Vlády členských států, které budou zasahovat do nezávislosti soudnictví nebo nebudou bojovat proti podvodům a korupci, by v budoucnosti mohly riskovat ztrátu přístupu k fondům EU.
Pokud Evropská komise, ve spolupráci se skupinou nezávislých expertů, odhalí všeobecné nedostatky týkající se právního státu v členském státě, které můžou ohrozit správu finančních prostředků Unie, měla by mít možnost navrhnout protiopatření – od omezení předběžného financování projektů v dané zemi až po zastavení plateb z rozpočtu EU.
Vyplývá to z legislativního návrhu, který dnes poměrem hlasů 397 (pro): 158 (proti): 69 (zdrželo se hlasování) schválil Evropský parlament.
Rozhodnutí Komise o zablokování plateb by však podle přijatého textu musel odsouhlasit Evropský parlament a Rada (ministrů) EU. Jakmile členský stát odstraní Komisí identifikované nedostatky, EP a Rada by mohly přístup k fondům obnovit.
Spolupráce s nezávislými experty
Komise může dospět k závěru, že právní stát v členské zemi je ohrožen, pokud dojde k oslabení minimálně jednoho z následujících principů:
- řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu;
- řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie;
- účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů nezávislými soudy;
- zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků;
prevence a potrestání daňových úniků a daňové soutěže; - účinná spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a v závislosti na zapojení dotčených členských států i s Úřadem evropského veřejného žalobce
- řádné fungování orgánů členského státu, který plní rozpočet Unie;
Komisi by při rozhodování měla napomáhat skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Zákonodárný sbor každého členského státu by měl do skupiny nominovat jednoho odborníka, pět expertů jmenuje Evropský parlament. Skupina by měla každoročně posuzovat situaci ve všech členských státech a následně zveřejnit svá zjištění.
Ochrana konečných příjemců
Komise by se v závislosti na rozsahu nedostatků v daném členském státě mohla rozhodnout přijmout jedno nebo více opatření včetně:
- pozastavení závazků,
- přerušení platebních lhůt,
- snížení předběžného financování,
- pozastavení plateb
Pokud Komise nerozhodne jinak, členské státy budou muset přes omezení či zastavení plateb ze strany EU pokračovat v implementaci programů, a poskytnout tak přislíbené finance konečným příjemcům – například výzkumným pracovníkům či organizacím občanské společnosti. Asistenci by měla konečným příjemcům poskytnout i samotná exekutiva EU ve snaze zajistit, aby jim byly vyplaceny stanovené částky.
Komise by při přijímání opatření k omezení či pozastavení plateb měla zároveň předložit Parlamentu a Radě návrh na převod daných prostředků do rozpočtové rezervy. Pokud v rámci čtyř následujících týdnů Parlament většinou odevzdaných hlasů nebo Rada kvalifikovanou většinou nepozmění nebo nezamítne dané rozhodnutí, návrh Komise vstoupí v platnost. Stejný postup se vztahuje i na návrh na uvolnění zablokovaných prostředků po odstranění nedostatků ze strany členského státu.
„Respektování zásad právního státu a všech hodnot EU je základním principem, na kterém jsme vybudovali evropský projekt. Žádná vláda nemůže tyto hodnoty porušovat, aniž by čelila následkům,‟ uvedla zpravodajka Eider Gardiazabal Rubialová (S&D, ES).
„Nejdůležitějším aspektem tohoto mechanismu je ochrana konečných příjemců – náš model v porovnání s návrhem Komise tento aspekt posiluje. Do rozhodovacího procesu jsme také zapojili Evropský parlament, čímž jsme posílili demokratickou kontrolu jakéhokoli přijatého opatření „ uvedl zpravodaj Petri Sarvamaa (EPP, FI).
Další postup
Poslanci schválený text představuje mandát Evropského parlamentu pro jednání s Radou (ministrů) EU o konečném znění nové legislativy. Rada se na své vyjednávací pozici zatím nedohodla.
Návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech je integrální součástí balíčku právních předpisů navázaných na budoucí dlouhodobý rozpočet EU, tedy Víceletý finanční rámec na období 2021 – 2027.
-red-