Elektronizace státní správy působí problémy zpravodajcům

Elektronizace státu a obcí působí problémy zpravodajcům. Krycí prostředky, krycí doklady a zejména jejich porovnání v elektronických databázích a systémech státní správy s jinými informačními registry má dopad na zabezpečení údajů. Zákony o zpravodajských službách se proto změní. Povinnost spolupracovat budou mít i obce. Novela také odlehčí Vrchnímu soudu v Praze.

Novelizovat se mají zákon o zpravodajských službách, zákon o Bezpečnostní informační službě a zákon o Vojenském zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Zmíněné služby jsou oprávněny používat krycí prostředky a vydávat krycí doklady: „Pro zajištění výše uvedených úkolů musí spolupracovat s jednotlivými orgány veřejné správy jakožto správci informačních systémů, prostřednictvím kterých zpracovává údaje v informačních systémech vedených podle jiných právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním těchto údajů, a zabezpečuje údaje pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu novelizace předmětných zákonů.

Na správce systémů bude uvalena povinná spolupráce

V dalším odstavci zprávy se pak konstatuje, že elektronizace všemožných povinných registrů, které vede na občany státní a veřejná správa, je ve skutečnosti překážkou práce osob v utajení pod krytím. Proto správcům registrů přibude povinnost se službami spolupracovat: „S elektronizací veřejné správy dochází k negativním dopadům na problematiku krycích prostředků a krycích dokladů, které se projevují zejména při porovnávání údajů vedených informačními systémy veřejné správy s informačními systémy provozovanými na základě jiných právních předpisů. Návrh proto rozšiřuje povinnost součinnosti také na správce těch informačních systémů, které nejsou informačními systémy veřejné správy, ale využívají údajů v těchto informačních systémech vedených,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.

Podle navrhované novely si Vojenské zpravodajství i Úřad pro zahraniční styky a informace povedou krycí agendu svých agentů sami a budou moci do registrů zasahovat: „Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Vojenské zpravodajství oprávněno v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Vojenského zpravodajství také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Vojenského zpravodajství,“ vloží se například do zákona o Vojenském zpravodajství. Totéž platí pro zbylé služby.

Zastaralá úprava krytí, riziko prozrazení

Současně navržená novela taxativně zakazuje některá krytí: „Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby,“ bude nově stát v zákonu.

Irena Válová