Kasační stížnost v případě zajišťovacích příkazů by mohl podat pouze daňový subjekt, pokud by jej soud potvrdil, nikoli ale daňová správa, jako je tomu doposud. Vyplývá to z pozměňovacího návrhu k správnímu řádu, který podali poslanci Miroslav Kalousek (TOP 09, Zbyněk Stanjura (ODS), Jan Farský (STAN) a další poslanci z pravicové opozice. Podle návrhu by také o vydání zajišťovacích příkazů při výběru daní rozhodoval správní soud místo finanční nebo celní správy. Z předběžného stanoviska pro jednání vlády ale vyplývá, že kabinet zřejmě změny nepodpoří.
Návrh podle poslanců reaguje na fakt, že finanční úřady nevykonávají tuto svoji kompetenci v zákonných mezích, když jejich rozhodovací činnost je častým předmětem soudního přezkumu, při kterém soud vysloví nezákonnost takového rozhodnutí. Dané ustanovení reaguje na novelu soudního řádu správního, ve které jsou uvedeny podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu. Tyto tak již nebudou stanoveny v daňovém řádu.
[mn_protected]
Jak vyplývá z důvodové zprávy, předložený návrh zákona obsahuje návrh změny řízení o vydání zajišťovacího příkazu. V současné době je kompetence vydávat zajišťovací příkaz svěřena správci daně, tj. orgánu veřejné moci, kterému byla zákonem svěřena působnost v oblasti správy daní. Typicky se jedná o orgány Finanční, příp. Celní, správy. „Bohužel, jsme v poslední době svědky toho, že tyto úřady nevykonávají tuto svoji kompetenci v zákonných mezích, když jejich rozhodovací činnost je častým předmětem soudního přezkumu, při kterém soud vysloví nezákonnost takového rozhodnutí,“ konstatují poslanci úvodem. „Avšak s ohledem na povahu a účinky zajišťovacího příkazu, který mnohdy působí na daňový subjekt až likvidačně, je následná náprava nezákonného stavu obtížná či nemožná. Je otázkou, nakolik je sama Finanční správa schopna korigovat svá rozhodnutí tak, aby vydávání nezákonných rozhodnutí bylo minimalizováno.“
Kasační stížnost pouze pro daňový subjekt
Mohlo by vás zajímat
Předmětem tohoto návrhu zákona je proto změna úpravy řízení o zajišťovacím příkazu tak, kdy by na místo správce daně o vydání zajišťovacího příkazu rozhodoval správní soud. Bude tak zajištěna nestrannost rozhodování a garance zákonných práv daňových subjektů. Navržená úprava má své ideové východisko v řízení o vzetí do vazby. Návrh předpokládá, že by o zajišťovacím příkazu rozhodoval samosoudce krajského soudu, a to v řízení zahájeném na návrh navrhovatele, správce daně. Ten bude povinen v návrhu vylíčit všechny rozhodné skutkové a právní okolnosti, tedy, že jsou zde důvody pro vydání zajišťovacího příkazu a tyto soudu doložit, přičemž z věcného pohledu nedochází stran důvodů pro vydání zajišťovacího příkazu k žádné změně, a je přejímána stávající textace z daňového řádu. „Dospěje-li soud k názoru, že zde důvody pro vydání zajišťovacího příkazu jsou dány, rozhodne v dané věci rozsudkem, proti kterému bude daňový subjekt oprávněn podat kasační stížnost. V opačném případě návrh správce daně zamítne; v takovém případě nebude správce daně oprávněn kasační stížnost podat,“ vysvětlují poslanci v důvodové zprávě.
Rozhodnutí do dvou dnů
S ohledem na nutnost zajištění určité částky v krátkém čase, bude soud povinen rozhodnout do dvou pracovních dnů od doručení návrhu. V řízení o vydání zajišťovacího příkazu bude rozhodovat krajský soud místně příslušný dle bydliště či sídla daňového subjektu, vůči kterému by měl být zajišťovací příkaz vydán. Krajské soudy budou v řízení o zajišťovacích příkazech rozhodovat samosoudcem. Řízení bude zahájeno k návrhu navrhovatele, jímž je správce daně, a který bude muset být odůvodněn. Kromě obecných náležitostí bude muset návrh obsahovat i náležitosti zvláštní, a to návrhové body, z nichž musí být patrné, z jakých skutkových a právních důvodů navrhuje navrhovatel vydat zajišťovací příkaz, vymezení způsobu, jakým navrhovatel dospěl k výši částky, která má být zajišťovacím příkazem zajištěna, odůvodnění, proč nelze použit jiný právní prostředek k zajištění úhrady daně, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, číslo účtu, na který má být částka složena a návrh výroku rozsudku. Součástí návrhu bude i uvedení okamžiku, ke kterému má být navrhovaná částka uhrazena. Podmínky pro vydání zajišťovacího příkazu jsou obsahově totožné s podmínkami doposud uvedenými v ust. § 167 daňového řádu a v ust. § 103 zákona o dani z přidané hodnoty.
Jak dále ze zdůvodnění vyplývá, aby nedošlo ke zmaření účelu vydání zajišťovacího příkazu a současně z důvodu předcházení možným snahám odpůrce o znesnadnění vymáhání částky uvedené v zajišťovacím příkaze, bude soud zpravidla rozhodovat bez nařízení jednání s tím, že jak návrh na vydání zajišťovacího příkazu, tak i poučení o osobě soudce a o soudních osobách, bude účastníkům doručeno společně s rozhodnutí ve věci samé. „Soud je však oprávněn odpůrci uložit vyjádření k návrhu, případně i nařídit v dané věci jednání. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu je kasační stížnost. Ta je však v případě navrhovatele přípustná pouze v případě, že by v soudním řízení byla pochybnost pro podjatost soudce či soudní osoby. Odpůrce je oprávněn podat kasační stížnost jak z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 soudního řádu správního, tak i z důvodu podjatosti.“
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
