Polsko chystá výrazné posílení vojenské přítomnosti na východě země. K hranici s Ukrajinou zamíří baterie Patriot, v regionu přibudou jednotky protivzdušné obrany, tanky i nové bezpilotní jednotky. Nedaleko Lublinu navíc vznikne jedna ze tří základen pro 96 útočných vrtulníků Apache.
Proč se právě Lubelské a Podkarpatské vojvodství stávají tak důležitým prostorem polské obrany?
Patriot zamíří k hranici s Ukrajinou
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil plány na další posílení vojenské přítomnosti v oblastech na východě země. Jedna baterie protivzdušného systému Patriot má být nasazena v Lubelském, nebo Podkarpatském vojvodství.
Právě tyto dva regiony podle polského ministra patří k oblastem nejvíce vystaveným důsledkům událostí na hranici a ruským útokům na Ukrajinu. Rozhodnutí o nasazení baterie Patriot padlo už před několika týdny.
Nejde přitom pouze o samotnou protivzdušnou obranu. Polsko současně rozšiřuje vojenskou infrastrukturu a posiluje jednotky, které mají v regionu působit. Největší změny se týkají 18. mechanizované divize.
Polské ministerstvo obrany zároveň zdůrazňuje, že Lubelské vojvodství společně s Podkarpatským patří mezi regiony s největším rozsahem obranných investic. Zároveň zde podle resortu panuje vysoký zájem o službu v armádě.
V Biłgoraji vznikne motorizovaný prapor
Jedním z míst, kde má polská armáda výrazně posílit svou přítomnost, je Biłgoraj. Vzniknout zde má motorizovaný pěší prapor a zároveň zde budou rozmístěny některé jednotky protivzdušné obrany.
Místní samospráva podle podkladů téměř dva roky připravovala analýzy a deklarovala spolupráci. Už dříve se přitom zvažovalo, že jeden z podřízených útvarů 18. motorizované brigády vznikne právě v okrese Biłgoraj, mimo jiné na pozemcích státních lesů.
Rozšíření vojenské přítomnosti tak v tomto případě nespočívá pouze v přidání techniky. Polsko plánuje v regionu vytvořit nové vojenské kapacity, které budou součástí širšího posilování 18. mechanizované divize.
Do Łukowa míří bezpilotní systémy
Další významnou změnu plánuje Polsko v Łukowě. Postupně zde má být rozmístěna brigáda bezpilotních systémů, jejíž součástí budou jednotky využívající různé druhy dronů.
Podle polského ministra obrany patří bezpilotní systémy mezi priority modernizace polských ozbrojených sil. Nejde přitom pouze o létající stroje. V podkladech se výslovně zmiňují bezpilotní systémy létající, pozemní, hladinové i podvodní.
Polský resort obrany v poslední době zároveň jmenoval nového inspektora vojsk bezpilotních systémů výzbroje.
Plánovaná brigáda v Łukowě tak zapadá do širšího směru, kterým chce Polsko rozvíjet využívání bezpilotních technologií v armádě.
Abramsy budou v Kraśniku
Dalším bodem plánů je Kraśnik. Tam mají být umístěny tanky Abrams, které Polsko dostává pro jednotky 18. mechanizované divize.
Jde o stroje M1A2 SEPv3 Abrams, jejichž další dodávky postupně směřují k jednotkám divize.
Rozmístění tanků tak doplní další plánované změny v regionu. Zatímco v Biłgoraji má vzniknout motorizovaný prapor, Łukow má získat nové bezpilotní kapacity a u hranice se má posílit protivzdušná obrana. Kraśnik se stane místem pro část těžké pozemní techniky 18. mechanizované divize.
18. brigáda zůstane také v Poniatowě
Součástí plánů je rovněž 18. motorizovaná brigáda v Poniatowě. Její umístění však nebude znamenat využití pozemku, který samospráva dříve převedla na polský stát.
Ministerstvo obrany už v lednu a znovu v září oznámilo, že od této konkrétní lokality ustupuje a nemovitost vrátí městu. Současně hledá jiné místo přímo v Poniatowě nebo v jejím bezprostředním okolí.
Nový pozemek musí podle podkladů splnit požadavky pro vznik vojenského komplexu. Polsko tak v tomto případě mění konkrétní lokalitu, nikoli samotný plán vojenské přítomnosti. 18. motorizovaná brigáda má v Poniatowě zůstat, ale armáda pro ni hledá jiné vhodné místo.
U Lublinu má vyrůst základna pro Apache
Velkou pozornost věnuje Polsko také letectvu. Nedaleko letiště Lublin ve Świdniku plánuje vybudovat základnu pro útočné vrtulníky AH-64E Apache.
Świdnik je jedním ze tří plánovaných míst pro polskou flotilu 96 vrtulníků Apache. Pozemkové otázky spojené s novou základnou se řeší už od roku 2024, kdy byl podepsán příslušný dopis o záměru.
Přípravu komplikovaly mimo jiné limity spojené s oblastí Natura 2000. Armáda už získala část potřebných pozemků od Státních lesů a s letištěm nyní jedná o nákupu dalších hektarů.
Ministr obrany Kosiniak-Kamysz uvedl, že do konce roku chce Polsko dokončit potřebná ujednání týkající se pozemků. „Mám ujištění, že do konce tohoto roku konečně dohodneme všechny transakce, aby zde mohla být umístěna základna vrtulníků. Není zde žádné zpoždění, ale vím, že tato rozhodnutí byla velmi potřebná,“ řekl při návštěvě letiště Lublin ve Świdniku.
Právě Świdnik tak získává v polských obranných plánech významné místo. Má být jednou ze tří lokalit, kde bude rozmístěna flotila 96 útočných vrtulníků AH-64E Apache.
Polsko už má dvě baterie Patriot
Plánované nasazení další baterie je třeba zasadit do současného stavu polské protivzdušné obrany. K říjnu 2026 polská armáda provozuje dvě baterie Patriot v rámci první fáze programu Wisła. Dohromady disponují 16 odpalovacími zařízeními M903 a čtyřmi radary AN/MPQ-65. Obě baterie jsou zařazeny u 3. varšavské brigády protivzdušné obrany.
Polsko zároveň objednalo dalších šest baterií Patriot v rámci druhé fáze programu Wisła. Objednávka zahrnuje 48 odpalovacích zařízení M903 a dodávky hlavních komponentů jsou naplánovány na roky 2027 až 2029.
Po dokončení těchto dodávek bude mít polská armáda podle uvedených údajů celkem osm baterií Patriot a 64 odpalovacích zařízení. Plánované rozmístění jedné baterie v oblasti u ukrajinské hranice tak představuje další prvek v širším posilování polské protivzdušné obrany.
Patrioty u Rzesówa
A ještě jedna zpráva týkající se protivzdušné obrany sousední země. Švédsko rozmístí od prosince na jihovýchodě Polska systém Patriot, aby chránilo logistické centrum NATO zajišťující dodávky zbraní na Ukrajinu. Na tiskové konferenci to oznámil švédský premiér Ulf Kristersson.
Švédové u polského Řešova (Rzeszów) nahradí Nizozemce, kteří ochranu logistického centra začali zajišťovat loni v prosinci, napsal zpravodajský server Sweden Herald.
„Úkolem kontingentu vybaveného letouny Gripen a systémy Patriot bude chránit logistické centrum NATO v Polsku, a zajistit tak, aby se klíčové vybavení dostalo na Ukrajinu,“ řekl Kristersson podle zpravodajského serveru Wiadomości. Švédsko pošle k ochraně centra také více než stovku vojenského personálu.
Švédský ministr obrany Pal Jonson ujistil, že vyslání systémů Patriot do Polska nebude mít negativní dopad na obranyschopnost severské země.
Ochranu logistického centra na letecké základně Jasionka u města Řešov zajišťují střídavě země NATO. Od loňského prosince ji měla na starost nizozemská mise se dvěma systémy vzdušné obrany Patriot. Před Nizozemskem vyslalo své vojáky do jihovýchodního Polska Německo.
Východ Polska dostává stále výraznější roli
Jednotlivé kroky do sebe zapadají především geograficky. Lubelské a Podkarpatské vojvodství leží v prostoru, který polský ministr obrany označil za nejvíce vystavený důsledkům událostí na hranici a útoků na Ukrajinu.
Polsko tak na východě neposiluje jedinou zbraňovou schopnost. Vytváří zde soubor nových nebo rozšiřovaných vojenských kapacit, které sahají od protivzdušné obrany přes tankové a motorizované jednotky až po drony a útočné vrtulníky.
