Zatím je venku celkem příjemně, takové typické babí léto. Navzdory tomu už v pátek 2. října došlo k situaci, kdy čerpání zemního plynu z českých zásobníků převážilo nad ukládáním. Problém je v tom, že dovoz plynu do Česka vázne a navzdory nedostatečným zásobám na zimní topnou sezónu se snižuje.
Jak vyplývá z dat provozovatele páteřní sítě plynovodů, společnosti NET4GAS, od počátku října se do Česka dováží jen okolo 150 gigawatthodin (13 milionů m3) zemního plynu denně. Jedná se o dovoz přes hraniční bod Brandov v Krušných horách. Jenže spotřeba se v pracovní dny pohybuje okolo stejných hodnot. To znamená, že dovoz víceméně odpovídá výši spotřeby – a ukládat do zásobníků už není co. Pro srovnání: Ještě v září se dovoz zpravidla pohyboval mezi 200 a 250 GWh za den.
Zásobníky na 77 procentech
To není dobrá zpráva, když uvážíme, že zásobníky plynu na českém území jsou naplněné na necelých 77 procent. Výrazněji výše se už nejspíš nedostaneme; stačí se podívat na předpovědi počasí, slibující mírné ochlazení. Pomoc nelze hledat ani u sousedů; Němci mají zásobníky naplněné na 59 procent, Slováci na 56 procent a Rakušané na 68,5 procenta. Poláci to dotáhli na 99 procent, avšak technická kapacita jejich zásobníků je nižší než v případě českých nebo slovenských.
„Důvodem nižší naplněnosti zásobníků se zemním plynem je zdražení této komodity v důsledku blokády Hormuzského průlivu. Vyšší pořizovací cenu plynu obchodníci vyrovnávali tím, že jej nakupovali co nejpozději, aby ušetřili na poplatcích za jeho skladování. Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích,“ komentoval situaci zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák.
Rezerva na Ukrajině
Zajímavostí posledních dní může být dovoz plynu směrem ze Slovenska. Podle dobře informovaného zdroje z plynárenského prostředí za tím stojí obchodníci, kteří v minulých měsících uložili plyn do zásobníků na západní Ukrajině. „Obchodníci využívají vysokých cen a prodávají plyn ze svých zásob do zemí EU,“ uvedl tento zdroj. Na Slovensko takto v minulých let přitékalo 7 až 12 GWh plynu; v pondělí 5. října se tyto dodávky dostaly přes hraniční bod Lanžhot až do Česka.
Opakuje se tak jev, který známe již z minulých let. Ukrajina disponuje vysokým objemem plynových zásobníků, které výrazně převyšují její potřebu. Některé firmy působící na evropském trhu s plynem proto ukládají plyn tam. Vzhledem k opakovaným ruským útokům na ukrajinskou plynovou infrastrukturu se jedná o silně rizikové podnikání. Obchodníci proto ukládají plyn na Ukrajině na poslední chvíli. Při první příležitosti plyn čerpají a dodávají do středoevropských zemí.
Na koho dopadne zdražení
Napjatou situaci na trhu s plynem potvrzuje také situace na energetických burzách. Na zásadním nizozemském trhu TTF se za plyn na nadcházející zimní období platí 73 eur za megawatthodinu. Oproti maximální hodnotě z poloviny září, kdy se cena dotkla hodnoty 83 eur za MWh, to představuje jen mírnou úlevu. Ještě v červnu byla cena plynu na burze TTF výrazně nižší, a sice poblíž 40 eur za MWh.
Dopad tohoto skokového růstu na ceny plynu pro domácnosti jsou zatím omezené; hlavní dodavatelé totiž plyn pro tyto zákazníky nakupují v předstihu. Současný vývoj se tak propíše hlavně do cen v příštím roce. V horší pozici jsou velcí zákazníci, třeba průmyslové podniky a teplárny. Pokud nemají cenu zajištěnou na delší dobu dopředu a nakupují za aktuální cenu na trhu, tak už na ně zdražení plynu dopadlo.
