Zcela nový zákon o soukromých bezpečnostních službách navrhlo ministerstvo vnitra. Stát v něm zavádí novou kategorii osob, které zajišťují bezpečnost samy sobě. Po zrušení komunistické vyhlášky o ostraze socialistického majetku nejsou totiž tyto osoby nikterak podchyceny a služby jsou konány živelně i držiteli zbrojních průkazů. Nově se budou muset registrovat na ministerstvu vnitra.
Návrhem zcela nového zákona o soukromých bezpečnostních službách plní současná vláda ANO2011 své programové prohlášení a legislativní plán pro rok 2018, stojí ve zprávě RIA čítající 198 stran. Nový zákon má podchytit všechny, kteří vykonávají bezpečnostní služby včetně těch, kteří zajišťují bezpečnost sami sobě s více než deseti zaměstnanci nebo jsou ozbrojeni.
Důvodem je konkurenční boj mezi podnikateli v bezpečnostních službách na jedné straně a strach státu z nepodchycených provozovatelů služeb jako bezpečnostním rizikem pro stát na straně druhé. Podle zprávy RIA absencí tvrdých podmínek pro výkon bezpečnostních služeb vzniklo „nepřehledné podnikatelské prostředí, které oprávněně vyvolává nedůvěru veřejnosti v objektivitu poskytovaných služeb, vnáší řevnivost mezi samotné provozovatele a celkově výrazně negativně ovlivňuje klima v této oblasti.“
Nástroj politických stran i revoluce
Současně podle zprávy RIA mohou bezpečnostní služby „představovat, díky svému personálnímu a materiálně technickému vybavení, výrazné bezpečnostní riziko“. Soukromé bezpečnostní služby se mohou stát a stávají se nástrojem nekalého konkurenčního boje podnikatelských, politických a dalších subjektů, uvádí se doslova ve zprávě. Jako příklad je uveden zásah bezpečnostní službou do komunálních voleb v Praze v roce 2010 a do vnitrostranické krize vládní strany instalací odposlechu v bytě politika.
Mohlo by vás zajímat
Stávající neexistence kontroly státem pak vede k riziku poškození demokratického zřízení a ekonomiky ČR na zakázku kriminálních živlů a cizích mocností: „Soukromé bezpečnostní služby by se, nejenom v určitých vyhrocených společenských situacích, mohly stát útočištěm a nástrojem kriminálních živlů a zpravodajských služeb cizích mocností schopných, v rámci legálně získaných zakázek vážně poškodit demokratické zřízení České republiky, narušit základní ekonomické procesy, eliminovat systémy a prvky kritické infrastruktury apod.,“ uvádí se doslova ve zprávě RIA.
Stát má z těchto lidí strach oprávněně. Zaměstnanců v soukromých bezpečnostních službách je totiž více, než policistů: „Soukromé bezpečnostní služby ve stále větší míře doplňují činnost orgánů státu a územních samosprávných celků – orgánů veřejné moci – při zajišťování vnitřního pořádku. V polovině roku 2017 podle informací Ministerstva vnitra v České republice podnikalo v předmětné oblasti 6815 podnikatelských subjektů se 44 918 zaměstnanci Roční tržby činily v roce 2015 přibližně 21, 8 mld. Kč, v roce 2016 cca 21 mld. Kč,“ přibližuje situaci důvodová zpráva a zpráva RIA. Podle webu Policie ČR činil počet policistů v roce 2017 celkem 40 389 členů sboru.
[mn_protected]
Osoby chránící samy sebe bez kontroly? Neúnosné
Významným důvodem nového zákona i změnou je podle zprávy RIA „absence institutu výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu“. „Po zrušení vyhlášky č. 135/1983 Sb., o ostraze majetku v socialistickém vlastnictví, není oblast bezpečnostních činností vykonávaných pro vlastní potřebu a tedy bez cíle spočívajícího v dosažení zisku plynoucího z podnikání v právním řádu České republiky upravena vůbec. Je pouze limitována více či méně souvisejícími právními úpravami. Přitom jde o činnosti, které jsou svým charakterem totožné s jejich provozováním na podnikatelské bázi,“ uvádí se ve zprávě k návrhu zákona.
Stát se zde podle svých slov dostal do slepé uličky, protože nemůže na osoby nebo firmy, které zajišťují bezpečnost samy sobě: „Je neúnosné nadále tolerovat stav, aby subjekty (orgány státu, fyzické osoby, podnikající fyzické osoby, obchodní korporace nebo jiné právnické osoby), zajišťující si uvedené činnosti vlastními silami a prostředky, je nadále vykonávaly živelně. Uvedené činnosti totiž nelze upravit živnostenským zákonem, protože se nejedná o podnikání,“ vysvětluje k tomu zpráva.
Samoochránci si najímají držitele zbrojních průkazů E
Problém činí státu i fakt, že si osoby chránící samy sebe najímají nikoli držitele zbrojních průkazů D – což jsou třeba policisté, ale držitele zbrojních průkazů E pro vlastní ochranu života a majetku. „Další problém představuje najímání osob, držitelů zbrojních průkazů skupiny „E“ (k ochraně života, zdraví nebo majetku) a zároveň vlastníků zbraní podléhajících registraci, k výkonu stávajících koncesovaných živností ve prospěch zaměstnavatele. Tím je obcházeno zaměstnávání kvalifikovaných osob – držitelů zbrojních průkazů skupiny „D“ (k výkonu zaměstnání nebo povolání), na které jsou, po všech stránkách, kladeny (podle zákona o zbraních) nejvyšší nároky k získání tohoto oprávnění (častější zdravotní prohlídky, nutnost získání nejvyššího počtu dosažených bodů při písemném testu, nejvyšší nároky na bezpečnou manipulaci se zbraní apod.),“ uvádí k tomu zpráva RIA.
Bude se tedy muset každý, kdo si hlídá na vesnici vlastní chalupu registrovat u ministerstva vnitra? Podle části zprávy RIA s podrobným vysvětlením i podle návrhu nového institutu ochrany sama sebe tomu tak není. Registrace nebude třeba případech, „kdy osoba sama chrání sebe a svůj majetek, a to včetně situací, kdy se tak děje za pomoci svých příbuzných a známých, kteří nejsou jejími zaměstnanci, výkon bezpečnostních činností, resp. obdobných činností osobami, které nejsou zaměstnanci chráněné osoby, výkon bezpečnostních činností, resp. obdobných činností zaměstnanci v počtu nižším než 10 apod.,“ píše se v zákonu. Další příklad, kdy nebude třeba registrace u vnitra, uvádí situace, kdy soused pohlídá byt jinému sousedovi po dobu dovolené.
Nový institut bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu bude vypadat takto:
Paragraf 57
(1) Bezpečnostní činnost ochrana osoby a majetku, převoz věcí mimořádné hodnoty nebo bezpečnostní poradenství pro vlastní potřebu může vykonávat každý za podmínek stanovených v této hlavě.
(2) Ochranou osoby a majetku vykonávanou pro vlastní potřebu je
- a) ochrana osoby a s tím souvisejících práv chráněné osoby,
- b) ochrana vlastního majetku a s tímto chráněným majetkem souvisejících práv nebo
- c) provoz a obsluha zabezpečovacího systému, dohledového a poplachového přijímacího centra nebo jeho části a vyhodnocování narušení vlastního střeženého objektu nebo místa.
(3) Převozem věcí mimořádné hodnoty vykonávaným pro vlastní potřebu je jejich přeprava, ochrana v souvislosti s převozem a ochrana při doprovodu takového převozu, a v souvislosti s převozem hotovosti její ukládání, počítání, ověřování, zpracování, výměna nebo směna.
(4) Bezpečnostním poradenstvím vykonávaným pro vlastní potřebu je školící, poradenská, analytická a projekční činnost v oboru bezpečnostní činnosti podle odstavce 2 a 3, a dále zejména činnosti související s ochranou informací, krizovým řízením, havarijním plánováním, informační a kybernetickou bezpečností, které se přímo dotýkají činnosti osoby.
Paragraf 58
(1) O bezpečnostní činnost pro vlastní potřebu podle § 57 jde pouze tehdy, je-li vykonávána
- a) pro osobu, která je držitelem zbrojní licence skupiny G podle zákona o zbraních, která zaměstnává
- osobu v základním pracovněprávním vztahu nebo obdobném anebo jemu na roveň postaveném právním vztahu k zaměstnavateli (dále jen „zaměstnanec“), která je držitelem zbrojního průkazu skupiny D podle zákona o zbraních, a
- při výkonu takové bezpečnostní činnosti je tento zaměstnanec ozbrojen zbraní zaměstnavatele registrovanou podle zákona o zbraních, nebo
- b) nejméně 10 zaměstnanci.
(2) Bezpečnostní činnost pro vlastní potřebu podle odstavce 1 může být vykonávána jen na základě registrace bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu (dále jen „registrace“) provedené ministerstvem.
Samoochránci za registraci zaplatí
Za registraci u ministerstva vnitra bude ministerstvo samozřejmě vybírat správní poplatek: „V případě nového institutu výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu se za registraci této činnosti bude vybírat správní poplatek 5 000,- Kč u právnické a 2 500,- Kč u fyzické osoby.“
Ministerstvo vnitra za tímto účelem zřídí nové pracoviště s 35 zaměstnanci, kteří budou vydávat licence komerčním službám a registrovat žadatele o výkon bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu. „Náklady na straně ministerstva by měly činit v prvém roce cca 35 mil. Kč, v dalších letech přibližně 23 mil. Kč ročně,“ uvádí se k celkovým nákladům zákona ve zprávě RIA.
[/mn_protected]
Irena Válová
