Ještě letos na jaře pracoval pro německou rozvědku člověk, který měl podle vyšetřovatelů od roku 2010 předávat jejímu bývalému šéfovi citlivé materiály. Dokumentů měly být téměř dva tisíce. August Hanning, který BND vedl do roku 2005, je podle Spolkového státního zastupitelství využíval při soukromém podnikání a nejméně jednou z nich připravil analýzu pro představitele cizí zpravodajské služby.
Německé úřady dnes, 6. října 2026, zadržely dva muže kvůli podezření z mimořádně závažné trestné činnosti. Jedním z nich je 80letý August Hanning, bývalý prezident Spolkové zpravodajské služby BND. Druhým je jeho někdejší spolupracovník Manfred D.
Bývalý šéf rozvědky v rukou policie
Policisté Spolkového kriminálního úřadu zasáhli v Bavorsku a Severním Porýní-Vestfálsku. Současně začaly domovní prohlídky prostor spojených s oběma podezřelými a také v Berlíně.
Spolkové státní zastupitelství Hanningovi klade za vinu podezření z výzvědné činnosti ve prospěch cizí moci, získávání státního tajemství, pokusu o vlastizradu a agenturní činnosti pro cizí zpravodajskou službu. Manfred D. čelí podezření z pomoci k pokusu o vlastizradu a k výzvědné činnosti.
Jde stále o vyšetřování. Zadržení ani zatýkací rozkaz samy o sobě neznamenají pravomocné rozhodnutí o vině.
Hanning vedl BND a potom přešel do soukromého sektoru
Hanning stál v čele německé rozvědky od prosince 1998 do konce listopadu 2005. Poté působil jako státní tajemník na německém ministerstvu vnitra, a to do listopadu 2009. Později přešel do soukromé sféry a pracoval jako bezpečnostní poradce. Právě z této etapy podle vyšetřovatelů pochází část podezření, která nyní řeší německé úřady.
Manfred D. přitom nebyl náhodným kontaktem z minulosti. V době, kdy Hanning vedl BND, řídil jeho kancelář. Následoval ho také na ministerstvo vnitra jako přidělený asistent.
Po návratu do BND se stal vedoucím kanceláře několika dalších prezidentů této služby. Tuto funkci zastával od března 2012 do března 2026. Jeho pozice mu podle Spolkového státního zastupitelství umožňovala přístup k množství informací podléhajících utajení.
Dohoda měla vzniknout už v roce 2010
Podle zatýkacího rozkazu se oba muži pravděpodobně na jaře 2010 dohodli, že Manfred D. bude Hanningovi za peníze průběžně opatřovat cenné poznatky z BND.
Hanning je podle vyšetřovací verze mohl využívat při své soukromé poradenské činnosti a finančně zhodnocovat. Nešlo přitom podle německých vyšetřovatelů o jedinou předanou informaci. Do června 2022 měl Manfred D. Hanningovi poskytnout téměř 2000 dokumentů.
Mnohé z nich byly označeny jako utajované. Materiály přitom původně sloužily výhradně interním potřebám BND.
Šlo o materiály pro nejvyšší představitele německého státu
Dokumenty měly mimo jiné sloužit k informování a přípravě vedení BND na takzvanou zpravodajskou situační poradu. Jde o pravidelnou schůzku vysokých představitelů německých ministerstev a různých bezpečnostních úřadů ve Spolkovém kancléřství. Na těchto jednáních se probírá aktuální zpravodajská situace.
Právě materiály připravované pro tento účel měl Manfred D. podle vyšetřovací verze vynášet člověku, který už v BND dávno nepůsobil. Vyšetřovatelé tak popisují mechanismus, při němž měl člověk s přístupem k interním informacím služby dlouhodobě zásobovat jejího bývalého šéfa.
Jedna z informací měla skončit u cizí rozvědky
Případ má ale ještě závažnější rovinu. Podle Spolkového státního zastupitelství Hanning nejméně jednou využil utajované informace získané od Manfreda D. k vytvoření analýzy pro pracovníka zahraničního zpravodajského aparátu.
Německé úřady zároveň upozorňují na jednu zásadní nejasnost. Dosud se nepodařilo zjistit, zda se samotná analýza skutečně dostala k zamýšlenému adresátovi.
Tím ale podezření nekončí. Hanning měl být podle vyšetřovatelů po několik let v intenzivním kontaktu s příslušníkem jiné státní zpravodajské služby. Tomuto člověku měl poskytovat politické informace a část z nich podle německých úřadů vycházela právě z materiálů získaných od Manfreda D.
Identitu této zahraniční služby Spolkové státní zastupitelství nezveřejnilo. České podklady současně uvádějí, že podle německých médií nešlo o Rusko. Z dostupných oficiálních informací však nelze určit, který stát nebo která služba měla být příjemcem.
Případ se vynořil při jiném vyšetřování
Na stopu vedoucí k Hanningovi se německé úřady podle svého oznámení dostaly díky materiálům zajištěným při jiné domovní prohlídce. Tu provedlo Státní zastupitelství v Hamburku v září 2025 v rámci vyšetřování vedeného proti Christině Blockové a dalším osobám.
Případ byl následně na začátku května 2026 předložen Spolkovému státnímu zastupitelství k převzetí. Právě tato instituce nyní vyšetřování vede ve spolupráci s BND a Spolkovým kriminálním úřadem.
Zveřejněný popis tak ukazuje na několik let starou činnost, která se k německým vyšetřovatelům dostala až prostřednictvím nálezů z loňské policejní operace.
Manfred D. zůstal v BND až do letošního jara
Na celém případu je pozoruhodné také to, jak dlouho měl Manfred D. v německé rozvědce přístup k citlivým informacím. Po návratu do BND v březnu 2012 pracoval jako vedoucí kanceláře pro několik po sobě jdoucích prezidentů služby. Tuto pozici zastával až do března 2026.
Podle německého Spolkového státního zastupitelství tak měl přístup k řadě informací podléhajících utajení. Vyšetřovatelé přitom tvrdí, že dohoda s Hanningem vznikla už přibližně v roce 2010 a předávání dokumentů pokračovalo nejméně do června 2022.
Český podklad proto případ popisuje jako dlouhodobé vynášení informací z prostředí německé rozvědky.
Zatýkací rozkazy mluví o pokusu o vlastizradu
Německé úřady případ neřeší pouze jako neoprávněné nakládání s interními materiály. Právní kvalifikace uvedená v zatýkacích rozkazech je podstatně širší. Hanning je podezřelý z výzvědné činnosti ve prospěch cizí moci, získávání státního tajemství, pokusu o vlastizradu a agenturní činnosti pro cizí zpravodajskou službu.
Manfred D. čelí podezření z pomoci k pokusu o vlastizradu a k výzvědné činnosti. Konkrétní ustanovení německého trestního zákoníku Spolkové státní zastupitelství uvádí přímo ve svém oznámení. U Hanninga jde mimo jiné o paragrafy 96, 94 a 99, u Manfreda D. o ustanovení týkající se pomoci k uvedeným skutkům.
O vazbě rozhodne soudce Spolkového soudního dvora
Oba zadržení mají být dnes a zítra předvedeni před vyšetřujícího soudce Spolkového soudního dvora. Soudce jim oznámí zatýkací rozkazy a rozhodne, zda budou vzati do vyšetřovací vazby.
Německé úřady tak nyní musí objasnit nejen rozsah předávání dokumentů, ale také způsob, jakým s nimi Hanning nakládal, a především okolnosti jeho kontaktů se zahraniční zpravodajskou službou.
Z dosud zveřejněného popisu je přitom zřejmé několik konkrétních bodů: Manfred D. měl Hanningovi předat téměř 2000 dokumentů, část z nich byla utajovaná, nejméně jedenkrát měl Hanning z takových informací vytvořit analýzu pro zahraniční zpravodajský aparát a po několik let měl poskytovat politické informace představiteli jiné státní zpravodajské služby.
Kdo přesně byl za hranicemi příjemcem těchto informací, zda se k němu analýza skutečně dostala a jaký byl přesný rozsah případné spolupráce, však podle aktuálně zveřejněných údajů zůstává otevřené.
