Turistický ruch v Řecku oživuje. Do karet mu hrají uvolněné regulace výstavby z doby nedávné ekonomické krize.
Desetipatrový hotel na aténské ulici Falirou na sebe poutal pozornost už od chvíle, kdy byl položen základní kámen. Jednak svou neotřelou architekturou, jednak svými rozměry. Jenže když přes zimu narostl do více než třicetimetrové výšky, stal se nejvyšší budovou v historické zástavbě Atén, a dokonce začal narušovat výhled na Parthenon – ikonickou stavbu na aténské Akropoli.
„Náhle byl vyšší než nové muzeum Akropole,“ řekla listu The Guardian Irini Frezadouová ukazujíc na budovu nedaleko jejího domu. „Tohle měla být zóna, která spadá pod archeologickou ochranu. Že tomu tak není, jde na vrub našim stavebním zákonům. Jenže ani podle nich nebylo možné schválit výstavbu něčeho takového uprostřed archeologického prostoru,“ dodala.
Bitevní pole nad historickým centrem Atén bylo vytyčeno. Ve hře není nic menšího než zachování jedinečného a notoricky známého pohledu na stavbu z Periklovy doby a jedné z nejvzácnějších součástí světového kulturního dědictví.
Daň za krizi a turistický boom
Jenže zmíněný hotel není jediný, který má v budoucnu ve výhledu na Akropolis bránit. Na daném území jich je naplánována celá řada. Frezadouová, která studovala architekturu a urbanistické plánování ve Švýcarsku, založila iniciativu, jejímž cílem je další zástavbě zabránit. Rovněž sepsala petici, pod kterou lze najít už více než pětadvacet tisíc podpisů. „Co Atény skutečně potřebují v zájmu udržitelného stavebnictví, jsou nová stavební a urbanistická pravidla,“ řekla.
Mezitím se už řečtí aktivisté protestující proti výstavbě hotelů stihli obrátit na nejvyšší správní soud a požadují zrušit již vydaná stavební povolení. „Nechceme nic riskovat,“ řekl Guardianu Andreas Papapetropoulos, právník, který aktivisty zastupuje. „Nejsme blázni. Víme, že Atény potřebují další hotely, ale ne za cenu toho, že tím bude jakkoli znehodnocena naše nejcennější památka. Nebudeme protestovat proti výstavbě na Falirou, ani požadovat demolici staveb, které tam již stojí, ale chceme jen omezit jejich výšku,“ dodal.
Faktem je, že Atény zažívají turistický boom. Jen letos jich má do řecké metropole zavítat více než pět milionů, což je skoro polovina populace celého Řecka. Návštěvníci hledají stále hůře místa, kde by hlavu složili, a tak se ve městě daří Airbnb. Investoři ale vycítili příležitost právě v podobě sílícího turismu v kombinaci se stavebními zákony, které zůstaly prakticky beze změny od doby, kdy byly kvůli hluboké hospodářské krizi zmírněny. Pro získání povolení k výstavbě vyšších a větších budov stačí jen splnit „zelené“ standardy.
Své o tom ví Lydia Carrasová, která je šéfkou organizace Elliniki Etairia, jež na dodržování stavebních předpisů dohlíží. „Když jsme se dozvěděli, že budovy rostou do takové výšky, že zastiňují Akropoli, symbol naší demokracie, došlo nám, že je to otázka národního zájmu. Okamžitě jsme začali bombardovat každý vládní úřad, který jsme mohli, abychom to zastavili,“ řekla Carrasová Guardianu.
Horký ministerský brambor
Atény měly až dosud na rozdíl od jiných evropských metropolí štěstí. Unikly totiž fenoménu výstavby výškových budov a až na jediný osmadvacetipatrový mrakodrap známý jako Athens Tower v nich žádnou další nenajdeme.
Jak se zdá, veřejný tlak přece jen přinesl své ovoce. Vláda minulý týden vydala nařízení, podle kterého budou všechna dosud získaná stavební povolení pro výstavbu v archeologické zóně dočasně pozastavena. Zároveň má vzniknout komise, která je znovu posoudí, a to včetně stávajících stavebních předpisů. Je tedy šance, že budovy, které mají vyrůst do výšky přesahující 17,5 metru a jsou plánovány pro příští rok, budou rovněž pozastaveny.
Řecká ministryně kultury Myrsini Zorbová uznala, že protesty Atéňanů byly opodstatněné. „Výhled na Akropoli je vzácný kulturní statek a za žádných okolností nemůžeme dopustit jeho znehodnocení nebo to, aby se z něho stalo privilegium pro pár vyvolených,“ řekla. Ministerští úředníci nicméně neoficiálně přiznali, že jsou svázáni zákony, které vyšší budovy umožňují. „Jako archeologové máme pracovat v podzemí a nikoli ve výškách,“ uvedl jeden z nich. Legislativa, která výškovým budovám dala zelenou, je prý z dílny řeckého ministerstva životního prostředí. Vývoj v této oblasti bude ještě hodný pozoru.
-zm-
