INZERCE

Hlavní jednací sál Ústavního soudu ČR.

Česká justice: Stíhaný soudce Vrchního soudu Elischer dal podnět ke kárné žalobě na Bradáčovou. Měla krýt půlroční nečinnost své podřízené

Soudce Vrchního soudu v Praze Ivan Elischer se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti (MSp) s podnětem k podání kárné žaloby na Lenku Bradáčovou a její podřízenou Lenku Šimkovou z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Elischer partnerskému webu Česká justice řekl, že se obě žalobkyně měly dopustit kárného provinění v souvislosti s projednáváním jeho stížnosti proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání.

Žalobkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Šimková rozhodla o zamítnutí Elischerovy stížnosti až po šesti měsících od jejího podání. Soudci Ivanu Elischerovi hrozí až 12 let vězení za přijímání úplatků, zneužití pravomoci úřední osoby a nadržování obžalovaným, které soudil v drogových kauzách.

Tak dlouhá lhůta je ovšem podle ustálené rozhodovací praxe kárných senátů Nejvyššího správního soudu dobou daleko za hranicí dvou týdnů, která je akceptovatelná, a to i v případě náročných a rozsáhlých případů.

Čtěte také: Soudce Elischer žádá Nejvyšší soud, aby posoudil zákonnost jeho stíhání

Kárné senáty opakovaně uložily státním zástupcům tresty za mnohem mírnější překročení této lhůty. Ve zdůvodněních těchto rozhodnutí upozornily na závažnost takového jednání z pohledu kárného provinění. Druhý podnět soudce Elischera proto míří na vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenku Bradáčovou, která z pozice nadřízené Šimkové její postup prověřovala. Oproti kárné judikatuře totiž konstatovala, že postupovala standardně s ohledem na složitost případu.

Soudce podal také trestní oznámení na policisty a státního zástupce, neboť podle jeho názoru postupovali nezákonně, když manipulovali opakovaně s jeho pracovním počítačem a věcmi v budově Vrchního soudu v Praze. Trestní oznámení však Generální inspekce bezpečnostních sborů i státní zastupitelství vyhodnotily jako součást obhajoby a nijak se věcí nezabývaly. Repro: ED

Městský soud v Praze začne případ soudce Elischera projednávat na konci července. Nejvyšší soud nedávno rozhodl, že soudci Městského soudu nejsou vyloučeni z projednávání věci. Podjatost namítali samotní soudci, protože vedle Elischera figurují v případu i další soudci pražského Vrchního soudu, a to jako svědci. Objektivně by tak mohlo být podle nich nahlíženo na Městský soud jako podjatý, neboť Vrchní soud je pro soud městský soudem odvolacím. Návrh směřoval dokonce k vyloučení všech soudů v obvodu Vrchního soudu v Praze.

Nejvyšší soud ovšem takovou systémovou podjatost neshledal. „Nelze tyto zcela nekonkrétní argumenty akceptovat a na jejich základě věc odejmout zákonnému soudci. Nejvyšší soud v námitkách neshledal nic, přičemž takové poznatky neučinil ani z dostupného spisového materiálu, co by nasvědčovalo v současné fázi probíhajícího trestního řízení pochybnostem o objektivnosti a nestrannosti soudců, členů senátu Městského soudu v Praze, příslušných k projednání věci. V obecné rovině je pravdou, že vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování je třeba považovat za jeden z důležitých důvodů delegace. Předpokladem k tomu ovšem je, aby skutečně došlo k vyloučení soudců příslušného soudu, a to ze zákonných důvodů (§ 30 tr. ř.), rozhodnutím příslušného orgánu a odpovídajícím zákonným postupem (§ 31 tr. ř.). Na tomto místě Nejvyšší soud považuje za nezbytné uvést, že z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. ř. lze rozhodnout jen o vyloučení soudce jako konkrétní osoby nebo o vyloučení soudců jako konkrétních osob. Nelze rozhodovat o vyloučení senátu (viz rozhodnutí publikované pod č. 34/1997 Sb. rozh. tr.). Naplnění důvodů pro vyloučení soudců (členů) senátu z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného pro poměr k osobě, by muselo mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohlo být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a k úkonům jeho se týkajícím objektivně“, stojí v nedávno zveřejněném rozhodnutí Nejvyššího soudu ke kauze Elischer.

Naopak takové důvody shledal u Vrchního soudu v Praze. „Nepůsobilo by věrohodně, aby soud, jehož je obviněný soudcem, v této trestní věci jakkoliv rozhodoval“, uvedla v tomto rozhodnutí nejvyšší soudní stolice. Případná odvolání tak bude řešit Vrchní soud v Olomouci.

Podle vyšetřovatelů a státního zastupitelství měl Ivan Elischer údajně páchat trestnou činnost nejméně od května 2016, za úplatky pomáhat odsouzeným Vietnamcům ke snížení prvoinstančních trestů. Soudce měl podle zjištění policie také využívat svých kontaktů v justici a požadovat informace o stíhaných či vězněných osobách, které měl následně neoprávněně předávat další osobě. Nejvíce informací měl získat soudce Elischer od své bývalé podřízené z Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zprostředkovatelem korupce byl údajně Hung Quoc Nguyen, jehož „velmi blízké vztahy“ se soudcem údajně kriminalisté zadokumentovali nejpozději od července 2013.

Z rozhodnutí ministra spravedlnosti Ivan Elischer dočasně nesmí soudit, a to až do pravomocného skončení trestního stíhání. Po tu dobu bude pobírat polovinu svého platu. Vyšetřování případu doprovází řada vážných pochybností jako například manipulace s Elischerovým počítačem v době, kdy byl sledován, běžící odposlech v době bez povolení soudem nebo sledování tajného jednání Elischerova senátu.

Petr Dimun