Rekordní pokutu dostala od Evropské komise společnost Google. Verdikt zní: 4,3 miliardy dolarů. Podle výsledků šetření Komise Google zneužíval tržního postavení svého mobilního operačního systému Android a od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která tento systém využívala, aby posílil svůj internetový vyhledávač.
Téměř 112 miliard korun má podle verdiktu Evropské komise zaplatit společnost Google za to, že omezoval výrobce telefonů s operačním systémem Android ve volbě vlastního internetového prohlížeče a vyhledávače. Požadoval, aby předem do přístrojů instalovali Google Search a prohlížeč Chrome.
To považuje Evropská komise za porušení antimonopolních pravidel a stanovila pokutu 3,4 miliardy dolarů. Google musí toto jednání do 90 dnů fakticky ukončit, nebo bude muset platit penále ve výši až 5 % průměrného denního celosvětového obratu, který vykazuje společnost Alphabet, tj. mateřská společnost Googlu. Podrobnosti k celému šetření lze najít například na tomto linku.
Margrethe Vestagerová, komisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže, k případu uvedla: „Mobilní internet dnes tvoří více než polovinu celosvětového internetového provozu. Změnil život milionům Evropanů. Tento případ se týká konkrétně tří protiprávních omezujících opatření, která společnost Google ukládala výrobcům mobilních zařízení Android a provozovatelům sítí, aby si tak pojistila, že k vyhledávání na zařízeních Android bude použit vyhledávač Google Search. Google tak využil Android k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledavače. Tyto praktiky omezily šanci konkurentů soutěžit v této oblasti na základě předností jejich produktů a přicházet s inovacemi. Evropským spotřebitelům tak upřely možnost těžit z účinné hospodářské soutěže v důležité oblasti mobilní komunikace. Společnost Google tak porušila antimonopolní pravidla EU.“
Podívejte se na celé vystoupení eurokomisařky Vestagerové: zde
Google kromě jiného podle Evropské komise:
- od výrobců požadoval, aby na zařízení předem instalovali aplikaci Google Search a prohlížeč (aplikaci Chrome) jako podmínku udělení licence k využívání aplikace Play Store (online obchod společnosti Google s aplikacemi);
- zaplatil některým velkým výrobcům a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že tyto společnosti na svých zařízeních předem instalují výhradně aplikaci Google Search a
- nedovolil výrobcům, kteří chtěli předem instalovat aplikace Google, aby prodali jediné chytré mobilní zařízení běžící na alternativní vývojové větvi otevřeného softwaru Android (tzv. Android forks), jež nebyly Googlem schváleny.
Strategie Googlu a rozsah šetření Komise
Za převážnou většinu příjmů vděčí společnost Google svému hlavnímu produktu – vyhledávači Google. Společnost brzy pochopila, že přechod od stolních počítačů k mobilnímu internetu, který začal probíhat v polovině dekády 2000–2010, představoval pro Google Search zásadní změnu. Společnost Google proto přišla se strategií, která jí pomohla připravit se na účinky této změny a zajistit, že uživatelé budou Google Search používat i na svých mobilních zařízeních.
V roce 2005 společnost Google zakoupila původní vývojářskou společnost, která je autorem mobilního operačního systému Android, a od té doby systém Android trvale rozvíjí. Na Androidu běží dnes v Evropě a po celém světě přibližně 80 % chytrých mobilních zařízení.
Pokaždé, když Google přijde s novou verzi Androidu, zveřejňuje zdrojový kód na internetu. To v zásadě třetím stranám umožňuje kód stahovat a vytvářet jeho vlastní vývojové větvě. Tento veřejně přístupný zdrojový kód systému Android zahrnuje základní funkce chytrého mobilního operačního systému, nikoli však proprietární aplikace Android či služby Google. Výrobci zařízení, kteří chtějí získat proprietární aplikace a služby Android, musejí se společností Google uzavřít smlouvu, v jejímž rámci jim společnost Google ukládá řadu omezení. Společnost Google rovněž uzavřela smlouvy s některými velkými provozovateli mobilních sítí a uplatnila na ně některá z těchto omezení. I oni totiž mohou určovat, které aplikace a služby jsou instalovány na zařízeních prodávaných konečným uživatelům.
Rozhodnutí Komise se týká tří konkrétních typů smluvních omezení, která společnost Google ukládala výrobcům zařízení a provozovatelům mobilních sítí. Google tak Android využil k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledavače. Rozhodnutí Komise tedy nezpochybňuje model otevřeného zdrojového kódu ani operační systém Android jako takový.
Dominantní postavení společnosti Google
Podle rozhodnutí Komise těží společnost Google z dominantního postavení na trzích se službami všeobecného internetového vyhledávání, s licencovanými operačními systémy pro chytrá mobilní zařízení a s obchody pro aplikace určené pro mobilní operační systémy se systémem Android.
Služby všeobecného internetového vyhledávání
Společnost Google vykazuje dominantní postavení na vnitrostátních trzích s produkty sloužícími k všeobecnému internetovému vyhledávání v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP), tj. ve všech 31 zemích EHP. Podíl společnosti Google na trhu ve většině členských států EHP přesahuje 90 %. Pro vstup jiných hráčů na tyto trhy to představuje značnou překážku. To konstatuje i rozhodnutí týkající se služby Google Shopping z června 2017.
Operační systémy pro chytrá mobilní zařízení poskytované na základě licencí
Android je operační systém pro chytrá mobilní zařízení, který je poskytován na základě licence. To znamená, že výrobci takových zařízení, kteří jsou třetími stranami, mohou zakoupit na Android licenci a instalovat ho na svá zařízení.
Jako vlastník Androidu společnost Google vykazuje u operačních systémů poskytovaných v rámci licence výrobcům chytrých mobilních zařízení celosvětově (s výjimkou Číny) dominantní postavení a její podíl na trhu přesahuje 95 %. Vstup na tyto trhy pak mají ostatní hráči částečně kvůli souvisejícímu dominovému efektu značně ztížený: čím více uživatelů se pro daný operační systém chytrého mobilního zařízení rozhodne, tím více aplikací vývojáři pro tento systém vytvářejí, a ty zase lákají další uživatele. K vytvoření úspěšného operačního systému pro chytrá mobilní zařízení, který je pak možno na základě licencí komerčně využít, jsou kromě toho třeba značné zdroje.
Jako operační systém poskytovaný na základě licencí se Android liší od operačních systémů, které vertikálně integrované společnosti (jako je Apple a jeho iOS nebo Blackberry) používají exkluzivně. Takové produkty nejsou součástí téhož trhu, protože nejsou k dispozici v rámci licencí pro výrobce zařízení vystupující jako třetí strana.
Komise nicméně zjišťovala, do jaké míry mohla hospodářská soutěž o koncové spotřebitele (tzv. downstream competition), zejména soutěž mezi zařízeními Apple a Android, nepřímo omezit tržní sílu společnosti Google k udělování licencí na Android výrobcům zařízení (upstream competition). Zjistila, že taková hospodářská soutěž nemůže významně společnost Google omezit, a to z řady důvodů. Například:
- rozhodnutí koncových uživatelů o nákupu rozhoduje řada faktorů (např. hardwarové prvky nebo značka zařízení), které na mobilním operačním systému nezávisí;
- zařízení Apple jsou obvykle prodávána za vyšší cenu, než jsou zařízení se systémem Android, a proto nemusí být pro velkou část uživatelů systému Android dostupná;
- uživatelé zařízení Android při přechodu na zařízení společnosti Apple za přechod platí – přicházejí o některé aplikace, data a kontakty, a musí se nový operační systém učit ovládat; i
- kdyby koncoví uživatelé přešli ze systému Android na zařízení Apple, mělo by to na hlavní obchodní činnost Googlu pouze omezený dopad. A sice proto, že Google Search je na zařízeních Apple nastaven jako výchozí vyhledávač a uživatelé zařízení Apple by ho tak jako tak i nadále k vyhledávání používali.
Prodejny s aplikacemi pro mobilní operační systémy Android
Společnost Google těží (s výjimkou Číny) z dominantního postavení na celosvětovém trhu s obchody s aplikacemi pro operační systémy Android pro chytrá mobilní zařízení. Z obchodu s aplikacemi společnosti Google – obchodu Play Store – pochází více než 90 % aplikací, které se celkem na zařízeních Android stahují. Pro společnosti, které chtějí na tento trh vstoupit, existují i zde velké překážky. Z podobných důvodů, jak jsou ty uvedené výše, není dominantní postavení společnosti Google u obchodů s aplikacemi omezováno provozem obchodu s aplikacemi společnosti Apple, který je k dispozici pouze na zařízeních s operačním systémem iOS.
Porušení antimonopolních pravidel EU
Dominantní postavení na trhu jako takové není podle antimonopolních pravidel EU protiprávní. Dominantní společnosti však nesou zvláštní odpovědnost a nesmí zneužívat své silné postavení tím, že budou na trhu, na němž jsou dominantní, ani na jiných trzích omezovat hospodářskou soutěž.
Společnost Google vyvíjela tři různé typy činnosti, jejichž cílem bylo upevnit dominantní postavení společnosti Google v oblasti všeobecného internetového vyhledávání.
1) Protiprávní vázání vyhledávací aplikace a prohlížeče Google
Google nabízí své mobilní aplikace a služby výrobcům zařízení jako balíček, který zahrnuje Google Play Store, aplikaci Google Search a prohlížeč Google Chrome. Licenční podmínky společnosti Google výrobcům znemožňují, aby předem instalovali některé z aplikací, ale ne jiné.
V rámci šetření Komise výrobci zařízení potvrdili, že obchod Play Store je neopominutelnou aplikací a uživatelé očekávají, že bude na jejich zařízeních předinstalovaná (už jen proto, že si ji sami legálně stáhnout nemohou).
Komise proto v rozhodnutí dospěla k závěru, že společnost Google se dopustila dvojího nezákonného vázání produktů:
- Zaprvé vázání aplikace Google Search. Společnost Google si tak pojistila, že její aplikace Google Search bude předem instalovaná prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Vyhledávací aplikace představují při vyhledávání na mobilních zařízení důležitý vstupní bod. Podle Komise se Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2011, tedy od téhož roku, od něhož je veden jako dominantní na trhu s obchody s aplikacemi pro mobilní zařízení s operačním systémem Android.
- Zadruhé vázání prohlížeče Google Chrome. Společnost Google si tak pojistila, že i její mobilní prohlížeč bude předem instalovaný prakticky na všech zařízeních prodávaných v EHP. Prohlížeče rovněž představují důležitý vstupní bod při zadávání vyhledávacích dotazů na mobilních zařízeních a Google Search je v Google Chrome nastaven jako výchozí vyhledávač. Podle Komise se společnost Google tohoto nelegálního vázání produktů dopouští od roku 2012, což je datum, od kterého Google nabízí Chrome v balíčku svých aplikací.
Tato předinstalace může mít za následek, že budou tyto aplikace zvýhodněny. Uživatelé, kteří najdou vyhledávací aplikace a prohlížeč na svých zařízeních předinstalované, mají totiž tendenci tyto aplikace neměnit. Komise například dohledala důkazy o tom, že aplikace Google Search se trvale používá více na zařízeních Android, kde je předinstalovaná, než na mobilních zařízeních Windows, na které si ji uživatel musí stáhnout. To také ukazuje, že uživatelé si nestahují konkurenční aplikace v takovém počtu, který by mohl kompenzovat významnou komerční výhodu získanou předinstalací. Dokládají to například údaje z roku 2016:
- na zařízeních Android – kde je předem instalovaný Google Search a Chrome – zadávali uživatelé při vyhledávání přes 95 % všech dotazů přes Google Search a
- na mobilních zařízení se systémem Windows, kde je předinstalovaný vyhledávač Bing (ale nikoli Google Search ani Chrome), se přes Google Search nezadávalo ani 25 % dotazů. Přes 75 % dotazů bylo zadáno přes Bing, vyhledávač společnosti Microsoft, který je na mobilních zařízeních Windows předinstalovaný.
Praktiky společnosti Google snižovaly motivaci výrobců instalovat předem konkurenční vyhledávací aplikace a prohlížeče i motivaci uživatelů si takové aplikace stahovat. Tím se snížila schopnost konkurentů účinně se společností Google soutěžit.
Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, že vázání aplikace Google Search a internetového prohlížeče Chrome bylo nezbytné, zejména aby společnost Google mohla profitovat ze své investice do Androidu, a dospěla k závěru, že tyto argumenty nejsou opodstatněné. Jen z obchodu Play Store plyne společnosti Google ročně výnos v řádu miliard dolarů. Shromažďuje při tom velké množství dat, která zhodnotí při podnikatelské činnosti související s vyhledávací službou a reklamou na zařízeních Android, a i bez takových omezení by těžila z významných příjmů z reklamy umísťované do výsledků vyhledávání.
2) Nezákonné platby podmíněné tím, že výrobci předem a výhradně instalují službu Google Search
Společnost Google poskytla značné finanční pobídky některým z největších výrobců chytrých zařízení a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že v celé nabídce svých zařízení se systémem Android předem a výhradně nainstalují Google Search. Tím byla narušena hospodářská soutěž, jelikož se výrazně snížila motivace těchto společností k předinstalaci konkurenčních vyhledávacích aplikací.
Šetření Komise ukázalo, že konkurenční vyhledávač by nikdy nemohl výrobcům ani operátorům mobilní sítě kompenzovat ztrátu na platbách od společnosti Google a být zároveň ziskový. Je tomu tak proto, že i kdyby byl konkurenční vyhledávač předinstalován pouze na některých zařízeních, musely by výrobcům zařízení nebo mobilním operátorům kompenzovat ztrátu na příjmu od Googlu na všech zařízeních.
V souladu s nedávným rozsudkem Soudního dvora EU ve věci týkající se společností Intel vzala Komise mimo jiné v úvahu podmínky, za nichž byly pobídky poskytnuty, jejich výši, podíl na trhu, na nějž se tyto dohody vztahují, a jejich trvání.
Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že od roku 2011 do roku 2014 bylo jednání Googlu protiprávní. V roce 2013 (poté, co se Komise začala touto záležitostí zabývat) začala společnost Google od požadavku postupně upouštět. Protiprávní jednání fakticky skončilo od roku 2014.
Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, podle nichž bylo poskytnutí finančních pobídek za výhradní předinstalaci Google Search u celé nabídky zařízení se systémem Android nezbytné. Tvrzení Googlu, že platby za exkluzivitu jsou nezbytné k tomu, aby přiměly výrobce zařízení a provozovatele mobilních sítí vyrábět zařízení pro ekosystém Android, Komise odmítla.
3) Protiprávní překážka vývoji a distribuci konkurenčních operačních systémů Android
Společnost Google bránila výrobcům zařízení v používání jakékoli jiné verze systému Android, která nebyla společností Google schválena (tzv. Android forks). Podmínkou toho, že budou výrobci moci na svá zařízení předinstalovat proprietární aplikace společnosti Google – včetně Play Store a Google Search – byl závazek, že nebudou vyvíjet ani prodávat jediné zařízení, které by běželo na Android forks. Komise zjistila, že tohoto zneužívajícího jednání se Google dopouštěl od roku 2011, tedy od téhož roku, od něhož je veden jako dominantní na trhu s obchody s aplikacemi pro mobilní zařízení s operačním systémem Android.
Tímto jednáním se výrazně snížila možnost, aby vznikala a prodávala se zařízení která by běžela na jiných vývojových větvích Androidu. Komise například našla důkazy o tom, že jednání společnosti Google zabránilo tomu, aby několik významných výrobců testovalo a prodávalo zařízení fungující na alternativní větvi Androidu od společnosti Amazon (Fire OS).
Společnost Google tak rovněž uzavřela významný kanál, který konkurenti mohli využít k zavádění aplikací a služeb, zejména služeb všeobecného vyhledávání, jež by mohly být na zařízeních běžících na alternativních verzích Androidu předem instalovány. Jednání společnosti Google tak mělo přímý dopad na uživatele – znemožňovalo jim přístup k dalším inovacím a chytrým mobilním zařízením založeným na alternativních verzích operačního systému Android. Jinými slovy, v důsledku těchto praktik to byla společnost Google – a nikoli uživatelé, vývojáři aplikací či trh – kdo určoval, kterým operačním systémům se bude dařit.
Komise rovněž podrobně posoudila argumenty společnosti Google, že tato omezení byla nezbytná k tomu, aby zabránila „fragmentaci“ ekosystému Android, a dospěla k závěru, že tato omezení nebyla opodstatněná. Google mohl jednak zajistit, aby byla zařízení, na nichž jsou instalované proprietární aplikace a služby Google, v souladu s jejími vlastními technickými požadavky a nemusel bránit vzniku nových alternativních větví Androidu. Zadruhé Google neposkytl žádný důvěryhodný důkaz, proč by alternativní vývojové větvě měla postihovat technická selhání nebo proč by na nich neměly aplikace běžet.
Dopady nezákonných praktik společnosti Google
Ve svém rozhodnutí Komise dospěla k závěru, že tyto tři typy zneužití dominantního postavení jsou součástí celkové strategie společnosti Google, jejím prostřednictvím chtěla v době, kdy význam mobilního internetu značně rostl, upevnit svou dominanci na trhu v oblasti všeobecného vyhledávání na internetu.
Zaprvé, praktiky společnosti Google upřely konkurenčním vyhledávačům možnost soutěžit na základě předností. Vázáním produktů si Google zajistil předběžnou instalaci svého vyhledávače a prohlížeče na prakticky všechna zařízení Android a platbami za exkluzivitu výrazně snížil motivaci k předinstalaci konkurenčních vyhledávačů. Google rovněž bránil vývoji alternativních větví kódu Android, na základě kterých mohla vzniknout platforma pro konkurenční vyhledávače, jež tak mohly těžit z většího internetového provozu. Strategie společnosti Google rovněž zabránila konkurenčním vyhledávačům, aby shromažďovaly více dat z chytrých mobilních zařízení, včetně dat o vyhledávání a poloze, což společnosti Google pomohlo při upevňování dominantního postavení jejího vyhledávače.
Praktiky společnosti Google rovněž poškodily hospodářskou soutěž a inovace v celé oblasti mobilních zařízení, nikoli jen ohledně internetového vyhledávání. Zabránily totiž tomu, aby ostatní mobilní prohlížeče s předinstalovaným prohlížečem Google Chrome účinně soutěžily. V neposlední řadě společnost Google bránila rozvoji alternativních větví kódu Android, které mohly dát vzniknout platformě pro ostatní vývojáře aplikací.
Důsledky rozhodnutí
Pokuta Komise ve výši €4 342 865 000 bere v úvahu trvání a závažnost protiprávního jednání. V souladu s pokyny Komise z roku 2006 pro výpočet pokut (viz tisková zpráva a MEMO) byla pokuta vypočítána na základě výše příjmu společnosti Google ze služeb spočívajících v umísťování reklamy do výsledků vyhledávání na zařízeních Android v zemích EHP.
Ve svém rozhodnutí Komise požaduje, aby společnost Google své protiprávní jednání fakticky ukončila do 90 dnů od rozhodnutí.
Společnost Google musí minimálně upustit od tří uvedených praktik a nesmí se k nim vrátit. Rozhodnutí rovněž požaduje, aby společnost Google upustila od jakýchkoli opatření, která by měla stejný nebo obdobný cíl či účinek jako výše uvedené praktiky.
Toto rozhodnutí společnosti Google nebrání v tom, aby zavedla přiměřený, spravedlivý a objektivní systém, kterým zajistí správné fungování zařízení se systémem Android využívajících proprietárních aplikací a služeb společnosti Google, aniž však bude omezovat svobodu výrobců zařízení vyrábět zařízení běžící na jiných vývojových větvích Androidu.
Je výlučnou odpovědností společnosti Google, aby rozhodnutí Komise dodržet. Komise bude pečlivě dodržování sledovat. Společnost Google je povinna Komisi průběžně o plnění povinností informovat.
Pokud společnost Google nebude rozhodnutí respektovat, bude čelit pokutě za jeho nedodržení až do výše 5 % průměrného denního celosvětového obratu společnosti Alphabet, mateřské společnosti Googlu. Komise by musela takové nedodržení konstatovat v samostatném rozhodnutí. Pokuta by měla zpětnou platnost od data, od kterého měla společnost Google rozhodnutí dodržovat.
Společnost Google může rovněž čelit občanskoprávním žalobám o náhradu škody, které mohou být podány u soudů členských států kteroukoli osobou či podnikem, jež byly protiprávním jednáním společnosti Google zasaženy. Nová evropská směrnice o náhradě škody způsobené porušením antimonopolních pravidel usnadňuje obětem jednání, které je v rozporu s hospodářskou soutěží, náhradu škody získat.
Další případy týkající se společnosti Google
V červnu 2017 uložila Komise společnosti Google pokutu ve výši 2,42 miliardy EUR za zneužití dominantního postavení, kdy její vyhledávač poskytoval protiprávní výhodu její vlastní službě sloužící k porovnávání cen zboží. Komise v současné době aktivně sleduje, jak společnost Google toto rozhodnutí dodržuje.
Komise rovněž nadále prošetřuje restrikce, kterými společnost Google omezila schopnost některých internetových stránek třetích stran zobrazovat reklamy ve vyhledávání od konkurentů společnosti Google (případ AdSense). V červenci 2016 dospěla Komise k předběžnému závěru, že společnost Google zneužila ve věci AdSense svého dominantního postavení.
-chl-
