Český stát není schopen zajistit, aby byli obyvatelé informováni, kdo v České republice ovlivňuje obsah legislativy a tvorbu zákonů. Tzv. legislativní stopa je podle ministerstva financí technicky „neproveditelná“ a není jasné, kdo a jak ji má vést. Podle ministerstva vnitra jde o neexistující právní institut. Také ministerstvo zdravotnictví žádá o přesný popis, kdo a jak má zásahy lobbistů registrovat.
Předkladatel všechny zásadní připomínky i doporučení odmítá a odpovídá Hlavou XXII: Bude záležet na tom, kdo bude legislativní stopu vytvářet. Vyplývá to z připomínkového řízení k novelám zákonů v souvislosti se zákonem o lobbingu.
Například podle ministerstva financí je vytvoření legislativní stopy za současných podmínek zhola nemožné: „Navržená úprava je v současné podobě legislativního procesu v zásadě neproveditelná, neboť není možno vést legislativní stopu po celou dobu legislativního procesu. Je například možné, že se k zákonu sejde ohledně uplatňovaných připomínek náměstek pro řízení sekce z připomínkového místa s lobbistou a není v silách předkladatele, aby zjistil, že k takové schůzce došlo,“ uvádějí finance v rámci připomínkového procesu.
Kdo zajistí stopu při více zákonech?
Mohlo by vás zajímat
Podle předkládací zprávy k novele zákonů v souvislosti se zákonem o lobbingu má lobbistická stopa obsahovat jmenný seznam všech lobbistů, kteří byli zapojeni
do procesu tvorby právního předpisu. „Bude obsahovat také datum, kdy k lobbování došlo,
a přesné vymezení, kterých věcí v návrhu právního předpisu se lobbování týkalo. Zaznamenání lobbistické stopy tak napomůže identifikaci konkrétních zájmových skupin
a lobbistů, kteří se podíleli na tvorbě právní úpravy. Veřejnosti bude umožněno sledovat údaje o lobbistické stopě k návrhu právního předpisu v průběhu legislativního procesu,“ uvádí se doslova v předkládací zprávě.
Podle ministerstva financí vůbec není zřejmé, jak bude zajištěno řádné přiřazování informací o lobbingu ke správnému návrhu právního předpisu, když určitý problém bude předmětem více různých návrhů právních předpisů. „Není ani zřejmé, jak by procesně tato úprava měla fungovat v rámci připomínkových řízení nebo projednávání návrhu zákona na vládě, v Poslanecké sněmovně či Senátu, tj. jak a kdo a na základě jakých informací by měl povinnost tuto lobbistickou stopu vytvářet, zaznamenávat a předávat dále. V materiálu zásadně postrádáme alespoň rámcové naznačení toho, jak bude právní úprava promítnuta do Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády, a to zejména z pohledu předkladatele (zpracovatele) návrhu z hlediska konkrétního postupu a rozsahu odpovědnosti za zpracování legislativní stopy,“ uvádí ministerstvo financí.
Jména lobbistů a názvy firem vyjdou ve Sbírce?
[mn_protected]
Ministerstvo financí rovněž upozorňuje, že pokud by jako podklad pro vytvoření legislativní stopy měly sloužit ze zákona povinné zprávy samotných lobbyistů, tak by se legislativní proces včetně transpozice evropské legislativy zadrhl. Zprávy lobbyistů mají být totiž předkládány čtvrtletně.
Další problém, na který finance poukazují, je zapsání osobních údajů o lobbyistovi do zákona a jejich zveřejnění ve Sbírce zákonů spolu se zákonem: „Nepovažujeme ani za účelné, aby osobní údaje byly uveřejněny ve Sbírce zákonů v zásadě navždy. Takovou úpravu nepovažujeme za zcela souladnou s principy, na kterých stojí nařízení GDPR,“ reaguje ministerstvo financí.
Navrhovatel novel, kterým je Úřad vlády ČR, totiž navrhuje novelizovat zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv tak, aby údaje o lobbyistovi, který se na tvorbě zákona podílel, byly součástí Sbírky. Ustanovení má vypadat takto:
„(2) Lobbistická stopa právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv obsahuje
- a) jméno, popřípadě jména, příjmení a funkci každého z lobbovaných,
- b) obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení lobbisty, který lobboval,
- c) datum, kdy k lobbování došlo, a
- d) přesné vymezení, kterých věcí v návrhu právního předpisu se lobbování týkalo.“.
Ministerstvo financí však tvrdí, že taková věc nemůže fungovat a považuje legislativní stopu v této formě vypustit: „Ze všech výše uvedených důvodů máme zásadní pochybnosti o tom, že navržené podobě může lobbistická stopa racionálně fungovat.“
Proč není nový institut už v zákoně o lobbingu?
Za neurčitou úpravu bez stanovení odpovědnosti za to, kdo a jak legislativní stopu vlastně povede a kompletovat na základě mnoha údajů z mnoha zdrojů označuje návrh ministerstvo vnitra. Podle vnitra je institut zásadně novým a nepatří proto do novel, aniž by byl zmíněn v zákoně o lobbingu.
Proto doporučuje legislativní stopu učinit součástí zákona o lobbingu, nikoli předmětem novel souvisejících zákonů: „Doporučujeme, aby byla definice a náležitosti tzv. legislativní stopy přeneseny do zákona o lobbingu, neboť systematicky totiž legislativní stopa zjevně náleží do předmětu úpravy zmíněného zákona. Navrhovaný zákon o lobbingu legislativní stopu vůbec nezmiňuje, přitom předmětem jeho úpravy jsou ,podmínky lobbování při přípravě, projednávání a schvalování návrhů právních předpisů´ a legislativní stopa je v tomto ohledu zásadním novým institutem v právním řádu. Proto má úprava tohoto institutu místo právě v zákoně regulujícím lobbování, zatímco její zařazení do zákona č. 222/2016 Sb. je nesystémové a činí úpravu zákona o lobbingu nekompletní,“ navrhuje vnitro.
Navrhovatel to odmítá: „Vláda usnesením ze dne 21. února 2018 č. 114 schválila věcný záměr zákona o lobbingu včetně preferované varianty, která stanovila zavedení legislativní (tj. lobbistické) stopy změnou zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Zvolené řešení je v souladu i se Stanoviskem Legislativní rady vlády k věcnému záměru zákona o lobbingu,“ odpovídá ministerstvu vnitra.
Jak bude stopa tvořena? Záleží na povaze tvůrce
Také například ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že není jasné, jak se má lobbistická stopa tvořit: „Návrh nepopisuje, jakým konkrétní způsobem bude tato stopa tvořena,“ uvádí v připomínkovém řízení a žádá předkladatele, aby věc objasnil. „Toto doplnění je žádoucí tím spíš, že za porušení povinnosti podání pravdivé a úplné lobbistické stopy nejsou stanoveny žádné sankční mechanismy,“ uvádí zdravotnictví.
Na všechny připomínky ovšem navrhovatel odpovídá, že bude záležet na tom, na co se ministerstva ptají, tedy kdo bude lobbistickou stopu vytvářet: „Předkladatel setrvává na obecné právní úpravě, která zajišťuje fungování legislativní stopy. Předkladatel nechce do zákona kasuisticky zakotvovat přesný administrativní postup zpracování legislativní stopy; detaily budou záviset na povaze subjektu, který má lobbistickou stopu vytvořit,“ uvádí předkladatel.
Žádnou připomínku nepředložilo ministerstvo školství, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo obrany a ministerstvo životního prostředí, ministerstvo dopravy a ministerstvo sociálních věcí.
[/mn_protected]
Irena Válová
