Ministerstvo vnitra odmítá novelu zákonů o Celní správě a trestního řádu, podle které by měli získat celníci pravomoci vyšetřovat trestné činy. Vadí mu, že by celníci mohli vyšetřovat prakticky jakýkoli trestný čin i možné překrývání kompetencí. Vyplývá to z připomínek, které resort uplatnil v rámci připomínkového řízení. Podle informací české justice však premiér Andrej Babiš apeluje na ministerstva, aby návrh vypořádali bez rozporů.
Na úvod vnitro konstatuje, že zásadně odmítá posilování kompetencí Celní správy České republiky v oblasti trestního řízení, protože navrhované změny trestního řádu představují výrazný zásah do trestní politiky státu a bezpečnostního systému České republiky, a proto by měly být prováděny na základě zevrubné analýzy dat o stavu, struktuře a dynamice dotčeného druhu kriminality, zejména se zaměřením na nápad trestné činnosti, povahu a sofistikovanost trestné činnosti a se zaměřením na personální situaci u jednotlivých útvarů Policie České republiky, resp. bezpečnostních sborů. „Žádná taková analýza nebyla předložena, přičemž navrhované změny mají silný destabilizační potenciál vůči činnosti orgánů činných v trestním řízení,“ konstatuje resort v připomínkách, které má Česká justice k dispozici.
O návrhu jsme informovali zde.
Stávající § 12 odst. 2, resp. § 161 trestního řádu, pokračují připomínky, jsou založeny na myšlence, že hlavním vyšetřovacím orgánem jsou útvary Policie České republiky. Úprava působnosti tzv. zvláštních policejních či vyšetřovacích orgánů (např. pověřené celní orgány, pověřené orgány Vojenské policie) představuje pouze výjimku z tohoto základního pravidla a jako s výjimkou s ní musí být též nakládáno. Při jakékoliv úpravě působnosti zvláštních policejních či vyšetřovacích orgánů musí být respektováno vůdčí postavení útvarů Policie České republiky. Toto základní pravidlo nesmí být vyprazdňováno za pomoci široce definovaných výjimek.
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
„Orgány Celní správy České republiky jsou primárně dohledovým a správním orgánem ve svěřených působnostech, zejména v oblastech správy spotřebních daní a cel. Nejsou zřízeny k vedení přípravného řízení ve všech jeho fázích. Kompetence pověřeného celního orgánu ve smyslu § 12 odst. 2 písm. d) trestního řádu je pouze kompetence doplňková k činnosti a postavení Policie České republiky jakožto orgánu činného v trestním řízení.“
Navrhované znění předmětného ustanovení je podle resortu vnitra však natolik široce definované, že umožňuje, aby pověřené celní orgány prováděly prověřování, resp. vyšetřování ve vztahu až k desítkám trestných činů, a to napříč trestním zákoníkem, jako jsou hospodářská trestná činnost, trestná činnost proti životnímu prostředí, trestné činy obecně nebezpečné. Dikce „spáchaných porušením právních předpisů v oboru působnosti orgánů Celní správy“ totiž nekonkretizuje, zda se jedná o právní předpisy, na jejichž základě Celní správa projednává přestupky v dané oblasti (např. zákon o hazardních hrách), nebo zda jde i o předpisy zakládající pouze kontrolní pravomoci, aniž by projednávala přestupky (např. zákon o zaměstnanosti). „Bez bližší konkretizace těchto právních předpisů lze z navrhovaného znění dovozovat působnost Celní správy i u trestných činů, které lze s její činností spojovat velice obtížně. Ad absurdum by bylo možné dovozovat působnost Celní správy například u trestného činu obchodování s lidmi za účelem nucené práce, který bude spáchán i za pomoci porušení zákona o zaměstnanosti, nebo trestného činu obecného ohrožení, který bude spáchán porušením „lihových“ zákonů (viz např. kauza metanol). Navrhované změny fakticky rozšiřují působnost pověřených celních orgánů na celé přípravné řízení a navíc rozšiřují jejich věcnou příslušnost k vedení řízení pro všechny daňové trestné činy. V podstatě se tedy zřizuje paralelní policejní orgán,“ konstatuje vnitro doslova, přičemž navrhované rozšíření působnosti i do oblasti vyšetřování trestné činnosti pak představuje výraznou kvalitativní změnu v činnosti Celní správy.
Jak dále vnitro v připomínkách vysvětluje, výkon pravomocí vyšetřovacího orgánu je spojen s výrazným posílením pravomocí, ale rovněž se zcela zásadní změnou v povaze prováděných procesních úkonů. Prověřování je z povahy věci vedeno utajovaně. Fáze prověřování pak spočívá především v získávání informací důležitých pro dané trestní řízení, aniž by byl policejní orgán konfrontován s obviněnou osobou a především pak s jejími obhájci. Policejní vyšetřovatel však vede výslechy obviněných, je v úzkém kontaktu se státním zástupcem, zodpovídá za řádné vedení trestního spisu a dále zodpovídá za to, že obviněná osoba a další osoby na řízení zúčastněné nebudou kráceny na svých procesních právech, musí tedy mít zevrubnou znalost trestního řádu. „Lze říci, že vyšetřování je zcela jinou trestněprávní a policejní disciplínou než prověřování trestné činnosti. Z předkládaného materiálu není zřejmé, jakým způsobem hodlá Celní správa České republiky popisované úkoly plnit, a to zvláště za současné situace na pracovním trhu. Případné přetahování bezpečnostních sborů o příslušníky totiž rozhodně není systémovým řešením, které bude prospívat České republice.“
Změna podle připomínek Ministerstva vnitra přináší rovněž vysoké riziko nesdílení informací a překrývání kompetencí. Ve všech státech, kde různé složky odděleně pracují na téže oblasti kriminality, řeší problémy plynoucí z toho, že jednotlivé složky si chrání své případy, současně se ale potkávají na stejných kauzách nebo u stejných podezřelých, aniž by o tom věděly, navzájem si konkurují. Tyto problémy odstraňují metody společné práce (v České republice funguje za tímto účelem daňová kobra). Vnitro varuje, že v důsledku realizace navrhované změny dojde ke zdvojení počtu orgánů, které se daňové trestné činnosti věnují. Bude složitější činnost složek koordinovat, bude-li to vůbec možné. Orgány, které podávají pravidelně trestní oznámení (typicky Generální finanční ředitelství), přestanou mít jasno v tom, komu daňovou trestnou činnost oznamovat. Změna rozmělní informační toky mezi spolupracujícími součástmi a ohrozí v současnosti nastavenou výměnu informací. Bude docházet k duálnímu rozpracování kauz.
Vzniká tak zde podle ministerstva velký prostor pro kompetenční spory, ať už negativní, či pozitivní. „Oba typy konfliktů mohou mít řešení v linii dozorujících státních zástupců, avšak řešení těchto konfliktů není hlavním problémem, který zde spatřujeme. Za ten považujeme riziko souběžného, konkurujícího si prověřování prováděného různými policejními orgány. V současnosti neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, že se tyto orgány o práci na téže věci dozvědí. Na úrovni státního zastupitelství informovanost pravděpodobně také nebude zajištěna a toto riziko ještě více stoupá u citlivých případů hodných zvláštního zřetele zejména pod dozorem obou Vrchních státních zastupitelství. Reálně tak bude hrozit zmaření prováděných úkonů či celého prověřování z důvodu nekoordinovaného provádění úkonů trestního řízení konkurujícími si policejními orgány. Ostatně odstranění tohoto problému bylo i jedním z deklarovaných cílů sloučení ÚOOZ SKPV a ÚOKFK SKPV, které proběhlo v roce 2016.“
[/mn_protected]
Dušan Šrámek
