V roce 2019 by evropská ekonomika měla již sedmým rokem růst: podle prognózy se očekává hospodářský rozvoj ve všech členských státech. Ve srovnání s vysokými hodnotami v posledních letech celkové tempo růstu podle předpovědi zpomalí a výhled obklopuje značná nejistota.
Hospodářský výhled Evropské komise provází vysoká míra nejistoty a prognózy ohrožuje riziko nepříznivého vývoje. Obchodní napětí, které již nějakou dobu negativně ovlivňuje hospodářské klima, sice poněkud polevilo, ale stále vyvolává obavy. Čínská ekonomika může zpomalovat rychleji, než se očekávalo.Globální finanční trhy i mnohé rozvíjející se trhy jsou citlivé vůči náhlým změnám vnímání rizika a očekávání růstu. Dalším zdrojem nejistoty pro EU zůstává brexit.
V případě Spojeného království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad
Vzhledem k procesu vystoupení Spojeného království z EU vycházejí prognózy na rok 2019 a 2020 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající proces v souvislosti s článkem 50.
Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, prohlásil: „Všechny země EU by měly v roce 2019 nadále růst, což znamená více pracovních míst a prosperity. Přesto byla naše prognóza – zejména v případě největších ekonomik eurozóny –revidována směrem dolů. Je to odrazem vnějších faktorů, jako je obchodní napětí a zpomalení rozvíjejících se trhů, především trhu čínského. V některých zemích eurozóny opět vyvstávají obavy, pokud jde o vazby mezi státy a bankami a udržitelnost dluhu. Zdrojem nejistoty je i možnost negativního dopadu brexitu. Důležité je, že jsme si těchto vzrůstajících rizik vědomi. Dalším krokem je zvolit vhodnou kombinaci politik, kterou může být podpora investic, intenzivnější realizace strukturálních reforem a obezřetná fiskální politika.“
Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal: „Po vrcholu zaznamenaném v roce 2017 se očekává, že v roce 2019 bude decelerace ekonomiky EU pokračovat a tempo růstu dosáhne 1,5 %. Zpomalení hospodářského růstu by mělo být v důsledku nejistot panujících v oblasti světového obchodu a domácích faktorů v našich největších ekonomikách výraznější, než se loni na podzim čekalo, a to zejména v eurozóně. Evropské základní ekonomické veličiny však zůstávají pevné a stále přicházejí i dobré zprávy, především pokud jde o zaměstnanost. V druhé polovině letošního roku a v roce 2020 by pak mělo postupně docházet k opětovnému oživení růstu.“
Hospodářský růst
Hospodářská činnost v druhé polovině minulého roku dále zpomalila, jelikož zeslábl růst světového obchodu, nejistota oslabila důvěru a v některých členských státech nepříznivě ovlivnily produkci dočasné faktory, jako například narušení výroby automobilů, sociální napětí a nejistota ohledně fiskální politiky. V důsledku toho se růst hrubého domácího produktu (HDP) v eurozóně i v EU pravděpodobně snížil z 2,4 % v roce 2017 na 1,9 % v roce 2018 (podzimní prognóza: 2,1 % v EU-28 i v eurozóně).
Hospodářská dynamika byla začátkem tohoto roku utlumená, ačkoli základy ekonomiky jsou nadále solidní. Hospodářský růst bude pokračovat, i když mírnějším tempem. Evropská ekonomika bude stále čerpat z lepších podmínek na trhu práce, příznivých podmínek financování a mírně expanzivní orientace fiskální politiky. Nyní se předpovídá, že HDP eurozóny vzroste v roce 2019 o 1,3 % a v roce 2020 o 1,6 % (podzimní prognóza: 1,9 % v roce 2019, 1,7 % v roce 2020). Prognóza růstu HDP EU byla rovněž revidována směrem dolů na 1,5 % v roce 2019 a 1,7 % v roce 2020 (podzimní prognóza: 1,9 % v roce 2019, 1,8 % v roce 2020).
Mezi většími členskými státy došlo k výrazné úpravě růstu v roce 2019 směrem dolů u Německa, Itálie a Nizozemska. Řada členských států nadále těží ze silné domácí poptávky, též s podporou z fondů EU.
Inflace
Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen v eurozóně ke konci roku 2018 poklesla v důsledku prudkého snížení cen energií a pomalejšího růstu cen potravin. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a nezpracovaných potravin, byla po celý rok navzdory rychlejšímu růstu mezd utlumená. Celková inflace (HICP) v roce 2018 činila v průměru 1,7 %, tedy více než v roce 2017 (1,5 %). Vzhledem k tomu, že ceny ropy by letos a v příštím roce měly být nižší, než se předpokládalo na podzim, inflace v eurozóně by podle prognóz měla v roce 2019 klesnout na 1,4 % a v roce 2020 pak mírně stoupnout na 1,5 %. V EU se letos očekává průměrná inflace ve výši 1,6 % a v roce 2020 pak 1,8 %.
-red-
