickým deníkem Metnar.
„Zaslala jsem písemné interpelace ministrovi obrany a ministryni financí, kteří na ně odpověděli. Z jejich odpovědí vyplývá, že Armáda České republiky byla skutečně oslovena se žádostí o součinnost… …Obě odpovědi, namísto, aby pochybnosti vyvrátily, obsahovaly tvrzení, které další pochybnosti vyvolávají,“ zdůvodnila poslankyně Jana Černochová další interpelaci, tentokrát na ministra spravedlnosti.
Součinnost při sledování
Co se tedy v kostce odehrálo? Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. „Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158 d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti adresované Generálnímu štábu.
„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ poděkoval za kladné a včasné vyřízení této žádosti zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Plukovník Mašek je ředitelem brněnského odboru pátrání, jeho nadřízeným je bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a právě jeho jménem byla žádost prostějovským specialistům uvozena.
Dnes už exministr spravedlnosti Jan Kněžínek ve své odpovědi argumentuje ke spoluúčasti vojáků na sledování paragrafem 8 trestního řádu, který upravuje takzvanou součinnost s policejními orgány, mezi něž Celní správa patří. „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejích úkolů. Jinými slovy tímto ustanovením se stanovuje obecná povinnost třetích osob, to jest osob odlišných od orgánů činných v trestním řízení a osoby, proti které se řízení vede, poskytovat orgánům činným v trestním řízení součinnost, jejíž potřeba vyvstane v průběhu trestního řízení. Obsahem dožádání může být jak žádost o poskytnutí určité informace, tak i žádost o poskytnutí součinnosti, například poskytnutí určitých specifických prostředků, které orgán činný v trestním řízení nemá k dispozici,“ odpověděl Černochové exministr.
Zároveň přiznal, že státní zastupitelství nemělo žádnou informaci o zapojení vojáků do sledování dle trestního řádu. „Z vyjádření Krajského státního zastupitelství v Brně nevyplývá, že by byla dozorová státní zástupkyně jakýmkoliv způsobem informována o případné spolupráci policejního orgánu či pověřeného celního orgánu s příslušníky 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky, a to v jakékoliv podobě,“ napsal Kněžínek. Což podle všeho znamená, že příslušné dokumenty ze sledování s vojáky celníci státnímu zastupitelství nepředali.
Krajské státní zastupitelství k tomu podle Kněžínka podotklo, že prý tento fakt sám o sobě není překvapivý. Protože, jak Kněžínek napsal Černochové, obsahem výkonu dozoru státního zástupce je kontrola zákonnosti, správnosti a úplnosti činnosti policejního orgánu, nikoli již konkrétní technické okolnosti jím prováděných procesních úkonů, svolení k případné součinnosti s jinými orgány činnými v trestním řízení či stanovování okruhu dalších subjektů k jejich možnému dožádání.
Z vyjádření krajského státního zastupitelství podle Kněžínka nevyplývá, že by se na provádění operativně pátracích úkonů vůbec měli podílet příslušníci 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky. O údajném využití příslušníků speciálních sil Armády České republiky se dozorová státní zástupkyně poprvé dozvěděla až po medializaci této skutečnosti, přičemž jí bylo podle Kněžínka pověřeným celním orgánem dáno vysvětlení v tom smyslu, že jeho žádost vůči Armádě České republiky byla nesprávně formulována, „neboť předmětem požadované a následně poskytnuté pomoci příslušníků 601. skupiny speciálních sil Armády České republiky byla pouhá taktická konzultace ohledně nejvhodnějších míst pro umístění technických zařízení pro provádění řádně povolených operativně taktických úkonů“.
„Samotné technické zařízení náleželo pověřenému celnímu orgánu a bylo namontováno i demontováno pouze tímto orgánem. Nejednalo se tedy o součinnostní akci ve smyslu ust. § 7 trestního řádu v tom směru, že by Armáda České republiky zajišťovala a svými technickými prostředky a lidskými silami realizovala provádění operativně taktických úkonů v trestním řízení,“ tvrdí dále Kněžínek.
Protože se na citlivé operaci podle neoficiálních informací podílelo asi osm vojáků z 601. prostějovské speciální skupiny je přitom dost těžké si představit, jak takový počet bojových specialistů před ostrou akcí celníkům radí, kam umístit na zájmovém místě kamery či fotoaparáty.
Místo zločinu: Bar 999
Do vyšetřování nezákonného sledování se zapojila Vojenská policie, ta ztotožnila prostějovské vojáky, kteří se na akci podíleli. Žalobce Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze ale případ přikázal do gesce Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vojenská policie se tak podle zjištění Ekonomického deníku už na trestním řízení nepodílí.
Případ začne v pátek soudit Městský soud v Brně, konkrétně senát předsedkyně Dity Řepkové. Obžalovaných stane před soudem podle výpisu z plánovaných soudních jednání osm.
Ostře sledovaný případ také v Brně začal, v baru 999 na Körnerově ulici, kde měla barmanka vietnamského původu Huy Thi Nguyen skladovat a prodávat padělané cigarety značek Marlboro Red, a West Red, NZ Superslim a další. Celníci následně vysledovali, že cigarety měli do baru 999 dodávat Vietnamci Ngoc Oai Hung Nguyen a Nguyen Thanh Long s vlastní distribuční sítí.
Okruh podezřelých a obviněných se později rozšířil. Státní zástupkyně Jana Vítková přitom povolila sledování v této kauze ještě ke konci loňského roku. Souhlas potvrdila na konci října a platil od začátku listopadu až do 20. prosince. Ekonomický deník na nezákonné sledování za pomoci vojáků upozornil ještě v průběhu zmíněné jiné sledovací akce, 12. prosince.
Advokáti obviněných, a později obžalovaných, se kvůli závažným informacím o svévolném výkladu trestního řádu Celní správou pokusili zjistit co nejvíce informací, aby mohli svoje klienty efektivně hájit. Naráželi, a narážejí, ale na hradbu mlčení a odmítání.
Vojenská policie se podle zjištění Ekonomického deníku z okruhu státních zástupců omezila na konstatování, že v popisované věci nevede trestní řízení, protože bylo přikázáno Generální inspekci bezpečnostních sborů.
GIBS pak nezareagovala vůbec. Podle informací z okruhu státního zastupitelství v Praze se měl místo inspektorů ozvat advokátům žalobce Pavel Prygl. Ten jim ovšem odmítl přístup do spisu, ve kterém je postup Celní správy takzvaně prověřován. Mimoděk tak ale opět potvrdil, že GIBS trestní řízení v případu nezákonného sledování celníků za pomoci armádních specialistů skutečně vede.
Generální inspekcí a státním zástupcem Pryglem odbytým advokátům nyní nezbude, než zvolit jiný postup. Informaci z Vrchního státního zastupitelství v Praze, které drží palec nad prací inspekce, založí do trestního spisu s argumentem, že je dozorující státní zástupkyně patrně uvedla v omyl.
A požádají soud o odstranění pochybností, zda sledování Celní správy probíhalo zákonnou cestou nebo ne. Současně pak advokáti požádají soud o pořízení zprávy z trestního řízení, vedeného na generální inspekci.
Další možnou cestou pak je další žádost soudu o předložení a validizaci oficiálních materiálů o sledování, z nichž některé už Ekonomický deník zveřejnil.
Poslední možností, jak zajistit, aby tutlané materiály Celní správa a další instituce vydaly, je podání trestního oznámení kvůli maření spravedlnosti nebo pohrdání soudem.
Otázkou ale je, zda se vůbec ještě nějaké oficiální výstupy z nezákonné sledovací akce zachovaly. „Informace, které byly v rámci výše popsané součinnosti získány, nebyly jednotkami Armády České republiky dále zpracovány, a Armáda České republiky těmito informacemi nedisponuje,“ vzkázal šéfce sněmovního výboru pro obranu ministr Lubomír Metnar.
A zopakujme si ještě jednou větu dozorující státní zástupkyně Jany Vítkové: „Součástí trestního spisu, tak jak se s ním státní zástupce seznámil po převzetí dozoru v dané věci, není a nebyla žádost Celní správy, kterou citovaný článek zmiňuje.“
V jiných případech velmi aktivní orgány činné v trestním řízení, a zejména státní zástupci, by tedy měly začít urychleně konat. Pokud už se někdo z Celní správy ovšem nepokusil z důkazního materiálu vytvořit ve skartovačce cáry papíru, když o dokumenty doložené nezákonné akci nemá ponětí ani dozorující státní zástupkyně. Nebo je náhodou nepolil zatraceně silnou kávou.
Jan Hrbáček
