Evropští spojenci se připravovali na výrazné oslabení americké vojenské přítomnosti. Ve hře bylo stažení až 25 tisíc vojáků. Nyní se však podle všeho rýsuje podstatně mírnější varianta. Zatímco část amerických sil může Evropu opustit, východní křídlo NATO má naopak posílit. Do hry navíc vstupuje válka s Íránem i polská snaha získat stálou americkou základnu.

Evropské státy NATO se obávaly, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně omezí vojenskou přítomnost Spojených států na kontinentu. Původní obavy počítaly se stažením až 25 tisíc vojáků. Podle informací agentury Bloomberg se však nyní diskutuje o mnohem menším rozsahu změn.

voják kulomet
Ilustrační záběry z cvičení Combined Resolve 2026. Foto: U.S. Army/Jordan Leroy

Jeden ze zdrojů Bloombergu odhaduje, že Spojené státy by mohly z Evropy stáhnout přibližně pět tisíc příslušníků svých ozbrojených sil. Místo původně obávaného odchodu 25 tisíc vojáků by tak šlo zhruba o pětinu tohoto počtu. Zatím ovšem nejde o konečné rozhodnutí amerického prezidenta.

Změnu přístupu Washingtonu měla podle zdroje ovlivnit pozitivní reakce na vyšší výdaje evropských členů NATO na obranu. Americká administrativa tak podle těchto informací zohledňuje, že evropští spojenci navyšují prostředky určené na vlastní obranu.

Mohlo by vás zajímat

Největší změny čekají Německo

Nejvýrazněji se plánované změny mají dotknout amerického kontingentu v Německu. Právě tam totiž působí největší počet amerických vojáků v Evropě.

Současně se počítá s posílením východního křídla NATO. Státy, které sousedí s Ruskem, by se podle informací Bloombergu měly podílet na části nákladů spojených s přesunem amerických jednotek.

Výsledkem tak nemusí být pouze celkové snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Jejich rozmístění se může změnit ve prospěch zemí na východě. Konkrétní podoba těchto přesunů však zatím není definitivní.

Pro evropské spojence je proto důležité nejen to, kolik amerických vojáků kontinent opustí, ale také to, kam Washington zbývající jednotky přesune. Změna rozmístění může ovlivnit vojenskou přítomnost Spojených států v jednotlivých částech Evropy i rozdělení nákladů mezi spojenci.

Pentagon chce evropské základny i kvůli Íránu

Do amerického přehodnocování vojenské přítomnosti v Evropě vstupuje také další faktor. Pentagon si podle Bloombergu uvědomil význam evropských základen a jednotek rozmístěných na kontinentu pro americké operace v jiných částech světa.

Zvlášť důležité se jejich schopnosti ukázaly v souvislosti s pokračující válkou s Íránem. Americké síly využívají evropskou vojenskou infrastrukturu a také možnost přeletů přes vzdušný prostor spojeneckých států.

Evropská vojenská přítomnost tak pro Washington nepředstavuje pouze nástroj obrany samotného kontinentu. Základny a další infrastruktura v Evropě zároveň podporují operace amerických ozbrojených sil v jiných regionech.

Právě tato zkušenost může hrát roli při rozhodování o budoucím rozmístění amerických jednotek. Výrazné omezení jejich přítomnosti by totiž mohlo ovlivnit také možnosti, které Spojené státy využívají při operacích mimo Evropu.

američtí vojáci, Polsko, Bemowo Piskie
Američtí vojáci během cvičení v Polsku. Ilustrační foto: U.S. Army

Whitaker velké změny neočekává

O tom, že Spojené státy nemusí přistoupit k rozsáhlému stahování vojáků, hovořil už na začátku listopadu také americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker. „Máme zde mnoho prostředků, které se nacházejí přesně tam, kde je chceme mít,“ uvedl v souvislosti s možným snižováním americké vojenské přítomnosti.

Dodal, že neočekává „nic velkého“. Jeho vyjádření tak naznačovalo, že Washington nemusí připravovat zásadní přeskupení sil, jakého se někteří evropští představitelé obávali. Nynější informace Bloombergu ukazují podobným směrem. Stále však jde o neoficiální informace o připravovaných změnách, nikoli o oznámený konečný plán.

Rozhodne Trump. Na stole leží návrh Pentagonu

Konečné slovo o rozmístění amerických ozbrojených sil má prezident Donald Trump. Předtím však musí návrhy projít dalšími stupni amerického rozhodovacího procesu.

Náměstek ministra obrany pro politiku Elbridge Colby má předložit ministrovi obrany Peteovi Hegsethovi formální zprávu s navrhovanými změnami.

V září předložil Colbyho týmu vlastní varianty budoucího rozmístění amerických jednotek také generál Alexus Grynkewich. Ten zastává funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě a současně vede Evropské velitelství ozbrojených sil USA (EUCOM).

Doplňující české shrnutí podkladů zároveň uvádí, že Kongres stanovil spodní hranici americké vojenské přítomnosti v Evropě na 76 tisíc vojáků. Polský text tuto informaci blíže nerozvádí.

vojáci cvičení
Američtí a němečtí vojáci řeší navigaci na armádní poddůstojnické akademii v německém Grafenwoehru. Ilustrační foto: 7th Army Training Command

Polsko chce stálou americkou základnu

Evropské představitele v posledních týdnech znejišťovaly také rozdílné informace o tom, kdy Spojené státy dokončí přezkum své vojenské přítomnosti na kontinentu.

Ve čtvrtek 12. listopadu oznámila náměstkyně polského ministra národní obrany Magdalena Sobkowiak-Czarnecka, že polská analýza dospěla k závěru, podle něhož je třeba vytvořit v Polsku stálou americkou vojenskou základnu.

Polská delegace se o výsledku jednání dozvěděla během návštěvy Pentagonu. Podle Sobkowiak-Czarneckeové tam její členové slyšeli, že Donald Trump by se mohl s příslušným dokumentem seznámit 3. nebo 4. prosince.

To však není jediný uváděný termín. Podle informací, které evropským představitelům poskytla Polská tisková agentura (PAP), by Spojené státy mohly výsledky přezkumu oznámit mezi 3. a 6., případně 7. prosincem.

Polsko tak vedle změn v rozmístění amerických jednotek usiluje také o trvalou základnu na svém území. Zda Washington tento požadavek podpoří, ale z předložených informací zatím nevyplývá.

Budoucí rozhodnutí americké administrativy tak ovlivní nejen celkový počet vojáků USA v Evropě. Důležité bude také jejich rozmístění, role východního křídla NATO a náklady, které budou muset nést evropští spojenci.