Elektronizace státu a obcí působí problémy zpravodajcům. Krycí prostředky, krycí doklady a zejména jejich porovnání v elektronických databázích a systémech státní správy s jinými informačními registry má dopad na zabezpečení údajů. Zákony o zpravodajských službách se proto změní. Povinnost spolupracovat budou mít i obce. Novela také odlehčí Vrchnímu soudu v Praze.
Novelizovat se mají zákon o zpravodajských službách, zákon o Bezpečnostní informační službě a zákon o Vojenském zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Zmíněné služby jsou oprávněny používat krycí prostředky a vydávat krycí doklady: „Pro zajištění výše uvedených úkolů musí spolupracovat s jednotlivými orgány veřejné správy jakožto správci informačních systémů, prostřednictvím kterých zpracovává údaje v informačních systémech vedených podle jiných právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním těchto údajů, a zabezpečuje údaje pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu novelizace předmětných zákonů.
Na správce systémů bude uvalena povinná spolupráce
V dalším odstavci zprávy se pak konstatuje, že elektronizace všemožných povinných registrů, které vede na občany státní a veřejná správa, je ve skutečnosti překážkou práce osob v utajení pod krytím. Proto správcům registrů přibude povinnost se službami spolupracovat: „S elektronizací veřejné správy dochází k negativním dopadům na problematiku krycích prostředků a krycích dokladů, které se projevují zejména při porovnávání údajů vedených informačními systémy veřejné správy s informačními systémy provozovanými na základě jiných právních předpisů. Návrh proto rozšiřuje povinnost součinnosti také na správce těch informačních systémů, které nejsou informačními systémy veřejné správy, ale využívají údajů v těchto informačních systémech vedených,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Podle navrhované novely si Vojenské zpravodajství i Úřad pro zahraniční styky a informace povedou krycí agendu svých agentů sami a budou moci do registrů zasahovat: „Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Vojenské zpravodajství oprávněno v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Vojenského zpravodajství také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Vojenského zpravodajství,“ vloží se například do zákona o Vojenském zpravodajství. Totéž platí pro zbylé služby.
Zastaralá úprava krytí, riziko prozrazení
Současně navržená novela taxativně zakazuje některá krytí: „Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby,“ bude nově stát v zákonu.
[mn_protected]
Dále novela upřesňuje, co jsou krycí prostředky. Je to prostor nebo činnost „sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti.“ Jejich evidenci povedou předmětné služby. „Poněkud zastaralá úprava krycích prostředků a krycích dokladů skrývá nebezpečí takové své aplikace, která by mohla tyto prostředky a doklady prozradit,“ stojí k problému krytí agentů v předkládací zprávě k novele.
Spolupracující obce, různí prostředníci zastírání
Další změnou je nově definovaný vztah zpravodajských služeb a samospráv. Nově bude stejný jako vztah obce a policejního orgánu, kdy obce jsou povinny spolupracovat. Co se týče zpravodajských služeb, bylo dosud na částečné libovůli obcí, zda součinnost poskytnou nebo ne. To se nyní změní: „Orgány veřejné moci poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečného odkladu bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,“ navrhuje se nově vepsat do zákonu o zpravodajských službách.
Další institucí, které přibudou povinnosti budou Česká národní banka a Finanční analytický úřad. Tyto instituce se stanou tzv. prostředníky žádosti o informace od bank a spořitelních družstev. Zpravodajské služby totiž nechtějí riskovat prozrazení, pokud by o informace žádaly samy. „Navrhované ustanovení má umožnit zpravodajským službám žádat o poskytnutí informací od bank prostřednictvím jiného subjektu, který je sám oprávněn poskytnutí takových informací vyžadovat. Důvodem pro navrhovaný postup je, že před konkrétní bankou, resp spořitelním nebo úvěrním družstvem, bude zakryta skutečnost, že dotaz klade zpravodajská služba,“ uvádí se v důvodové zprávě, podle které „není ani vhodné, aby vyžadování zpráv probíhalo prostřednictvím pokaždé stejného subjektu.“
Prodloužení odposlechů odlehčí Vrchnímu soudu v Praze
A v neposlední řadě dochází v rámci novely ke sjednocení s trestním řádem, co se týče délky nasazování odposlechů a zpravodajské techniky. „Navrhuje se prodloužit maximální dobu platnosti povolení k použití zpravodajské techniky ze tří na čtyři měsíce. Při povolení použití zpravodajské techniky platí, že čím delší je doba, na kterou je její povolení omezeno, tím větší zásah do soukromí představuje, naopak čím kratší je, tím menší je pravděpodobnost, že účelu jejího nasazení bude za tu dobu dosaženo,“ vysvětluje se v důvodové zprávě k návrhům.
Podle zprávy je použití zpravodajské techniky v současnosti příliš omezeno v čase: „Ze srovnání s obdobnými instituty podle trestního řádu, tedy odposlechy podle § 88 a sledováním osob a věcí podle § 158d trestního řádu, plyne, že toto omezení je značně krátké, aniž by pro takový rozdíl existovalo opodstatnění: pro odposlechy je stanovena doba čtyř měsíců, pro sledování osob a věcí měsíců šest,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Návrh sjednocuje dobu povolení pro použití zpravodajské techniky s kratší z těchto úprav, tedy s úpravou pro odposlechy. „Podle současné úpravy je také povolení k použití zpravodajské techniky neodůvodněně zkráceno vůči úpravě v trestním řádu; znamená zbytečné zvýšené zatěžování jak Vrchního soudu v Praze, tak i Bezpečnostní informační služby,“ stojí ve výčtu důvodů změn v důvodové zprávě.
[/mn_protected]
Irena Válová
