Chátrající torzo radnice a mizející obchody. Jak chce Václav Stránský řešit problémy Prahy 8?

Snad v žádné jiné čtvrti hlavního města není cítit odcizení mezi občany a radnicí tak jako v Praze 8. Symbolem selhání tamních politiků je rozestavěná budova nové radnice na Palmovce, která už více než deset let chátrá. Co se chystá s nevalným stavem této čtvrti udělat lídr nejsilnějšího opozičního hnutí v Praze 8 Václav Stránský?

Jak řekl lídr kandidátky Osmička žije Václav Stránský v rozhovoru pro Ekonomický deník, budovu Nové radnice by rád dokončil a přestěhoval tam úředníky Prahy 8. Ti dnes sedí v různých budovách po celé čtvrti. Řešit chce také špatnou občanskou vybavenost na sídlištích a zadávání veřejných zakázek. „Co nás nejvíc trápí? Já bych to tak nazval odcizeností radnice od obyvatel,“ říká Václav Stránský.

Pro doplnění: Prahu 8 v posledním období vede široká koalice tvořená ODS, ANO, TOP 09, STAN a Patrioty. Osmička žije spolu s Prahou sobě tvoří nejsilnější opoziční klub v zastupitelstvu.

Ne všichni čtenáři tohoto rozhovoru jsou z Prahy či přímo z Prahy 8. Popište, v čem je tato městská čtvrť specifická?

Městská čtvrť Praha 8 je velká, sahá od Karlína až po Čimice a Střížkov. Jeden můj kolega to popisuje, že to je taková Itálie, zahrnující velmi rozdílné oblasti. Často se setkáváme s tím, že v Karlíně si všichni myslí, že radnice se věnuje těm velkým sídlištním celkům. Paradoxně na druhou stranu, když přijdeme do těch sídlišť, tak slyšíme, že všechny peníze jdou do rozvoje Karlína.

Co se s tím dá dělat?

Chceme radnici vrátit zpátky těm lidem. Chceme, aby každý obyvatel Prahy 8 měl pocit, že ho radnice nějakým způsobem obstarává a že starosta se má starat. Podstata funkce starosty je v tom, že skutečně se staráte o to, co ty lidi potřebují. Kampaň jsme nezačali dělat před měsícem, my ji děláme půl roku. Setkáváme se s lidmi a sbíráme podněty. Na účtech městských částí leží stovky milionů korun, které se dají okamžitě vzít a dají se použít na rozvoj školství či investic do drobných věcí, které lidem zlepší život. Praha 8 má na bankovním účtu 288 milionů korun.

Pražský magistrát sedí na těžko představitelném balíku asi 180 miliard korun a nezvládá je investovat do rozvoje města. Jaký to má dopad na městské části?

Totální finanční mikromanagement, který v Praze zavedl radní pro finance Zdeněk Kovářík z ODS, dopadá i na městské čtvrti. Praha 8 má řadu projektů, třeba na stavbu bezpečnějších přechodů pro chodce. V některých případech máme už dva roky stavební povolení, ale vedení hlavního města na to nechce dát peníze. A s každým rokem se projekt prodražuje kvůli inflaci. Z mého pohledu je tohle naprosto zvrácená logika vedení města.

Nejšílenější stavba v Praze

Když jsme u zvrácené logiky, hned u metra Palmovka už deset let chátrá rozestavěná budova nové radnice. Je nějaká šance tuto ostudu Prahy 8 vyřešit, aby budova sloužila občanům?

Je to ostuda od prvního okamžiku, kdy se o budově rozhodovalo. Současné vedení Prahy 8 se tváří, že se jich to netýká. Ale na radnici sedí úplně stejní lidé, kteří o projektu rozhodovali. Ať už je to Ondřej Gros, Vladimíra Ludková z ODS nebo Radomír Nepil a Matěj Fichtner z ANO. Za mě je to ukázka toho, jak se prostě nemá dělat rozhodování o podobných projektech. Rozhodnutí o stavbě radnice padlo na posledním jednání zastupitelstva před volbami v roce 2010. Protlačili to většinou jednoho hlasu. Praha 8 se pustila do obrovského dobrodružství, protože začala stavět radnici zahrnující obchodní dům. Prezentovali to tak, že výnosy z toho obchodního domu zaplatí náklady na stavbu.

Jenže po dalších volbách nové vedení Prahy 8 výstavbu v roce 2015 zastavilo.

Ano, přišla koalice vedená ČSSD a ANO a stavbu zastavili. Já jsem to doteď nepochopil, proč stavbu zastavili. Na magistrátu si pak vyjednali účelovou dotaci 600 milionů korun na dostavbu radnice, protože mezitím peníze, které byly alokovány na stavbu, prošustrovali. Jen místo obchodního domu mělo být v budově sídlo záchranky. Jenže peníze opět utratili a s budovou se nestalo vůbec nic.

Dokonce to chvíli vypadalo na bankrot Prahy 8…

Opět se změnila koalice na magistrátu a tehdejší radní pro finance Pavel Vyhnánek z Prahy sobě začal řešit, proč Praha 8 nestaví, když na dostavbu radnice dostala peníze. Praha 8 by se dostala do platební neschopnosti, protože měla vrátit účelovou dotaci Praze. A tak byl na Praze 8 obrovský tlak, aby se ta stavba prodala. Velký zájem tehdy měli bratři Průšové (majitelé známé firmy na vývoj a výrobu 3D tiskáren Prusa Research – pozn. red.), kteří tam chtěli přesunout svoji firmu. Jenže Praha na nabídku nereagovala. Pak se opět změnilo vedení magistrátu a z mého pohledu naprosto nepochopitelně dostali ten projekt do totálního průšvihu, kdy se o dokončení budovy hádají dvě stavební firmy a spor řeší ÚOHS.

Poté se objevil nápad přesunout z Holešovic na Palmovku sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program. Jenže ani to už není reálné. Má tenhle hororový příběh šanci na happy end?

Jediné, co můžeme dělat, je, že budeme apelovat na magistrát, ať rozhodne, co s tím. Já si dokážu představit, že bychom se s magistrátem dohodli, že společně dostavíme radnici, kterou Praha 8 nutně potřebuje. My máme úřad rozprášený po celé městské čtvrti. Když se jako občan vypravíte na radnici, tak často zjistíte, že máte jet za úředníky třeba v Krakově (areál na sídlišti Bohnice – pozn. red.). Kolem budovy na Palmovce je navíc široký pás pozemků, na kterém mohou vyrůst bloky kanceláří, bytových domů nebo třeba škola.

Mizející obchody na sídlišti

Když jsme u škol, to je také na Praze 8 problematická záležitost.

Obrovské rozvojové území je na Rohanském ostrově, kde se masivně staví, ale my se tam potýkáme s takovým problémem. Máme tam připravenou stavbu školy. Před čtyřmi lety jsme vyhlásili vítěze architektonické soutěže, ale nestavíme. Po komunálních volbách v roce 2022 se obměnila rada Prahy 8 a ta nová se pro mě z nepochopitelných důvodů nedohodla s vítězem soutěže. Trvalo rok, než se dohodli s dalším v pořadí. No a pak jsme narazili na to, že městská část zapomněla na to, že školu bude zapotřebí napojit na sítě. Tím se projekt dále zdržel. Vedení radnice dnes tvrdí, že je podaná žádost o stavební povolení. Pokud bychom se dostali do jejího vedení, musíme tuto věc dotáhnout a školu postavit.

A co na panelová sídliště, jako jsou Bohnice a Kobylisy? Jak lze zlepšit život jejich obyvatelům?

Investiční akce, který nás určitě čekají a kterým se nevyhneme, se týkají občanské vybavenosti. Velký problém je v tom, že na sídlištích mizí obchody. Třeba v Bohnicích se podařilo opravit obchodní centrum Krakov, ale ostatní obchodní centra chátrají a vlastníci je zavírají. Podobné problémy jsou v Čimicích. Tam se teď hodně staví, přibývají stovky bytů a s každým novým obyvatelem roste tlak na občanskou vybavenost – obchody, školy, školky a tak dále. Vedení městské části to neřeší, asi doufá, že to nějak dopadne.

Přesně na to si stěžuje spousta Pražanů. Mají pocit, že čas běží a vedení města i některých městských částí tak nějak spí a řešení problémů se vyhýbá.

Já nevím, proč pořád přešlapujeme na místě, proč ty věci neřešíme. V Praze neustále produkujeme další a další architektonické studie, územní studie, ale roky plynou a neděje se vůbec nic.