Volby do Senátu a do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října. Tuto novou formulaci chce skupina parlamentních poslanců spolu s ministerstvem vnitra vtělit do české Ústavy. Politikům vadí, že podle současného systému se termín voleb posouvá k létu a dochází ke zkracování jejich volebního období. Ústava jim má zajistit vykonání celého mandátu. Rovněž skončí hýbání s volebními obvody každé dva roky kvůli migraci. Nově budou vymezeny ústavním zákonem.
K návrhům na změnu Ústavy a ústavního zákona dospěla pracovní skupina politiků ze stran zastoupených v parlamentu a ministerstvo vnitra. Členové pracovní skupiny navrhují stanovení pevného termínu konání řádných voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů, a to na první celý týden měsíce října. „Stanovení, ve kterých konkrétních dnech tohoto týdne se mají volby konat, je přenecháno volebnímu zákonu, přičemž zůstává zachováno dosavadní řešení, že se volby konají v pátek a v sobotu,“ uvádí předkládací zpráva.
Že má dojít ke změně Ústavy a termín konání senátních a zastupitelských voleb nově v Ústavě pevně zakotven, se podle důvodové zprávy politici parlamentních stran zcela shodli. Česká Ústava doposud žádný takto pevný termín, určený týdnem v konkrétním měsíci, pro konání voleb do Senátu a do zastupitelstev krajů a obcí neobsahuje.
Důvodem pro fixní obvody je migrace
[mn_protected]
Politikům však vadí zkracování jejich mandátu podle stávající úpravy, vysvětluje už předkládací zpráva navrhovanou změnu Ústavy: „Stanovení pevného termínu konání řádných voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů je odpovědí na situaci, kdy dle stávající úpravy se termíny konání voleb do Senátu a do zastupitelstev územních samosprávných celků v důsledku nastavených lhůt a společného konání těchto voleb posouvají směrem dopředu (blíže k letním měsícům) a dochází de facto ke zkracování volebního období senátorů a zastupitelů.“
Mohlo by vás zajímat
Kromě toho politici nesouhlasí s neustálými změnami volebních obvodů. Proto rovněž novelizují ústavní zákon: „Souběžně s tímto návrhem novely Ústavy jsou k realizaci výše popsaných záměrů předloženy též návrh ústavního zákona o volebních obvodech pro volby do Senátu Parlamentu České republiky a novela zákonů o volbách do Parlamentu České republiky, o volbách do zastupitelstev krajů a o volbách do zastupitelstev obcí,“ popisuje předkládací zpráva změny Ústavy a ústavního zákona.
Jak vysvětluje pro změnu důvodová zpráva k návrhům, volby do obou komor Parlamentu České republiky, tedy jak do Poslanecké sněmovny, tak i do Senátu upravuje Ústava ve svých čl. 16 až 20. „Zákonem č. 72/2018 Sb., který nabyl účinnosti dne 19. května 2018, byla na základě pozměňovacího návrhu Senátu zrušena úprava, dle které se měnilo území volebních obvodů pro volby do Senátu v případě, že počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v České republice. Tímto došlo fakticky k ,zakonzervování´ stávajícího vymezení volebních obvodů.“
Senátoři si přejí obvody zeměpisné, ne dle obyvatel
Podle důvodové zprávy v průběhu projednávání shora uvedeného návrhu zákona v Senátu byla ze strany senátorů zřetelně vyslovena dlouhodobá nespokojenost se systémem, podle kterého se volební obvody mění každé dva roky.„Tyto změny se z velké části týkají opakovaně týchž volebních obvodů, zejména v rámci Středočeského kraje, ale i dalších velkých měst, kde migrací obyvatel dochází k takovým změnám počtu obyvatel, jež jsou podle zákona o volbách do Parlamentu důvodem ke změně vymezení senátního obvodu.
Jenže kvůli měnícím se obvodům někteří voliči volili jen jedenkrát za deset let a jiní zase častěji, než jednou za šest let: „Změny vymezení senátních volebních obvodů mnohdy zasahují stejné obce, zejména ty, jež se nacházejí na hranicích volebních obvodů. V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody dochází k tomu, že někteří voliči nevolí v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale např. jednou za deset let nebo naopak volí častěji než jednou za šest let,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě k návrhům.
Dle senátorů by při vymezení volebních obvodů mělo hrát roli více než hledisko demografické hledisko geografické – vztah senátora ke svým voličům by měl být určitým způsobem pevně založen vzhledem k tomu, že senátní volební obvod má teritoriální povahu, stojí dále v důvodové zprávě.
Změna ústavy a ústavního zákona od roku 2020
Proto se nakonec skupina politiků a ministerstvo vnitra rozhodli stanovit pevné obvody výčtem v ústavním zákonu: „Nakonec pracovní skupina dospěla k závěru, že přijatelným řešením vedoucím k větší stálosti volebních obvodů pro volby do Senátu je vymezit volební obvody na úrovni ústavního zákona. V tomto ústavním zákoně budou volební obvody, na rozdíl od současné právní úpravy, vymezeny výčtem všech obcí, které do daného volebního obvodu spadají. Počet 81 senátních volebních obvodů zůstává nezměněn. Zároveň zůstávají zachována dosavadní sídla volebních obvodů a jejich vymezení tak, aby bylo v co nejmenší míře zasaženo do výkonu mandátu senátorů v jejich volebních obvodech,“ uvádí doslova důvodová zpráva.
Přílohou návrhu je pak 30 stran výčtu obcí, které mají nově tvořit pevné obvody.
Nově přidané odstavce do článků Ústavy mají vypadat takto:
Změna článku 17 Ústavy:
(3) Volby do Senátu se konají v prvním celém týdnu měsíce října.
Změna článku 102 Ústavy:
(2) Volební období členů zastupitelstev je čtyřleté. Volby do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října.
(3) Další podmínky výkonu volebního práva, podmínky konání voleb před uplynutím volebního období, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.
Účinnost se navrhuje k 1. lednu 2020 tak, aby byl poskytnut dostatečný časový prostor nejen pro volební orgány, ale zejména pro kandidáty a potažmo i voliče připravit se v dostatečném předstihu na změnu, kterou novelizace přináší, a která se poprvé promítne v řádných volbách do třetiny Senátu a zastupitelstev krajů na podzim roku 2020, uvádí se v důvodové zprávě.
[/mn_protected]
Irena Válová
