Klíčovým tématem debaty evropských poslanců se stalo zrušení národního veta v oblastech zahraniční politiky, bezpečnosti či daní. Brusel reformu prosazuje ve snaze zrychlit rozhodování v krizích. Obává se, že s rozšířením Unie na více než 30 členů hrozí bloku paralýza. Kritici zase mluví o ztrátě suverenity. Celý proces revize evropských smluv naráží na zásadní paradox. Aby se cokoliv změnilo, musely by s tím nejprve všechny státy souhlasit.
Evropský parlament vedl v úterý jednu ze svých nejnapínavějších debat o reformě unijních institucí za poslední roky. Poslanci se přeli o to, zda evropský blok v současném světě zachrání hlubší integrace nebo naopak důraz na silnější národní suverenitu.
Zjednodušení rozhodování
Místopředseda Komise a komisař pro obchod Maroš Šefčovič se vyslovil pro reformu a hlubší integraci evropských institucí. Zejména je podle něj nutné zjednodušit rozhodovací procesy, aby se zachovala akceschopnost bloku. Varoval, že rozšíření sedmadvacítky o další členy současný stav dále zhorší.
Někteří zákonodárci ale varovali, že zrušení národního veta v oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost nebo daně, by nadobro ukončilo rovnost členských států.
Evropané chtějí bezpečí
Sven Simon (EPP/Německo) během debaty ve Štrasburku prohlásil, že evropští občané chtějí především ochranu před válkou a geopolitickým tlakem. Potřebují ale také cítit, že evropská rozhodnutí zůstávají demokratická. „Evropa zůstane silná navenek, pouze pokud si zachová demokratickou důvěru uvnitř,“ prohlásil Simon z nejsilnější poslanecké frakce.
Šefčovič jako zástupce bruselské exekutivy pragmaticky naznačil, že evropské smlouvy se nutně měnit nemusí. Hlasování kvalifikovanou většinou v klíčových oblastech, jako je obrana nebo bezpečnost, by totiž bylo možné zavést i bez nich. K úpravě samotných smluv je navíc nutná komplikovaná jednomyslnost
Komise prosazuje používání takzvaných překlenovacích ustanovení v zahraniční a bezpečnostní politice už od roku 2018. V praxi naopak jednomyslné rozhodování zastavilo nebo oddálilo zavádění protiruských sankcí. Brusel argumentuje tím, že blok není schopen rozhodovat rychle právě v okamžicích, kdy to je nejvíce důležité.
Půjčka pro Ukrajinu a posílená spolupráce
Dalším mechanismem je takzvaná posílená spolupráce. Ta se použila v případě schvalování půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), připomenul Šefčovič. Maďarská, česká i slovenská vláda odmítly na konci minulého roku za půjčku ručit z národních rozpočtů v případě, že Kyjev nebude schopen po skončení války úvěr splácet.
Mechanismus posílené spolupráce, kterému se říká také „vícerychlostní Evropa“, umožňuje nejméně devíti členským státům prohloubit integraci v určité oblasti, pokud se na ní nedohodne všech 27 zemí. Ostatní státy se mohou k iniciativě kdykoliv později připojit.
Pokud jde o formální revizi evropských smluv, Evropský parlament už v listopadu 2023 souhlasil se spuštěním procesu podle článku 48 Smlouvy o Evropské unii, který umožňuje změnit evropské smlouvy.
Mohlo by vás zajímat
„Míč je nyní na straně Evropské rady,“ vysvětlil Šefčovič. Šéfové států a vlád musí nejprve svolat takzvaný konvent, ve kterém zasedají zástupci národních parlamentů, vlád, Evropského parlamentu a Komise. A společně připraví návrh změn evropských smluv.
Unie bude mít víc než 30 členů
Největší emoce vyvolala debata o rozšíření Unie, která by měla mít v následujících letech 30 a více členů. „Pokud zachováme status quo, rozhodování bude pomalejší a naše schopnost jednat bude oslabena,“ varoval Šefčovič.
S hlubší integrací souhlasil poslanec Reinier Van Lanschot (Zelení/Nizozemsko). „V jeskyni žije muž. Má kus papíru, na kterém je napsáno, že je to jeho jeskyně a že má suverenitu. Ale co udělá, když do jeho jeskyně vstoupí jiní lidé a budou mu hrozit vyhozením? Evropané nechtějí suverénní jeskyni. Chápou, že skutečné suverenity se dosáhne pouze tehdy, když si člověk může utvářet své okolí,“ uvedl.
Kdo se bojí sjednocené Evropy?
Podle něj se sjednocené Evropy nejvíce bojí prezidenti USA, Ruska a Číny: Donald Trump, Vladimir Putin a Si Ťin-pching. „A krajně pravicoví nacionalisté v tomto parlamentu jim pomáhají ji ničit,“ prohlásil.
Se zrušením jednomyslnosti při hlasování naopak nesouhlasila Christine Andersonová (Evropa suverénních národů/Německo), zvolená za Alternativu pro Německo (AfD). Podle ní to povede k systému, kdy nikdo nemá za nic odpovědnost. „Historie už takové systémy viděla. Řím, Sovětský svaz. Ponořte se do knih, přečtěte si něco o tom a poučte se,“ radila kolegům.
Debata skončila bez konkrétních závazků. Ukázala ale, že změna evropských smluv naráží na paradox. Aby je bylo možné změnit, je nutné dosáhnout jednomyslnosti.
