Ministerstva, kraje i firmy se bouří proti povinnosti zavádět další vnitropodnikový kanál pro oznamování korupce, vytvořit vnitropodnikový systém pro ochranu oznamovatelů na zaměstnavatele a určit další osoby odpovídající za odezvu na oznámení zaměstnavatelovy protiprávní činnosti. Zákon nezakazuje tuto činnost outsourcovat, vzkazuje Úřad vlády jako předkladatel zákona. Možnost pronajmout si třetí osobu shromažďující a vyřizující podněty zaměstnanců proti nezákonné činnosti zaměstnavatele doplní předkladatel do zákona.
Vyplývá to z výsledků rozsáhlého připomínkového řízení k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů. Připomínkové řízení má 279 stran. Značné množství připomínek se týká povinnosti zákonem definovaných zaměstnavatelů zavést další vnitropodnikový systém pro přijímání oznámení proti zaměstnavatelovu protiprávnímu jednání a pro ochranu oznamovatele proti zaměstnavateli.
Kanál musí mít všechny úřady a velké firmy
Podle návrhu zákona takový systém vyřizování podání a ochrany před zaměstnavatelem musí zavést státní úřady, úřady samospráv a jejich organizační jednotky i soukromé firmy. Návrh zákona definuje, kdy tak musí učinit:
(1) Vnitřní oznamovací systém zavede
- a) zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 zaměstnanců,
- b) zaměstnavatel s celkovým ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy
přesahující 10 milionů eur,
- c) právnická osoba, která je povinnou osobou podle zákona upravujícího některá opatření
proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a
- d) veřejný zadavatel podle zákona o zadávání veřejných zakázek, vyjma obcí s méně jak
10 000 obyvateli; to neplatí, jde-li o obec vykonávající rozšířenou působnost.
(2) Zaměstnavatel, který je povinen zavést vnitřní oznamovací systém, určí příslušnou
osobu.
Mohlo by vás zajímat
Podle důvodové zprávy představuje vnitřní oznamovací kanál systém, „kterým mohou oznamovatelé u svého zaměstnavatele podávat oznámení, a prostřednictvím kterého zároveň na svoje oznámení obdrží zpětnou vazbu“. Že zpětnou vazbu musí obdržet, stojí přímo v návrhu zákona. To však bude zaměstnavatele stát další peníze. „Dopad na státní rozpočet či na rozpočty územních samosprávných celků (resp. na ostatní veřejné rozpočty) bude spočívat v nákladech na vytvoření vnitřního oznamovacího systému. Ten bude vyžadovat zajištění personálních (odborně způsobilých zaměstnanců) a technických kapacit pro oznamování,“ stojí v důvodové zprávě. Zpráva dodává, že úřady budou moci sdílet kanál společně.
Předkladatel možnost pronájmu kanálu doplní do zákona
[mn_protected]
Návrh se dotkne i soukromých firem: „Zajištění funkčního interního oznamovacího mechanismu a vyškolených zaměstnanců, jež ho budou mít na starosti, bude představovat dopad na podnikatelské prostředí. Zajištění kvalifikovaných zaměstnanců nebo prostředky na outsourcing interního oznamovacího mechanismu u třetích osob bude vyžadovat vynaložení finančních prostředků zaměstnavatelů. Proškolení příslušných osob si též vyžádá náklady na straně zaměstnavatele. V minimální míře bude v případě civilního řízení na zaměstnavatele dopadat povinnost nést důkazní břemeno,“ uvádí se už v důvodové zprávě.
Jenže v návrhu zákona žádná možnost pronajmout si pro podnik nebo ministerstvo třetí osobu, která bude přijímat oznámení na podnik nebo úřad, zajišťovat zpětnou vazbu a chránit oznamovatele není. „Postrádáme ustanovení upravující možnost, že vnitřní oznamovací systém může být zajištěn outsourcingem třetích osob, jak je uvedeno v důvodové zprávě. Jelikož uvedené nevyplývá ani z § 2 odst. 8 návrhu zákona definujícího příslušnou osobu a ani z § 4 a násl. návrhu zákona, kde je řešeno nastavení vnitřního oznamovacího systému, považujeme za nutné, aby tato možnost byla explicitně zakotvena v zákonu,“ uvádí finance.
„Tato připomínka je zásadní,“ upozorňuje ministerstvo financí, které se rovněž táže, proč je oznámení na Policii ČR učiněné zaměstnancem shledáno jako nedostatečné. Připomínku zakotvit outsourcing zpracovatelů podání předkladatel Úřad vlády nakonec akceptoval.
Zaměstnanec má donutit zaměstnavatele k opatření vůči sobě?
Jak dále vyplývá z připomínek, principy i smysl systému, kdy zaměstnanec přijímá podněty proti zaměstnavateli, ale někdy je přijmout nemůže, je mnoha institucím a firmám nejasný: „V případě, že oznámení na protiprávní jednání bude směřovat vůči zaměstnavateli en bloc, není zřejmé, kdo bude toto podezření prošetřovat. Pokud by to byla příslušná osoba v dané organizační jednotce, nelze s určitostí předpokládat, že nebude docházet k ovlivnění šetření. Současně není jasné, jak bude naplněno ustanovení § 6 odst. 3 návrhu zákona, kdy zaměstnavatel má přijmout příslušná opatření, když by je měl de facto přijímat vůči sobě,“ uvádějí finance.
„Zároveň v § 6 odst. 4 návrhu zákona je uvedeno, že oznamovatel může podat svému nadřízenému nebo jeho zástupci oznámení, pokud podání oznámení příslušné osobě by vedlo k maření prošetření. V souvislosti s uvedeným je nejasné, kdo by byl příslušný prošetřit skutečnosti uvedené v oznámení, když příslušná osoba, pokud má organizační jednotka určenou pouze jednu osobu, nemůže ani přijmout oznámení,“ uvádí dále ve svých připomínkách ministerstvo financí.
Úřad vlády jako předkladatel je však s připomínkou rychle hotov: „Neakceptováno. Zaměstnavatel, který bude povinen zřídit interní oznamovací systém dle § 5 odst. 1, určí dle odst. 2 téhož ustanovení příslušnou osobu. Stěžejním je pak ust. § 6, ve kterém jsou upraveny povinnosti a postup pověřené osoby. V případě, že pověřená osoba dospěje k závěru, že skutečnosti uvedené v oznámení byly pravdivé, je poté zaměstnavatel povinen přijmout nezbytná opatření k nápravě zjištěných nedostatků a napravené protiprávního stavu,“ odepsal ministerstvu financí Úřad vlády.
Zaměstnanec se při udávání bude řídit pokyny zaměstnavatele?
Za nesrozumitelný má návrh systému rovněž ministerstvo školství: „Koncepci vnitřního oznamovacího systému nepovažujeme za zcela vhodnou. Zaměstnavatel může do této funkce určit jakoukoli libovolně vybranou osobu (např. jemu loajální či na něm závislou). Příslušná osoba dále nemá jasně stanovené pravomoci a následná povinnost zaměstnavatele přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků či protiprávního stavu dle § 6 odst. 3 je konstruována tak, že si samotný zaměstnavatel určuje, že se jedná o opatření skutečně nezbytná. Za zmínku nepochybně stojí i to, že samotná ochrana oznamovatele je značně narušena tím, že povinnost vést evidenci oznámení má sám zaměstnavatel, tedy osoba, proti které oznámení mohlo potenciálně směřovat. Zvolená koncepce podle našeho názoru nebude v praxi efektivně fungovat a vytvoří se pouze formální povinnosti zaměstnavatelů,“ uvádí v připomínkovém řízení ministerstvo školství.
K tomu připomíná ministerstvo spravedlnosti, že zaměstnanec se podle zákoníku práce musí řídí pokyny zaměstnavatele: „Ustanovení § 6 upravuje povinnosti příslušné osoby, jež má v rámci vnitřního oznamovacího systému přijímat a prošetřovat podaná oznámení. Z § 2 odst. 8 návrhu zákona plyne, že příslušnou osobou může být rovněž organizační jednotka zaměstnavatele, a tedy fakticky rovněž jeho zaměstnanci. Upozorňujeme, že rovněž při prošetřování oznámení učiněného proti zaměstnavateli musí zaměstnanci, a tedy i příslušné osoby, postupovat v souladu s pokyny zaměstnavatele, tedy dotčené osoby [§ 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce]. Doporučujeme proto zvážit posílení nezávislosti příslušných osob například tím, že zákon stanoví, že při prověřování oznámení se příslušné osoby (výlučně) řídí právními předpisy a pravidly stanovenými vnitřním oznamovacím systémem,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti.
Taková je dohoda ANO a ČSSD
Některá ministerstva i kraje pak navrhují vrátit materiál celý do mezirezortního řízení a přepracovat. S materiálem se vůbec neztotožňuje například Pardubický kraj: „Neztotožňujeme se s myšlenkou zákona, neboť se domníváme, že vytvoření navrženého systému připomíná doby již minulé. Zároveň, pokud jsme správně informováni, připravuje se zpracování této problematiky na evropské úrovni. Jsme toho názoru, že netřeba iniciativně předbíhat evropskou úpravu, která může být v konečném důsledku odlišná,“ uvádí Kraj jako zásadní připomínku.
K tomu předkladatel napsal červeně: Rozpor, neakceptováno. „Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je předkládán na základě Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018. Jeho přijetím dojde k naplnění závazků současné koaliční vlády hnutí ANO a ČSSD.
Návrh zákona byl vypracován na základě dlouhodobých příprav a po četných jednáních pracovních komisí podílejících se na jeho vzniku.V současnosti je návrh zákona projednáván s ohledem na připomínky uplatněné v mezirezortním připomínkovém řízení. Návrh zákona je předkládán v souvislosti s projednávaným návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie, který se nachází v legislativním procesu Evropské unie. Návrh zákona zohledňuje znění návrhu směrnice [(COM (2018) 218 final)],“ připomíná Úřad vlády jako předkladatel.
O nesouhlasu jednotlivých rezortů s návrhem zákona Česká justice už informovala.
[/mn_protected]
Irena Válová
