Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě) se pustil do boje proti střídání letního a zimního času. Tvrdí, že pravidelné posouvání hodin škodí zdraví, a chce, aby Česko v Bruselu prosazovalo jeho definitivní konec. Vláda přitom míří opačným směrem – už příští týden má schvalovat nařízení, které zachová současný systém až do roku 2031.
Šťastná se ve svých připomínkách zdůrazňuje, že lidský organismus se řídí vnitřními hodinami synchronizovanými primárně se slunečním časem. Střídání času proto má závažné dopady na lidskou kondici a zdraví.
„Umělý posun času, zejména při přechodu na letní čas, vede k narušení spánkového režimu, zhoršení kvality spánku, zvýšené únavě, poklesu kognitivní výkonnosti a u části populace i ke zvýšení zdravotních rizik,“ argumentuje ministr. Nejvíce jsou podle něj ohroženy děti, senioři a lidé s chronickými zdravotními obtížemi.
Ministr se přitom opírá o moderní vědecké poznatky z oblasti chronobiologie. Opírá se přitom hlavně o výzkum molekulárních mechanismů, za nějž získali v roce 2017 Nobeluvu cenu američtí genetici Jeffrei C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. „Tyto výzkumy prokázaly zásadní význam biologických hodin pro lidské zdraví a fungování organismu a poukazují na nežádoucí účinky umělých zásahů do přirozené synchronizace biologických rytmů,“ uvádí Šťastný.
Resort práce: Důkazy o škodlivosti nejsou jednoznačné
Jeho postoj je ale v přímém rozporu s návrhem ministerstva práce a sociálních věcí, které vládě předložilo nařízení zachovávající střídání času i v letech 2027 až 2031. Resort argumentuje tím, že Česká republika je vázána evropskou směrnicí a musí zajistit kontinuitu současného režimu.
Ministerstvo práce v důvodové zprávě připouští, že některé výzkumy naznačují negativní dopady posouvání času. Současně ale upozorňuje, že evropské studie dosud neprokázaly jednoznačný negativní vliv na zdraví. Popsány byly především krátkodobé obtíže u části sledovaných osob. Resort zároveň připomíná i argumenty zastánců letního času. Díky delšímu dennímu světlu ve večerních hodinách mají lidé více prostoru pro pobyt venku, sport nebo jiné volnočasové aktivity.
S tím se ale Šťastný odmítá smířit a vyzývá vládu, aby na evropské úrovni aktivně bojovala proti střídání letního a zimního času.
EU chtěla změny času zrušit už před lety
Debata o zrušení střídání času není nová. Za zachování pouze zimního času se v minulosti postavil také premiér Andrej Babiš. V roce 2018 uvedl, že česká vláda podporuje trvalý zimní čas. „Mně se zdá logické, že bude zimní čas. Moje vnučky v létě nechtějí spát, protože je světlo,“ řekl tehdy Babiš. Zároveň stejně jako Štastný nyní i Babiš upozorňoval, že právě standardní zimní čas odpovídá přirozenému biologickému rytmu člověka.
Také Evropská unie chtěla změnu času zrušit už před lety. Po rozsáhlých veřejných konzultacích v roce 2018, kterých se zúčastnilo přibližně 4,6 milionu Evropanů, navrhla Evropská komise, aby se hodiny naposledy měnily už v roce 2019. Pro konec střídání času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů.
Mohlo by vás zajímat
Návrh ale narazil na odpor členských států. Ty se nedokázaly dohodnout, zda by natrvalo ponechaly letní, nebo zimní čas. Evropská legislativa tak zůstala beze změny.
Lékaři: Organismus se musí znovu synchronizovat
Na to, že důsledky posunu času není radno podceňovat, upozornil ve své jarní analýze Zdravotnický deník. V zásadě postihují metabolismus, hormony a hladinu energie. Lidské tělo totiž funguje na základě cirkadiánních rytmů, tedy podle toho, zda je venku světlo nebo tma. „Okamžitým důsledkem jarního posunu času je náhlé zkrácení délky spánku. To je způsobené ztrátou jedné hodiny přes noc a potížemi s přizpůsobením se dřívějšímu vstávání,“ shrnuje výsledky výzkumu, který na toto téma uskutečnil Jeffrey Kelu, odborník na cirkadiánní rytmy z londýnské King’s College.
Řešením potíží by podle něj bylo zrušení letního času nejen v Británii, ale i po celém světě. Trvalé zavedení zimního času považuje z hlediska lidských cirkadiánních rytmů za nejvhodnější, protože zajišťuje větší vystavení přirozenému rannímu světlu. „To je zásadní pro sladění biologických hodin organismu s 24hodinovým denním cyklem. Je to obzvlášť důležité v moderní společnosti, kde dlouhý pobyt v interiéru a večerní vystavení umělému osvětlení posouvají cirkadiánní rytmus, včetně usínání a přirozeného probouzení, do pozdějších hodin,“ vysvětluje Kelu. Ranní denní světlo tento posun vyrovnává a podporuje včasné usínání i přirozené probouzení.
Dvě třetiny Čechů chtějí jeden čas
Pro zrušení střídání času je dlouhodobě i většina české veřejnosti. Podle průzkumu STEM/MARK z roku 2023 by dvě třetiny lidí uvítaly, kdyby se hodiny přestaly posouvat. Pokud by si měli vybrat jeden čas natrvalo, 40 procent respondentů by preferovalo letní čas, 31 procent zimní a zbytku bylo jedno, který z nich zůstane.
