Skupina ČEZ se stahuje ze společného projektu se slovenskou vládou na stavbu nové jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Za 49procentní podíl ve společnosti JESS má získat 189,4 milionu eur, tedy zhruba 4,6 miliardy korun. Další příprava stavby nového bloku tak proběhne čistě v režii slovenské vlády.

Jak upozornil slovenský deník SME, výše kupní ceny byla předmětem lítého boje v rámci vládní koalice. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) považovala kupní cenu okolo 190 milionů eur, kterou určil expertní posudek firmy EY, za příliš vysokou. Naopak premiér Robert Fico (SMER-SD) tlačil na co nejrychlejší odkup podílu, aby otevřel cestu ke stavbě nového bloku s americkým koncernem Westinghouse.

Vedlejší produkt temelínského tendru

Končí tak poměrně zamotaný příběh, který začíná roku 2009. Tehdy se slovenská vláda dohodla s vedením ČEZ na založení Jadrovej energetickej spoločnosti Slovenska (zkratka JESS). Stalo se tak v období vysokých cen elektřiny, kdy investice do jaderných elektráren vypadala jako skvělý byznys. ČEZ v té době soutěžil stavbu dvou nových bloků v Temelíně a předpokládal, že by vítěz mohl postavit také reaktory v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích.

Ministryně hospodářství Denisa Saková zpochybňovala kupní cenu za 49% podíl ve firmě JESS, ale nakonec ustoupila. Foto: Ministerstvo hospodářství Slovenska

Jednalo se tehdy o jakýsi „trucpodnik“ dvou nespokojených. ČEZ před tím neuspěl v soutěži o majoritu ve Slovenských elektrárnách, přeplatil jej tehdy italský konkurent Enel. Vláda několikanásobného premiéra Roberta Fica měla s Enelem napjaté vztahy a chtěla postavit konkurenční energetickou společnost s jiným partnerem. Slovensko si v JESS ponechalo většinový 51procentní podíl.

Na prodej, už 13 let

Jenže hned v lednu roku 2013 zařadil ČEZ zpátečku. V reakci na pád cen elektřiny a nepříznivý vývoj temelínského tendru (zrušeného v dubnu 2014 bez výběru vítěze) se rozhodl ze slovenského projektu vycouvat. Média tehdy informovala, že zájemcem o menšinový podíl v JESS byl ruský Rosatom, který se tak mohl dostat k zakázce na stavbu jaderné elektrárny v další evropské zemi. Nakonec však k dohodě mezi nimi nedošlo.

Poté už jen doběhl proces posouzení vlivu nového bloku v Jaslovských Bohunicích na životní prostředí a projekt skončil na mnoho let u ledu. K jeho rozmrazení došlo v roce 2022, kdy JESS získal autorizaci ministerstva hospodářství ke stavbě nového reaktoru. V únoru 2023 pak společný slovensko-český podnik požádal regulátora, tedy Úrad jadrového dozoru, o vydání povolení k umístění jaderného zařízení.

Nový blok jaderné elektrárny Vogtle v USA s reaktorem typu Westinghouse AP1000. Vyroste podobný i na Slovensku? Foto: Georgia Power.

Fico to chce podepsat do voleb

Jenže cesty obou partnerů se rozešly. Ze soutěže na stavbu nových jaderných bloků v České republice vyšel v létě roku 2024 jako vítěz korejský koncern KHNP. Slovenská vláda se po letech koketování s Rosatomem obrátila na západ. Premiér Fico v letošním lednu slíbil zakázku na nový jaderný blok americké společnosti Westinghouse. Podle Denníku N chce Fico závaznou smlouvu s Westinghousem podepsat do parlamentních voleb v září 2027.

Se samotnou výstavbou nového bloku Slováci tak moc nespěchají. Dva fungující bloky ruského typu VVER-440 v Jaslovských Bohunicích totiž podle posledních odhadů zůstanou v provozu nejspíš až do roku 2055. Slovenská vláda hovoří o dokončení nového 1200megawattového bloku s technologií Westinghouse v roce 2040.