Snaha o zjednodušení pravidel, podle kterých se pozná, zda podnik žádající o dotace nebo jinou formu podpory, spadá do kategorie malých a středních podniků, která by měla začít platit od roku 2021 – tedy od začátku nového programovacího období. To je hlavní závěr konference Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva průmyslu a obchodu na téma Veřejná podpora a definice malého a středního podnikání, která se od středy 29. května konala v brněnském sídle antimonopolního úřadu.
Prověřování údajů, které do žádostí o dotace nebo jinou podporu z evropských fondů uvádějí podnikatelé spadající do kategorie malé a střední podniky, je příliš složité a názory zaměstnanců kontrolních orgánů nejsou stejné. Se složitým prověřováním se potýkají také úředníci na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Tato zjištění vyplynula z konference Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva průmyslu a obchodu, kde odborníci z domácích i zahraničních (Slovensko, Maďarsko, Polsko) ministerstev a institucí, které poskytují dotace, debatovali o současném nastavení a budoucím směrování pravidel pro malé a střední podniky.
Výsledkem podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy bude memorandum navrhovaných změn, které podporují země V4, jež budou předány do Evropské komise, konkrétně na DG Competition. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy je cílem zjednodušit pravidla, upřesnit některé sporné otázky – zejména kolem propojených osob a firem tak, aby se žádosti v novém programovacím období 2021+ už posuzovaly podle těchto pravidel.
Zaměstnanci slovenského ministerstva hospodářství vypracovali zhruba dvacetistránkový „check-list“ podle kterého se mohou tamní podnikatelé při podávání žádostí orientovat, zda spadají do dané kategorie. Kontrola informací v něm obsažených však i tak trvá dlouho. „U složitějších případů, kdy jsou uváděny vyzby mezi více fyzickými osobami, nebo podniky, může prověření jedné žádosti na tomto check-listu trvat zhruba týden,“ uvedla vedoucí oddělení analytických činností projektů slovenského ministerstva hospodářství Lucia Jenčová.
Podle majitele poradenské agentury Euro Finance Consulting Daniela Mayera je největším problémem prověřování rodinných vazeb žádajících podnikatelů. „Zajímá mne definice malého a středního podnikání ve vztahu k rodinným příslušníkům. Jestli je to přímá vazba mezi podnikateli, nebo se má jít ještě dál a mají se prověřovat i například bratranci a nebo dokonce bratranci z druhého kolene. Nerozumí tomu ani státní správa, ale my po podnikateli chceme, aby se stal expertem na poli veřejné podpory,“ řekl Mayer. Podle něj také není v pořádku, že lidé, kteří rozhodují o tom, jestli firmy splňují definici malého a středního podniku a tedy i o přidělení peněz, které mohou být výraznou pomocí pro podnikatele, nenesou za svá rozhodnutí osobní odpovědnost. Mayer by si nejvíce přál, aby byl vytvořen jeden evropský nástroj, který budou moci poradenské agentury i žadatelé využívat a který je provede procesem identifikace, jestli spadají do zmiňované kategorie podniků.
„Je otázka, zda je v síle členských států V4 donutit Evropskou komisi změnit definici malého a středního podnikání, či se podaří přesvědčit, že je potřeba aplikovat jinou definici, než je malý a střední podnik pro účely čerpání dotací, což je možná praktičtější řešení. Ze všech přednášek také vyplynulo, že administrativní náklady jak žadatelů, tak poskytovatelů jsou příliš vysoké. Je tedy otázkou, zda je možné na straně našich úřadů tyto náklady snížit. A to buď vyvinutím nějakého elektronického nástroje pro administraci, či po vzoru Slovenska alespoň nějakým dotazníkem,“ shrnul debatu posledního dne konference partner advokátní kanceláře Havel&Partners Petr Kadlec.
Ředitel Odboru 52 Ministerstva financí – Auditní orgán – Stanislav Bureš řekl, že by doporučil svým žadatelů, poskytovatelům a poradenským firmám doporučil, aby v hraničních případech postupovali spíše konzervativně. „Právě hraniční případy nás dostávají do velice složitých situací, kterým by se při konzervativním postupu dalo předejít,“ řekl Bureš. „
Podle zástupce Svazu průmyslu a dopravy Jana Proksche by se mělo maximum problémů vyřešit na národní úrovni. „Měli bychom se snažit o propojení databází a umožni vstup do nich všem orgánům, které poskytují dotace. Musíme mít pořád na paměti, že malé a střední podniky jsou slabším subjektem a je na ně kladeno obrovské množství povinností. Myslím, že by jsme jim proto měli vycházet vstříc a nezatěžovat je další administrativou a úkoly,“ dodal Proksch.
Jiří Reichl
