Státní zdravotní ústav (SZÚ) musel zaplatit pokutu ve výši jednoho sto tisíc korun, kterou mu za 57 správních deliktů, spáchaných při zadávání veřejných zakázek, uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v roce 2015. Jako první na ni upozornila nevládní organizace Právo ve veřejném zájmu, když zjišťovala, zda SZÚ vymáhal pokutu na těch, kteří jí zavinili. Kromě pokuty Finanční úřad vyměřil ústavu odvod za porušení rozpočtové kázně v částce 564 864 korun. I tady vznikla otázka vymáhání škody. Zdravotnický deník navázal na zjištění nevládní organizace a přitom zjistil, že se SZÚ dopustil v roce 2015 dalších zhruba čtyřiceti správních deliktů, za něž zaplatil pokuty ve výši dalších cca 60 tisíc korun. Navíc z výročních zpráv o hospodaření plyne, že se pokuty a penále uhrazené v roce 2016 vyšplhaly až do výše 1,6 miliónů korun.
K podivnému hospodaření SZÚ se Zdravotnický deník dostal díky nevládní organizaci Právo ve veřejném zájmu, která provedla rozsáhlý průzkum, o jehož výsledcích informovala média. Zjišťovala totiž, jak subjekty hospodařící s veřejnými prostředky přistupují v praxi k vymáhání nároku na náhradu škody. „Přestože 80% dotázaných považuje zaplacenou pokutu za škodu, k vymáhání nároku na kompenzaci škody přistoupilo jen 20 % z nich. Přitom není pravdou, že by se škoda vymáhat nedala, jak ukazuje dobrá praxe několika desítek úřadů,“ píše organizace ve své zprávě, která zkoumala také několik zdravotnických institucí, mezi nimi i Státní zdravotní ústav. Konkrétně se zajímala o pokutu ve výši jednoho sto tisíc korun, kterou ústavu udělil v roce 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za 57 správních deliktů spáchaných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka přístrojového vybavení pro CEM“. Každý jeden z těchto správních deliktů znamenal porušení zákona o veřejných zakázkách u pořizování konkrétního přístroje a dalšího vybavení (mikroskopy, centrifugy, analyzátory, sterilizátory atd). Ve velké části případů zadavatel nezveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo zadávací dokumentaci, případně skutečně uhrazenou cenu, také například neodůvodnil účelnost zakázky. Docházelo k situacím, kdy neměli všichni uchazeči včas a dostatečnou formou dodatečné informace k zadávacím podmínkám apod.
Nevládní organizaci zajímalo, zda a na kom SZÚ vymáhal škodu, která mu vyměřením pokuty vznikla a také – zda v souvislosti s veřejnou zakázkou vznikla ještě nějaká další škoda. Ředitelka SZÚ Jitka Sosnovcová v odpovědi uvedla, že ústav uhradil pokutu uloženou ÚOHSem v částce 100 tisíc korun 19. ledna 2016, ale i to, že v této věci nepodával správní žalobu. Přiznala také, že Finanční úřad hl.m. Prahy provedl daňovou kontrolu, která byla projednána protokolem dne 5.4. 2017. „Platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně v částce 564 864 korun a penále nám do dnešního dne nebyl doručen,“ psala Sosnovcová 5. dubna 2017 organizaci Právo ve veřejném zájmu. SZÚ podle své ředitelky uzavřel smlouvu o dílo se třemi externími subjekty na administraci rozvojových projektů, a to s ABC Works CZ s.r.o., Ing. Eliškou Sýkorovou a EPK, s.r.o. „V současné době provádíme vnitřní šetření a vyhodnocujeme, který z nich svým jednáním porušil zák. č. 137/2006 Sb, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a v jakém rozsahu,“ píše ředitelka a ujišťuje, že škoda bude po administrátorech vymáhána v plné výši. Je třeba si ale uvědomit, kolik uběhlo času mezi rozhodnutím ÚOHS a dotazem nevládní organizace. Zadavateli byla pokuta uložena v prosinci 2015, nijak se jí nebránil a nepodal ani rozklad, ani správní žalobu. Ředitelka SZÚ Sosnovcová se tak prokazatelně „aktivizovala“ až na jaře roku 2017, kdy si celé kauzy všimla aktivisté z Práva ve veřejném zájmu. Teprve letos najednou „provádí šetření a vyhodnocuje“, kdo by měl být hnán k odpovědnosti.
Zdravotnický deník navázal na poznatky nevládní organizace a zjišťoval aktuální stav. Na náš mail z 11. října ředitelka Sosnovcová reagovala potvrzením, že SZÚ již obdržel platební výměr na částku 564 864 korun a že odvod do Národního fondu byl proveden 5. května 2017. Současně ale ústav požádal finanční úřad o prominutí tohoto odvodu. Pokud by úřad žádosti nevyhověl, bude SZÚ vymáhat odvod do Národního fondu po administrátorech. Současně už prý jeho právní oddělení po nich vymáhá pokutu uloženou ÚHOSem. Doplňme, že se ředitelka snaží finanční úřad přesvědčit, aby odvod odpustil s odůvodněním, že k porušení rozpočtové kázně byl ústav nucen, neboť má limitovaný počet vlastních zaměstnanců a musel přistoupit k realizaci výběrových řízení modernizace zastaralého přístrojového vybavení svých 27 Národních referenčních laboratoří prostřednictvím třetích osob (administrátorů).
Zdravotnický deník se před týdnem snažil získat nejnovější informace. Zatímco poprvé nám ředitelka Sosnovcová odpověděla do druhého dne, nyní dosud nereagovala. Nevíme tedy, zda bude muset SZÚ odvod zaplatit. Bude to samozřejmě klíčová informace pro administrátory, neboť si lze představit, že by se nějak ještě na zaplacení 100 tisícové pokuty složili, kdyby jim ale mělo k tíži přibýt dalších více než půl miliónu korun, jistě by to pro některé z nich mohlo znamenat vážné až likvidační problémy. Ředitelku Sosnovcovou mohla od ochoty odpovědět odradit naše další otázka, kdy jsme se ptali na vysvětlení sumy všech pokut za rok 2016, která je překvapivě vysoká. Zdravotnický deník navíc zjistil, že sto tisícová pokuta za veřejnou zakázku od ÚOHS není zdaleka jediná.
SZÚ v roce 2015 chyboval při zadávání dalších veřejných zakázek:
„Modernizace a vybavení NRL pro biologické monitorování a CEM“, kde ÚOHS identifikoval 26 správních deliktů a vyměřil pokutu ve výši 20 tisíc korun.
„Dodávka BioNumerics software – 2. etapa“ s 6 správními delikty a pokutou 40 tisíc korun.
„Dodávka přístrojů, užitkových a osobních vozů a vybavení pro dislokovaná pracoviště Podpory zdraví SZÚ“ s 11 správními delikty a pokutou 20 tisíc korun.
„Dodávka genetického analyzátoru a sekvenátoru“ s 1 správním deliktem a pokutou 5 tisíc korun.
V roce 2016 pak „Dodávka NEW EPIDAT, laboratorního informačního systému a vizualizace dat“ 11 deliktů a 20 tisíc korun pokuty.
Pokud tedy spočítáme všechny správní delikty, které ÚOHS identifikoval při zadávání veřejných zakázek SZÚ v roce 2015, zjistíme, že jich bylo přes 100 a částka vyměřených pokut činí 165 tisíc korun.
Tomu by odpovídaly i údaje z Výročních zpráv SZÚ a Ročních zpráv o hospodaření. Z výkazů zisků a ztrát ústavu za posledních pět let plyne, že částky v nákladové položce „Jiné pokuty a penále“ byly relativně nízké, v roce 2015 pak povyskočí na zmíněných 165 tisíc a v následujícím roce 2016 pak míří do výšin sumy 1 621 000 korun!
Právě na tuto vysokou částku, kterou SZÚ zaplatil na pokutách a penále se Zdravotnický deník také ptal ředitelky Jitky Sosnovcové a ani po týdnu neobdržel odpověď. Mohou v ní být zahrnuty například odvody nařízené finančním úřadem, protože přinejmenším o jedné z nich v již zmíněné výši téměř 567 tisíc korun, víme. Zdravotnický deník bude na odpovědi trvat, stejně jako se bude ptát na další detaily špatného hospodaření i neschopnosti zorganizovat veřejné zakázky v souladu se zákonem, na nečinnost ve vymáhání vzniklé škody i na výši a důvody vysokých pokut a penále. Otázky budou směřovat nejen na ředitelku Sosnovcovou, ale i na zřizovatele SZÚ, kterým je ministerstvo zdravotnictví.
Tomáš Cikrt, Zdravotnický deník
