Změna politického kormidla na madridské radnici možná povede k uvolnění poměrně přísné regulace pohybu automobilů po španělské metropoli.
Loni v listopadu byla v Madridu prosazena asi nejpřísnější regulace provozu soukromých automobilů ze všech evropských měst. Auta dostala zákaz vjezdu nejen do madridského historického centra, ale také do všech větších ulic, kterými se dříve běžně projíždělo, což z města stále častěji činilo neprůjezdnou zónu.
Nicméně komunální volby, které proběhly na konci května, mohou tento vývoj naprosto zvrátit. Dosavadní radniční koalice totiž utrpěla porážku a Madridu nyní vládne středopravicová koalice složená ze tří stran, včetně krajní pravice. Již před volbami se zástupci všech tří subjektů vyjádřili proti antiautomobilové politice předchozí levicové starostky Manuely Carmenaové.
Obrat? Ano, ale…
Koalice zřejmě najde sluchu také u pravděpodobného nového prezidenta Madridského regionu (nikoli starosty města, nýbrž funkcionáře, který by se dal přirovnat k našemu hejtmanovi) Isabela Díaz Ayusa. Podle něho jsou totiž pravidelné dopravní zácpy v Madridu „známkou městské identity“, uvedl portál CityLab.com.
Je obrat v dosavadní dopravní politice opravdu reálný? Podle odborníků zřejmě ano. Zároveň prý ale nelze počítat s naprostou demontáží všeho, co bylo během uplynulého volebního období v této oblasti prosazeno. Podle analytiků portálu CityLab.com proti tomu hovoří povolební matematika. Předchozí vládnoucí koalice se opírala o těsnou většinu 29 mandátů z celkových 57.
Situace se teď přesně otočila ve prospěch nové madridské koaliční rady. Devětadvacet křesel dali dohromady lidovci, centristická strana Ciudadanos a čtyři zástupci extrémní pravicové strany Vox. Přitom strana bývalé starostky Carmenaové je v madridském zastupitelstvu stále nejpočetnější. To znamená, že pokud by se křehká většina vládnoucí koalice rozpadla, je pravděpodobné, že Carmenaová by mohla opět v radě zasednout. Rušit tedy vše, co bylo v minulém volebním období prosazeno, jeví se celkem nepraktické.
Pokud by se přesto stalo, že se radnice v novém složení rozhodne obrátit dosavadní politiku automobilové dopravy naruby, dopadlo by to na všechny občany Madridu. Podle dosavadních analýz je totiž zřejmé, že díky regulaci vjezdu automobilů do města významně pokleslo znečištění ovzduší. Emise oxidu uhličitého jsou nižší o 44 procent a oxidy dusíku o 42 procent v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Ve hře je kompromis
Rovněž vzrostly ceny nemovitostí v místech, kde předtím stály nekonečné kolony, a to tempem převyšujícím obecné zdražování aktiv v dané lokalitě. Na druhé straně se zase objevují nářky obchodníků, kterým v důsledku zákazu vjezdu vozidel klesl obrat, ale i zisk. Také to byl jeden z důvodů, proč nový starosta Madridu José Luis Martínez-Almeida přislíbil, že zákaz vjezdu vozidel do centra bude jednou z první agend, kterou se radnice bude zabývat.
Ve hře je také možnost, že by automobily i nadále nemohly vjíždět na ulici Gran Via a doprava by mohla být svedena do tunelu. To by mohlo uklidnit automobilovou lobby a zároveň by to nemuselo zvednout vlnu odporu od místních obyvatel, kteří dlouhodobě podporují, aby se z hlavní ulice stala pěší zóna. Jenže o vybudování takového tunelu se v Madridu hovoří již roky, ale odborníci se prý vesměs shodují, že takový projekt není reálný. A to z důvodu již existujících jiných tunelů a dalších dopravních staveb, které by mohly být stavbou ohroženy.
Nakonec se může prosadit kompromis, v jehož rámci by zůstal zachován zákaz vjezdu vozidel do centra, ale na větší ulice by se mohla vrátit. I tak by si Madrid uchoval punc evropského města, které se snaží proti přílišnému individuálnímu automobilismu bojovat. Ostatní evropské metropole jako Paříž, Londýn nebo Oslo jdou sice obdobnou cestou, nicméně k tak přísným regulacím zatím žádné z nich nesáhlo.
-zm-
