Vláda hodlá už dnes existující veřejné seznamy dat občanů, firem a institucí vydat do veřejného prostoru k využití bez omezení. Učiní tak přeměnou veřejných dat na data otevřená. Stát rezignuje na jakoukoli ochranu, aktuálnost a přesnost dat, vystavuje se hrozbě žalob, vzkazuje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Nežádoucí a ničemné, hodnotí návrh další úřady. Je to podnikatelská příležitost, tvrdí ministerstvo vnitra.
Návrh nařízení vlády o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data má vláda projednat na svém středečním zasedání.
K současným existujícím jedenácti registrům otevřených dat má podle nařízení vlády přibýt dalších třináct seznamů. Na seznamu otevřených dat jsou mimo jiné seznamy znalců a seznam znaleckých ústavů vedený dnes ministerstvem spravedlnosti, seznam směnárníků, a seznam bank a zahraničních poboček bank vedený Českou národní bankou nebo například seznam zdravotnických zařízení i seznam registrovaných léčivých přípravků, jak je podle směrnice EU vede Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Konkrétně jde podle předkládací zprávy o tato data a tyto seznamy: „Nově by tak měly být ve formě otevřených dat zveřejňovány informace ze (1) seznamu znalců a tlumočníků, (2) seznamu znaleckých ústavů, (3) seznamu bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky, (4) informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, (5) školského rejstříku zveřejňovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, (6) evidence registrovaných léčivých přípravků vedené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, (7) základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, (8) základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, (9) Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, (10) registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, (11) registru směnárníků, (12) Registru zdravotnických prostředků a (13) registru osob oprávněných v oblasti spotřebitelského úvěru k činnostem podle zákona o spotřebitelském úvěru.“ Tato data zařadí vláda do národního katalogu dat a stanou se z nich otevřená data.
Nežádoucí, ničemné, nesmyslné
Z návrhu tedy vyplývá, že otevřenými daty se stanou i data z katastrálního úřadu. „Duplicitní zveřejňování obsahově týchž údajů považuji za nehospodárné, nežádoucí a problematicky zdůvodnitelné jak z hlediska publikujícího orgánu, tak z hlediska uživatelů těchto údajů ,“ uvedl Český úřad zeměměřičský a katastrální.
Mohlo by vás zajímat
Proti návrhu tvrdě vystoupila Česká národní banka (ČNB), která v připomínkovém řízení mimo jiné uvedla, že v návrhu nespatřuje celkově žádnou přidanou hodnotu a k plnění svých zákonných, zejména dohledových úkolů povede i nadále evidenci subjektů tak, jak ji ukládá zákon. ČNB zpochybnila i náklady na celou akci, které podle zprávy RIA nepřesáhnou částku 450 tisíc korun, neboť změnou veřejných seznamů na seznamy otevřené se budou zabývat dva lidé dva dny.
[mn_protected]
Rovněž například Státní úřad pro kontrolu léčiv se ohradil s tím, že plní zákonné povinnosti, kdy zveřejňuje data o léčivých přípravcích, která jsou provázaná s daty Evropské unie, což SÚKL nemůže ovlivnit. Přesto je nakonec návrh předkládán bez rozporu: „Celkem bylo k návrhu nařízení vlády uplatněno 21 zásadních připomínek, a to 9 připomínkovými místy. Všechny zásadní připomínky byly vypořádány. Návrh nařízení vlády je tak vládě předkládán bez rozporu,“ uvádí se v předkládací zprávě pro středeční jednání vlády.
Podle zákona je využití otevřených dat neomezené
Naopak odbýt se podle připomínkového řízení nenechal Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ve své připomínce doslova uvedl, že navrhující ministerstvo vnitra věci vůbec nerozumí a neustále zaměňuje veřejně přístupný rejstřík s otevřeným rejstříkem a s rejstříkem s dálkovým přístupem v otevřeném a strojově čitelném formátu.
Úřad v připomínkovém řízení proto zopakoval navrhovateli definici toho, co jsou ve skutečnosti otevřená data: „Definici otevřených dat obsahuje § 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. ,Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat´.“
Podle ÚOOÚ z výše uvedeného vyplývá, že „všechny znaky otevřených dat musí být splněny kumulativně a nestačí tedy jejich pouhé zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu“. „Musí být splněna i podmínka neomezení způsobu a účelu následného využití dat. V případě osobních údajů však způsob a účel jejich zpracování omezen je, a to právními předpisy: dnes ZOOÚ, od 25. května 2018 GDPR. Primárním omezením zpracování osobních údajů je účel. Jsou-li data zveřejněna pod nějakým účelem, lze je využívat jen k tomuto účelu. Změní-li se účel využití zveřejněných údajů, musí tomu odpovídat i řádný právní důvod jejich zpracování (§ 5 odst. 2 ZOOÚ a článek 6 odst. GDPR),“ upozorňuje Úřad pro ochranu osobních dat.
Občané už dnes bojují se zařazováním do rejstříků
Úřad proto nesouhlasí s tím, aby byla data občanů veřejně vydána k následnému libovolnému použití: „Úřad pro ochranu osobních údajů nesouhlasí se záměrem autorů vydat osobní údaje občanů do veřejného prostoru Internetu bez vyhodnocení rizik následného zpracování a využívání údajů. Autoři se přitom vůbec nezabývají postupným zastaráváním a s tím spojenou částečnou nepoužitelností datových množin s osobními údaji převzatých z veřejných databází. Důvodová zpráva postrádá popis a vyhodnocení dopadů na subjekty údajů. Návrh rovněž popírá základní zásady pro zpracování osobních údajů, kdy se fakticky navrhuje, aby stát rezignoval na jakoukoliv ochranu, aktuálnost a přesnost údajů při následném využití údajů, které od povinných fyzických osob původně sbírá pro jasně vymezené účely.
Podle ÚOOÚ jsou už nyní nositelé dat, kteří jsou povinni strpět zveřejnění, vláčeni po internetu a jejich data jsou zneužívána: „ÚOOÚ připomíná odlišný režim veřejných databází, provozovaných podle zákona, kdy jsou občané povinni zpracování (vč. zveřejnění) příslušných údajů v mezích zákona strpět. Naopak následné využívání osobních údajů v rámci systematických soukromoprávních jednání, typicky za účelem podnikání, se řídí zcela odlišnými právními důvody zpracování – musí být většinou prováděny po dohodě, z iniciativy, eventuálně se svolením subjektů údajů. Z dosavadních poznatků ÚOOÚ vyplývá, že dotčené osoby, jejichž osobní údaje jsou z různých rejstříků státu dále ,volně´ šířeny v prostoru Internetu, se musí v současné době opakovaně u více různých poskytovatelů internetových aplikací domáhat opravy a výmazu nepřesných a zastaralých informací.“
Data lidí jako nosiče reklamy?
Podle vysvětlení Úřadu pro ochranu osobních údajů v „původním veřejném registru, z něhož byly jejich údaje převzaty, byly přitom již osobní údaje dávno aktualizovány nebo byly dokonce na žádost v souladu se zákonem vymazány“. „Účel využívání různých jmenných, kontaktních a adresních údajů v soukromých internetových službách je přitom nejasný, často však spojen primárně s generování reklamy a profitování z ní. Poškozující či značně obtěžující přitom může být v moderní informační společnosti pro jednotlivce i publikace pouhé nepřesné informace o jeho funkci či sídlu. Stát by se tak stávajícími návrhy vystavil hrozbě žalob, protože zbavil ochrany údajů občany, jejichž údaje shromáždil,“ upozorňuje ÚOOÚ.
Úřad pro ochranu osobních údajů rovněž varuje, že v dosavadní debatě nebyly vyhodnoceny právní podmínky zpracování údajů podle GDPR ani dopady na cílové skupiny fyzických osob – malí živnostníci, daňových poplatníci, majitelé nemovitostí apod.. „Nebyly ani uvedeny konkrétních výhody či přínosy opakovaných publikací a ,volného zpracování´ osobních údajů v režimu ,open data´ – proti zřejmým nevýhodám informačního šumu a zahlcení.“
Stát: Otevření dat lidí a firem je obchodní příležitost
Jak ovšem vyplývá z důvodové zprávy i ze zprávy RIA, stát chce tímto způsobem podpořit sám sebe. Cílem této akce českého státu je podle zprávy RIA například posílení transparentnosti, zlepšení služeb veřejného sektoru a kvality života, pořádek v datech, snížení počtu dotazů podle zákona 106 nebo dokonce zvýšení hodnoty dat.
Podle zprávy RIA je jedním z důvodů pro zveřejnění dat občanů, firem a institucí podpora podnikání a růstu. Tím, že stát zveřejní soukromá data lidí a firem, vytvoří podnikatelské příležitosti: „Podpora ekonomického růstu – zveřejněním informací veřejného sektoru jako zdroje pro nové inovace, služby, produkty a podnikatelské příležitosti. Výsledkem může být hospodářský a ekonomický růst,“ uvádí ministerstvo vnitra doslova ve zprávě RIA.
[/mn_protected]
Irena Válová
