INZERCE

Banky budou muset uloupnout ze svých zisků. Ale nebude to bolet tak, jako sektorová daň, jak ji navrhovala ČSSD. Foto: Pixabay

Banky podlehly tlaku politiků. Do rozvojového fondu jsou připraveny investovat až sedm miliard

To máte sektorovou daň z dílny ČSSD, rozvojový fond z pera Andreje Babiše. Banky pod politickým tlakem přistoupily na nejméně bolestivé řešení z navrhovaných. Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank dnes potvrdily, že jsou připraveny investovat do Národního rozvojového fondu až sedm miliard korun. Do fondu by se vedle bank měly zapojit další velké korporace, kterým se v ČR daří, a proto by v tuzemsku chtěly dlouhodobě investovat.

Národní rozvojový fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu (ze 7 miliard), tedy zhruba 35 miliard korun. Dnes o tom informoval tiskový odbor úřadu vlády. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala koaliční ČSSD.

Banky peníze poskytnou, jakmile fond získá potřebnou licenci od České národní banky a budou vybrány a připraveny vhodné investiční projekty. Do konce září bude připraveno Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se činnosti fondu.

 

Úlohou fondu bude investovat do projektů, které společnost potřebuje pro svůj sociální a ekonomický rozvoj. Sektorově bude zaměřen zejména na veřejnou infrastrukturu. „Projekty, jež by se měly prostřednictvím rozvojového fondu financovat, by se v první fázi měly týkat infrastruktury. A to například dálnic či dopravních okruhů, nemocnic či kampusů univerzit. Samozřejmě budeme myslet také na další oblasti veřejného zájmu, jako je třeba energetika či kultura,“ uvedl Babiš.

Fond bude založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Investiční strategie fondu bude založena na principu návratnosti peněz vložených do podporovaných projektů a na principu dobrovolného financování z více zdrojů, umožňujícího zapojení širokého spektra investorů.

Do fondu by se vedle bank měly zapojit další velké korporace, kterým se v ČR daří, a proto by v tuzemsku chtěly dlouhodobě investovat. „Půjde o jakýsi fond fondů, který bude založen na ryze dobrovolné bázi,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích. Zdroje fondu budou reinvestovány. Má výrazně navýšit investiční kapacitu české ekonomiky o desítky miliard korun, a to díky využití principu finanční páky a také zapojení zdrojů například od Evropské investiční banky, případně z programu Invest EU.

Zakladatelem fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Investoři získají investiční akcie. Vedle fondu bude nově zřízena Národní investiční rada, společně obsazená zástupci investorů a vlády a za účasti nezávislých expertů, jejíž funkcí bude zejména schvalovat investiční strategii fondu. Fond má být atraktivní pro širší spektrum investorů, tedy nejen největších bank, ale i dalších bank, stejně jako investorů z nebankovní sféry.

Začalo to tiskovou konferencí Andreje Babiše 20. května, která následovala po diskusi o návrhu ČSSD na sektorové zdanění bank. Na té Babiš prohlásil, že do Národního rozvojového fondu by příští rok při jeho vzniku mohly banky odvést asi šest miliard korun. Vznik fondu a případné příspěvky by nyní měla projednat pracovní skupina. „Založíme pracovní skupinu, kde by se řešily detaily, že kdyby byl založen, že by počáteční vklad byl kolem šesti miliard korun,“ uvedl Babiš. Dodal, že by šlo o peníze, které by banky poskytly až po odvedení daně a plateb do Fondu pojištění vkladů a do Fondu pro řešení krizí.

Ekonomický deník podotýká, že všichni čtyři přispěvatelé z bankovního sektoru úvěrují holding Agrofert, původně vlastněný, ale podle Evropské komise dodnes ovládaný, premiérem Andrejem Babišem. Zakladateli fondu by měly být podle Babiše čtyři největší banky, tedy ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna a UniCredit Bank. „A my bychom následně se ten fond snažili propagovat a zvát další. A mohli bychom tím i řešit Národní investiční plán. Je to na počátku,“ uvedl Babiš. Komu Agrofert dluží uvedl před měsícem server Hlídacípes.org.
-čtk, hrb-