Místo dieselových motorů elektřina. Plány na to, kde a čím pohánět vlaky teď upravilo ministerstvo dopravy a Správa železnic. Přednost mají v tomto mít páteřní koridory evropské dopravní sítě (TEN-T). Na regionálních tratích se pak počítá s levnějším a jednodušším řešením. Zohlednit by se mělo například i zavádění bateriových vlaků. Přibude také míst, kde stát zavede jednotný evropský zabezpečovač (ETCS).
Počítá se i s projekty jednotlivých krajů, které získaly podporu z Modernizačního fondu. Do let 2031 až 2033 plánuje Správa železnic dokončit modernizace spojené i s elektrizací na 235 kilometrech tratí. Dalších 355 kilometrů chce řešit takzvanou prostou elektrizací, jde o jednodušší úpravy bez nutnosti větších zásahů do kolejí.
Páteřní síť má přednost
Celková koncepce elektrizace zůstává podle generálního ředitele Správy železnic Tomáše Tótha stále stejná. Aktualizuje se ale harmonogram projektů tratí, které čeká elektrizace a instalace ETCS.
Mezi projekty, které se musely posunout dále v čase za rok 2031, Tóth zmínil elektrifikaci na trati Praha – Mladá Boleslav – Liberec. „Nicméně to neznamená, že se tato trať elektrifikace nedočká. U Mladé Boleslavi bychom chtěli být s investičními akcemi za rokem 2032,“ poznamenal.
Uvedl také, že plány zohledňují dopravní výkony, ať už v osobní nebo nákladní dopravě. „Prioritu má samozřejmě nejvíce vytížená páteřní síť,“ uvedl Tóth. Celkové náklady na úpravy se podle něj mohou v následujících pěti letech pohybovat okolo 150 miliard korun.
Jednodušší forma zabezpečovače
Ministerstvo a Správa železnic zároveň plány představily dopravcům i objednatelům dopravy. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že tomu předcházelo pět měsíců příprav. „Můžu potvrdit, že reakce byla pozitivní. Až mne to překvapilo, protože dosud se chovala Správa železnic neprozákaznicky,“ podotkl ministr.
ETCS by mělo do roku 2033 podle Tótha fungovat na dalších 1400 kilometrech tratí. Na konci loňského roku byl zabezpečovač instalován na 1435 kilometrech tratí. Na vedlejších tratích přitom počítá Správa železnic s jednoduššími formami zabezpečení.
Jde o nižší formy ETCS nebo systém Prostředek k zastavení vlaku (ETCS PZV). „Ten je kompatibilní se standardní palubní částí ETCS ve vozidlech a umožňuje tak zvýšit bezpečnost provozu i na méně vytížených úsecích bez nutnosti dalších dodatečných investic na straně dopravců,“ informovala Správa železnic.
Podle původních plánů Správa železnic chtěla instalovat ETCS na 4800 kilometrů železničních tratí do roku 2030. Na celé železniční síti měl fungovat systém do roku 2040.
