Bulharsko chce výrazně posílit svou protivzdušnou obranu. Po první objednávce systému IRIS-T nyní vláda připravuje nákup dalších pěti kompletů. Rozhodnutí přichází v době, kdy země řeší také obranu proti bezpilotním systémům ve vzdušném i námořním prostoru.
Proč právě IRIS-T? Jedním z důležitých argumentů je zkušenost z Ukrajiny, kde systém IRIS-T SLM prokázal svou účinnost při zachycování vzdušných cílů.
Z jednoho systému jich může být šest
Bulharská vláda připravuje nákup dalších pěti systémů protivzdušné obrany IRIS-T od německé společnosti Diehl Defense. Premiér Rumen Radev před jednáním vlády uvedl, že kabinet schvaluje projekt investičních výdajů, který má další pořízení umožnit.
Bulharsko už přitom jeden IRIS-T objednalo. Země se zároveň účastní evropské iniciativy European Sky Shield Initiative zaměřené na posílení evropské protivzdušné obrany.
„Očekávám, že do několika týdnů budeme mít smlouvu,“ uvedl pro agenturu BGNES Rumen Radev.
Pokud se plán naplní, Bulharsko bude mít v rámci tohoto nákupu celkem šest systémů IRIS-T. První objednávka pochází z roku 2024 a týká se varianty IRIS-T SLM pro protivzdušnou obranu středního dosahu.
Bulharský parlament nákup německých kompletů schválil už v srpnu 2024. Celkově tehdy země počítala s pořízením jedné baterie a zároveň s možností dokoupit do roku 2032 dalších pět baterií.
První kontrakt měl podle dodaných údajů hodnotu 199 milionů dolarů. Část nákladů měla Bulharsku pokrýt kompenzace za vojenský materiál, který země v roce 2024 poskytla Ukrajině.
IRIS-T má zkušenost přímo z ukrajinského bojiště
Pro bulharské rozhodování je podstatné také to, že IRIS-T už není pouze systémem z katalogu. IRIS-T SLM prokázal svou účinnost při zachycování vzdušných cílů na Ukrajině.
Právě zkušenost z Ukrajiny podle dodaných podkladů přispěla k tomu, že o tento systém projevily zájem další evropské země. V případě Bulharska tak nejde jen o plánovanou modernizaci protivzdušné obrany, ale také o pořízení systému, jehož schopnosti už prověřilo skutečné nasazení.
IRIS-T SLM dokáže podle uvedených parametrů zasahovat vzdušné cíle na vzdálenost až 40 kilometrů. Kratší dosah nabízí varianta IRIS-T SLS, která může působit proti cílům do vzdálenosti až 12 kilometrů.
Systém je určen k ničení letounů, vrtulníků, bezpilotních prostředků a střel s plochou dráhou letu. Právě kombinace různých variant umožňuje jeho využití v několika úrovních protivzdušné obrany.
Bulharsko řeší také drony nad mořem
Rozšíření protivzdušné obrany přichází v době, kdy Sofie řeší také schopnosti proti bezpilotním systémům. Radev uvedl, že bulharská vláda pracuje na získání schopností pro boj s drony ve vzdušném i námořním prostoru.
Podle premiéra však nejde o něco, co by bylo možné vybudovat okamžitě. „Budování schopností pro boj s bezpilotními systémy nelze zvládnout ze dne na den,“ uvedl. Podle něj jsou zapotřebí spolehlivé a včasné informace, systematický postup a významné finanční investice.
Radev zároveň připomněl, že už v roce 2023 byla naplánována investice do bezpilotních leteckých systémů vysoké kategorie. Ty měly být schopné monitorovat celou bulharskou výlučnou ekonomickou zónu. „Mnoho vlád se od té doby vystřídalo. Absolutně nic. Nula,“ dodal současný premiér.
Nyní podle něj vláda připravila a předala předním světovým společnostem žádost o informace a zahájila postup vedoucí k získání potřebných schopností.
Od letecké střely k protivzdušné obraně
Příběh IRIS-T přitom nezačal na zemi. Řízená střela IRIS-T vznikla původně jako výzbroj letadel pro boj vzduch-vzduch v rámci evropského programu spolupráce.
Na jejím vývoji se podílely Německo jako vedoucí země programu, Řecko, Itálie, Norsko, Švédsko a Španělsko. Později se pro její pořízení rozhodly také další země světa.
Střela využívá kombinaci vektorování tahu a aerodynamického řízení. Díky tomu dosahuje mimořádné obratnosti. Další technologický posun přinesla obrazová infračervená naváděcí hlavice spojená s inteligentním zpracováním obrazu.
Cíl může střele určovat palubní radar nebo pilot prostřednictvím přilbového zaměřovače. Podle dodaných údajů její vlastnosti umožňují zasahovat také cíle nacházející se za letounem a dokonce zachytávat nepřátelské střely.
IRIS-T se stal standardní výzbrojí několika typů bojových letounů, mimo jiné Eurofighteru, F-16, EF-18, Tornada a Gripenu.
Jeho využití se ale postupně rozšířilo i mimo samotné stíhací letouny. Výrobce uvádí, že se dnes používá také jako střela odpalovaná ze země, například v systému pozemní protivzdušné obrany IRIS-T SLS pro ochranu objektů a krátkého dosahu.
Systém umí i proti námořním cílům
Vývoj využití střely pokračoval také směrem k námořnímu prostředí. Norskému letectvu se v roce 2016 při zkušebním odpalu poprvé podařilo předvést schopnost IRIS-T zasáhnout námořní cíl.
To je v kontextu současných bulharských plánů zajímavé především proto, že Sofie současně řeší schopnosti pro ochranu svého vzdušného i námořního prostoru před bezpilotními systémy.
Samotný bulharský plán nákupu pěti dalších IRIS-T však podle dodaných informací představuje krok v rámci ochrany bulharského území a příspěvku k celkovým obranným schopnostem NATO. Radev tuto dvojí úlohu výslovně zdůraznil. „Očekávám, že do několika týdnů budeme mít smlouvu,“ dodal.
