Stačí pár let počkat a papírové peníze i chrastící mince zmizí v muzejích. Bude to krásný nový svět, pohodlný, bezbakteriální a pod kontrolou.
Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, v některých státech se dnes vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální a totálně pod kontrolou. Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí?
Ráno si cestou do práce koupíte noviny a kafe. A taky si v automatu zaplatíte lístek na autobus. Oběd si v restauraci objednáte na připraveném tabletu, s placením nebudete muset čekat na obsluhu. Pak se taxíkem rychle přesunete na důležitou schůzku, před kterou ještě narychlo seženete puget růží. A před návratem domů si na farmářském trhu nakoupíte ovoce a zeleninu. Večer ještě zaskočíte na jedno do hospody na rohu. A ani jednou přitom nevytáhnete peněženku. Nebudete totiž potřebovat bankovky a mince, postačí mobil nebo chytré hodinky. Jednou dost možná jen čip implantovaný pod kůží. Hotovost už zkrátka nebude. Před pár desítkami let čistá science-fiction. Dnes už si ale většina z nás dokáže něco takového představit docela ostře. Jak daleko je tahle doba? Budou v bezhotovostním světě žít až naši pravnuci, nebo se s ním budeme muset popasovat i my?
Izrael, Norsko, Švédsko… Stále častěji se objevují zprávy, že ta či ona země uvažuje o zrušení bankovek a mincí nebo aspoň zkoumá možnosti, jak se hotovosti zbavit. Komu a k čemu by to bylo? Politici často argumentují tím, že by se zákazem hotovosti podařilo omezit kriminalitu. Zabránilo by se prý mimo jiné i daňovým únikům a praní špinavých peněz. Odpůrci této myšlenky naopak namítají, že by se tím přiblížila „doba velkého bratra“, kdy by měly banky a úřady přehled o naprosto všech vašich platbách. Když ale pomineme toto nebezpečí, jsou tu ještě další rizika: nebyl by takový systém příliš zranitelný? Co by se stalo v případě black-outu, kdy by nefungovala elektřina ani bankovní systémy, co kybernetický terorismus?
Blíží se doba, kdy už nebudeme bankovky ani mince potřebovat? Jaké by mělo zrušení hotovosti důsledky? A bylo by vůbec potřeba hotovost rušit, nebude stačit jen pár let počkat, až lidi z pohodlnosti sami všechno budou platit bezhotovostně a někdejší král cash zajde v koutku na oubytě?
Aleš Tůma
finanční analytik Partners
Marcel Gajdoš
regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko
Mimochodem hotovost je drahá a v mnoha případech v porovnání s bezhotovostním placením neefektivní. Česko navíc patří v rámci Evropy mezi lídry v oblasti inovací plateb. České banky přicházejí s novými technologiemi zpravidla mezi prvními v Evropě. To se týká například cloudových plateb. Během jednoho roku spustí dvě české banky komerční cloudové řešení pro telefony se systémem Android. Odhadujeme, že do roku 2020 bude přes 60 procent všech Visa plateb probíhat prostřednictvím mobilu.
Jiří Rusnok
ekonom, člen bankovní rady České národní banky
Česká národní banka po celou svoji existenci dodává hotovost podle požadavků obchodních bank, které odrážejí preference obyvatel a podnikatelů. A poměr mezi hotovostním a bezhotovostním placením ponechává přirozenému vývoji poptávky po obou formách peněz.
V žádném případě si nemyslím, že by dnes měla být hotovost přežitek. Na rozdíl od bezhotovostních peněz je pohledávkou nikoliv za soukromými subjekty, ale za centrální bankou. Hotovost má nucený oběh, takže ji jako úhradu pohledávky musí přijmout každý dlužník. Při placení hotovostí není třeba ani připojení k internetu, ani elektřina – jejich neustálou dostupnost sice dnes považujeme za samozřejmost, ale nemusí tomu tak být vždy za všech situací – a uživatel hotovosti není rovněž mimo jiné vystaven například riziku internetové kriminality. Regulace mezibankovních poplatků za platby kartami sice společně s technologickým pokrokem povedou k dalšímu rozšíření bezhotovostních plateb, nicméně hotovost bude jistě ještě dlouho součástí peněžního oběhu.
Martin Matras
projektový manažer České spořitelny
V používání bezhotovostních plateb jsou nejdál severské země. Většina poboček švédských bank už dnes nemá hotovostní přepážky. Odhaduje se, že až dvě třetiny plateb u obchodníků v těchto zemích jsou bezhotovostní. V Česku bych odhadoval obrácený poměr. Pro snižování používání hotovosti a celospolečenských nákladů, které jsou s hotovostí spojené, je klíčová role státu a centrální banky. Dobrým příkladem bylo rušení deseti-, dvaceti- a padesátihaléřových mincí.
Na druhou stranu hodnota oběživa v eurozóně i v Česku vzrostla za posledních deset let téměř na dvojnásobek. Stále je vysoký počet lidí, kteří platební karty vůbec nevlastní. Charakteristické pro ně je, že jsou zvyklí hotovost používat a jsou s tímto způsobem placení spokojeni.
Bodem zlomu ve vývoji podílu hotovostních a bezhotovostních plateb je nárůst počtu míst, kde lze platit kartou, a rozvoj bezkontaktních karet a nálepek. Platba bezkontaktní kartou se stala rychlou a jednoduchou. Meziroční nárůsty bezkontaktních plateb u obchodníků dosahují desítek procent. Domnívám se, že přirozeným způsobem dojde ke změně poměru hotovostních a bezhotovostních plateb. Doba pouze elektronických peněz je však velmi vzdálená.
Aleš Michl
analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí
Ivan Bartoš
vedoucí mediálního odboru Pirátů
Technologický vývoj slouží lidem. V oblasti placení jsme svědky prudkého rozvoje platebních prostředků. Dnes už je běžné i bezdotykové placení. Obchodní komunikace mezi firmami začíná být automatizovaná i včetně procesů objednávání, dodávek a placení. Dokonce lze předpokládat, že další rozvoj přinese i nové formy barterového obchodování (multilaterální barter) a bude narůstat objem směny i bez potřeby peněz.
Přes tento vývoj zůstává hotovost velice důležitým prostředkem směny. Existují totiž významné obavy, že by se zákaz užití hotovosti mohl stát prostředkem zvýšené kontroly občanů. Právo užívat hotovost proto považujeme za důležitou součást lidských práv. Bez hotovosti se plně obejdeme, až budou běžně užívané anonymní elektronické peněženky, jaké se už dnes používají při platbách bitcoiny. I v takovém případě jsou však zákazy hotovosti zbytečné, rozhodne trh a lidské pohodlí.
Lubo Smid
spoluzakladatel vývojářského studia STRV
Zajímavé je, že ačkoliv většina nových platebních metod vzniká v USA, tak je tam proti České republice a Evropě vůbec podíl bezkontaktních plateb o poznání nižší. Některé služby se přímo napojují na banky, a díky tomu je možné se vyhnout platbě poplatku na kreditních a debetních kartách. To uvítají zejména obchodníci, pro které je hotovost v některých případech podstatně výhodnější než přijímat platby kartou (nízké částky). Budoucnost je o přímé směně elektronických peněz. Bankovky i mince budou spíš kuriozita, ale to bude ještě relativně za dlouho.
Miroslav Lukeš
generální ředitel MasterCard pro Česko, Slovensko a Rakousko
Robert Štefl
šéf produktového týmu Air Bank
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom finanční skupiny Roklen
A ano, pravda, na hotovost nedají dopustit ani kriminální živly. A co? Už pár let víme, že hromadně vraždit lze i letadlem. Zrušili jsme kvůli tomu leteckou přepravu?
Michal Šmída
zakladatel platební metody Twisto.cz
Především v oblasti on-line nakupování je hotovost na ústupu, kdy poměr platby na dobírku výrazně klesá, naopak roste on-line platba kartou nebo i odložená splatnost. Já osobně jsem velkým nepřítelem hotovosti, takřka všechno platím kartou. Ale v Praze žijeme v bublině, tady má platební terminál skoro každý. V regionech a menších městech nejsou bezhotovostní platby natolik rozšířené. Banky se to snaží zlepšit, třeba MobilniTerminal.cz od České spořitelny, která poskytuje mPOS řešení pro maloobchody.
Markéta Šichtařová
ekonomka, Next Finance
Návrh na zrušení hotovostních peněz zdá se být velice pokrokový. Ostatně není pochyb, že jednoho dne se děti budou učit v dějepise, jak kdysi hotovostní peníze vypadaly. Jednou peníze budou jen elektronické. Technologie k tomu máme už dnes. A ekonom či politik, který s tímhle návrhem přijde jako první, vejde do dějin a vyslouží si neotřelý zářez ve slovníku. Až na to, že tahle úvaha má pár háčků:
Ano, hotovostní peníze můžou sloužit k praní špinavých peněz. Jenomže v realitě peníze přes hotovost pere jen primitiv. Ke skutečnému praní špíny tu přece slouží úplně jiné a daleko elegantnější nástroje. Máme tu bitcoiny, akcie na doručitele, kmenové listy u společností s ručením omezeným, lichtenštejnské nadace a další a další.
Sotva možno podezírat politiky, z nichž mnohým se zákaz hotovosti náramně líbí, z naivity či nepraktického teoretizování. Těm se totiž líbí na zákazu peněz něco úplně jiného, ale nahlas nevyřčeného: Jde o to, že státy neumějí vybrat daně. U nás kvůli tomu vymýšlíme po vzoru Chorvatska elektronickou evidenci tržeb. Kdyby ale byly všechny platby automaticky jen elektronické, nebylo by třeba nic podobného budovat.
Jenomže zrušení hotovosti by přineslo dnes netušené problémy. Podle průzkumu u nás totiž hotovost preferuje 98 procent obchodníků a 89 procent zákazníků. To je ztraceně pádný argument, proč dál používat mince a bankovky. Získala někdy nějaká strana ve volbách demokraticky tolik hlasů? Je to snad slabá preference? Já ostatně obchodníky chápu. Na karty můžete jet jen tam, kde jsou buď vysoké marže, nebo kde dostanete od karetní společnosti dobré podmínky.
Jednoho dne hotovostní peníze zaniknou, o tom nemám nejmenších pochyb. Podívejte se třeba na videokazety. Dají se ještě vůbec někde koupit? A přece je nikdo nezakázal. Zmizely, protože lidé sami došli k tomu, že jiná technologie je pro ně užitečnější. A zrovna tak jednoho dne budou pryč hotovostní peníze. Nikdo je nebude muset zakazovat. Bylo by to nejen násilné, ale i nevýslovně sobecké vůči babce Novákové z vísky Horní Dolní, která má jednu kozu a důchod jí nosí paní pošťačka. Protože tahle devadesátiletá paní už nikdy nepochopí, jak se platební karta drží v ruce.
Ondřej Tůma, Finmag.cz, -of-
