Harmonizace boje proti nekalým obchodím praktikám byla tématem, kterým odstartoval druhý den Svatomartinské konference. V panelu věnovaném této problematice vystoupili Petr Solský, místopředseda ÚOHS, Jeroen Capiau z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise, Jindřich Fialka z českého ministerstva zemědělství a Jacek Marczak, který obohatil diskusi o pohled polského soutěžního úřadu.
Petr Solský nastínil aktuální dění v oblasti významné tržní síly, a to nejen v rámci ÚOHS. Na úvod nabídl statistiky, které hovořily o počtech předběžných šetření, zahájených správních řízení, výkladových stanovisek, rozhodnutí o pořádkových pokutách, meritorních rozhodnutí a místních šetření. Hovořil také o aktuálních nekalých obchodních praktikách na potravinářském trhu, kdy za typické přetrvávající nešvary označil například zalistovací poplatky maskované do sofistikovaných podob nebo platby za služby bez protiplnění. Závěr jeho vystoupení patřil několika konkrétním případům, které ÚOHS šetřil a které vyústily ve správní řízení a udělení pokut. Jednalo se například o případy, kdy obchodní řetězce podmiňovaly uzavření smlouvy spoluprací s konkrétní účetní firmou.
O problematice nekalých obchodních praktik na úrovni EU, ale také o připravované směrnici Evropské komise, o snaze zavést minimální standard ochrany na úrovni EU a potřebě chránit obchodníky se slabou vyjednávací pozicí hovořil Jeroen Capiau. Připomněl, že návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách z dubna letošního roku prochází standardním legislativním procesem a bude transformován do všech členských států. Podle jeho slov je situace v členských zemích odlišná a ne všechny země mají stanovena pravidla o nekalých praktikách, což znamená, že ne každý státní rámec je tak účinný, jak by měl být. „Jsou země, ve kterých malé firmy nemají šanci, aby jejich podnět byl vůbec řešen. Vidíme zde určitou nevyváženost a nesystematičnost. Je potřeba mít na úrovni EU minimální standard ochrany, což ale nebude bránit jednotlivým státům, aby jejich legislativa byla ještě přísnější než ta evropská,“ uvedl Jeroen Capiau.
Na dané téma navázal Jindřich Fialka z potravinářského odboru Úřadu pro potraviny ministerstva zemědělství. Ve svém vystoupení potvrdil, že Česká republika aktivně podporovala ustanovení evropského legislativního rámce pro potírání nekalých obchodních praktik již v minulých letech a ještě dříve než letos Evropská komise přišla s návrhem směrnice, proběhly v roce 2017 dvě významné veřejné konzultace. Z nich vyplynulo, že 94 % respondentů si myslí, že nekalé praktiky mají negativní dopad na fungování potravinového řetězce a 95 % reakcí volalo po předložení legislativního řešení Evropskou komisí. „My jako Česká republika podporujeme legislativu, která se bude vztahovat na celý potravinový řetězec, a usilujeme o to, aby rozsah směrnice byl rozšířen na všechny subjekty a nevztahoval se pouze na malé a střední firmy, jinak legislativa nebude mít očekávaný efekt,“ řekl mimo jiné Jindřich Fialka. Rozšíření působnosti směrnice na všechny dodavatele a kupující bez ohledu na jejich velikost podporuje Senát, stejně tak jako ministerstvo zemědělství.
Také v Polsku je regulace potravinového řetězce, její potřebnost a podoba, aktuálním tématem. Potvrdil to i Jacek Marczak, zástupce ředitele pobočky polského soutěžního úřadu v Bydhošti, který hovořil o potřebě chránit slabší účastníky na polském trhu. Sdílel také zkušenosti s implementací zákona, který byl v Polsku uveden do života v polovině roku 2017 a který chrání dodavatele, jehož hodnota obchodní transakce s odběratelem dosahuje alespoň 50 tisíc zlotých. Na závěr vystoupení zazněly příklady z vymáhací praxe, kdy bylo Úřadem přijato 64 podnětů a zahájeno 5 vyšetřování v oblasti zemědělských výrobků. Šetření se týkalo dodávek mrkve a ovoce či výroby cukru a zaměřilo se na příliš dlouhé doby splatnosti (více než 60 dnů, dokonce půl roku), neplacení faktur v době splatnosti, tvorby cen, kdy cena nebyla ve smlouvě uvedena a nebylo ji možné vypočítat nebo netransparentní a diskriminační plán dodávek, rizikových pro dodavatele.
Věra Staňková
