Cena elektřiny na velkoobchodním trhu roste a je jen otázkou času, kdy se propíše i do cen pro domácnosti a další maloodběratele. Jak ve své analýze upozorňuje firma Amper Meteo, ve třetím čtvrtletí vzrostla průměrná cena na krátkodobém neboli spotovém trhu o 52 procent na 137,70 eura za megawatthodinu.
Kdy se tento růst propíše do cen pro koncové zákazníky? Domácnosti a další maloodběratelé mají výhodu v tom, že dodavatelé pro ně nakupují v předstihu. Letošní ceny už to nejspíš neovlivní, zato na přelomu letošního a příštího roku lze zdražení očekávat. Zdražuje totiž i burzovní kontrakt na celý rok 2027. Ve výhodě budou ti zákazníci, kteří si včas zafixovali cenu aspoň na dva roky dopředu.
Moc negativních vlivů najednou
Kde se na energetickém trhu bere tolik pesimismu? „Mezi hlavní důvody nárůstu ceny elektřiny patří zjevně konflikt v Íránu a teplé a suché počasí. Vyšší ceny pozorujeme během celého dne. Dramaticky stoupl počet drahých hodin nad 200 eur/MWh. Meziročně jich bylo pětkrát více. To znamená vyšší tlak na to, kdy spotřebu elektřiny uskutečnit anebo kdy ji naopak cíleně vyrábět,“ upozornil zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák.
Oproti loňskému létu, které se obešlo bez teplotních extrémů, bylo to letošní o dost náročnější. Vysoké teploty zvýšily spotřebu na klimatizování budov. Sucho ochromilo provoz nejen vodních elektráren, ale i části jaderných bloků. Stačí připomenout osud maďarské elektrárny Paks. Od konce února navíc přetrvává konflikt v Perském zálivu, který vedl k omezení vývozu zkapalněného zemního plynu z Kataru. Výsledkem je skokový růst ceny plynu.
Spotřeba elektřiny i plynu roste
Jak dále ve své analýze upozornilo Amper Meteo, spotřeba plynu v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 4,3 procenta. Zvýšenou poptávku po elektřině a také výpadek výkonu vodních a jaderných elektráren musely zčásti vykrývat plynové a paroplynové elektrárny. Oproti „předkrizovému“ období let 2017 až 2021 zůstává spotřeba plynu nižší o zhruba 17 procent.
Spotřeba elektřiny nadále roste, v třetím čtvrtletí se jednalo o meziroční zvýšení o dvě procenta (po očištění o vliv počasí). „V posledních kvartálech jsme mohli velmi spolehlivě podle spotřeby elektřiny odhadovat vývoj české ekonomiky. Čísla nárůstu spotřeby se prakticky shodovala s růstem HDP. Klesající tempo růstu spotřeby elektřiny není pro ekonomiku dobré znamení; pokud nedošlo právě v tomto čtvrtletí k potřebnému zvýšení energetické účinnosti,“ doplnil Jan Palaščák.
Fotovoltaika jede, vodní turbíny stojí
Elektrárny závislé na počasí, tedy fotovoltaické, větrné a vodní, od začátku roku vyrobily 5,86 terawatthodiny (TWh) elektrické energie. V meziročním srovnání se jedná o zvýšení o šest procent. Na uvedené výrobě se z 79 procent podílely fotovoltaické elektrárny. Ty se tak stávají prakticky jediným tahounem růstu oboru zelené energetiky v Česku.
Produkci větrných elektráren negativně ovlivňuje jejich nízký instalovaný výkon; navíc se často jedná o nemoderní stroje staré patnáct a více let. Výroba vodních elektráren byla oproti průměru let 2016 až 2025 nižší skoro o 40 procent. „Lze předpokládat, že se malá výroba z vodních elektráren negativně projevuje i na spotových cenách elektřiny, hlavně během večerních špiček,“ dodává analytik firmy Amper Meteo Kamil Rajdl.
