Česko má na dosah ruky masivní finanční injekci z evropského fondu SAFE. Ta má pomoci připravit zemi na rostoucí bezpečnostní hrozby z Východu. Přestože projekt slibuje modernizaci armády i strategické infrastruktury, očekávané projednání vládou překvapivě neproběhlo. Premiér Andrej Babiš (ANO) poslal ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) zpět k plánovacímu stolu.
S čím přesně má premiér problém a proč se Češi v porovnání se svými sousedy drží při zdi s nečekaně nízkými požadavky?
Vláda chce vidět přesné počty a termíny
Kabinet v pondělí oficiálně přerušil projednávání využití unijní půjčky z programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) v celkové výši 2,06 miliardy eur. V přepočtu to činí přibližně 50 miliard korun. Premiér Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády neskrýval, že k takto zásadnímu kroku potřebuje od ministra obrany Zůny mnohem detailnější podklady.
Babiš vyžaduje doplnění informací o jednotlivých projektech, na které má tato obří suma směřovat. Pod drobnohled se dostaly zejména dva klíčové nákupy: německé tanky Leopard 2A8 a legendární nákladní vozy Tatra T-815. „Když tam jsou vozidla Tatry, tak chceme vědět, za jakých podmínek, kolik jich bude a kdy budou, když jsme akceptovali,“ vysvětlil premiér svůj postoj. Vláda odmítá schvalovat projekty bez jasně definovaného mechanismu a časového harmonogramu dodávek.
Strategická dálnice i tanky: Kam přesně potečou peníze?
Půjčka SAFE není určená pouze pro přímé nákupy zbraní. Významná část financí má pokrýt také strategickou infrastrukturu s možným vojenským využitím, konkrétně dostavbu dálnice D11. Právě v této oblasti došlo k zajímavému přesunu peněz. Babišova vláda sice ponechala projekty v základu stejné, jak je navrhli jejich předchůdci, ale provedla vnitřní rošádu. Podle dostupných informací kabinet přeskupil část prostředků původně určených na tanky Leopard právě ve prospěch dálnice D11.
Tento krok podtrhuje snahu vlády posílit mobilitu vojsk a logistiku, což je v případě konfliktu stejně důležité jako samotná bojová technika. Přesto premiér trvá na tom, že dokud ministr Zůna nepředloží detailní rozpis, kolik kusů techniky stát za půjčené miliardy skutečně pořídí, jednání o penězích zůstane u ledu.
Past jménem NATO: Proč se tyto miliardy nepočítají do limitu?
Ačkoliv jde o investice do obrany, má program SAFE jednu zásadní nevýhodu z hlediska mezinárodních statistik. Peníze z této půjčky se nezapočítávají do plnění obranných výdajů v rámci NATO. Severoatlantická aliance totiž do povinného dvouprocentního limitu uznává pouze přímé výdaje z rozpočtu, nikoliv vypůjčené peníze.
Samotný nástroj SAFE přitom vznikl teprve loni jako reakce na vojenskou agresi Ruska a Běloruska. Jde o společný výpůjční systém Evropské unie, ve kterém se mezi 19 členských států rozděluje celkem 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) formou nízkoúročných půjček. Má umožnit státům financovat své obranné priority efektivněji a rychleji, než by jim dovolily běžné státní pokladny.
Ostrá kritika Fialova kabinetu: Proč jsme tak skromní?
Premiér Babiš během tiskové konference nešetřil kritikou na adresu předchozí vlády Petra Fialy (ODS). Právě Fialův kabinet totiž využití této půjčky původně doporučil a nastavil její parametry. Babišovi se nelíbí, že Česká republika požádala o nejméně peněz v přepočtu na počet obyvatel mezi všemi zapojenými zeměmi. „Česká republika z nepochopitelných důvodů požádala o nejméně peněz,“ zdůraznil premiér s tím, že tento přístup považuje za promarněnou příležitost.
Srovnání se sousedy: Poláci a Slováci hrají jinou ligu
Pohled na okolní státy dává Babišově kritice za pravdu. Naši sousedé využívají evropský fond SAFE mnohem masivněji:
- Polsko: Jako absolutní rekordman mezi přihlášenými zeměmi si hodlalo půjčit částku přesahující jeden bilion korun. Poláci chtějí tyto peníze využít na radikální posílení vzdušné obrany a vybudování komplexního protidronového systému. Objevil se ale problém. Vidle do plánů polské vlády hodil prezident Karol Nawrocki.
- Také Rumunsko projevilo značné ambice. Z programu SAFE získá finanční prostředky ve výši 16,68 miliard eur, což představuje druhé největší přidělení na úrovni Evropské unie. Ministerstvo národní obrany v Bukurešti hovoří o strategické příležitosti ke zvýšení obranné kapacity země. „Finanční prostředky podpoří hlavní programy rumunských ozbrojených sil, které byly vybrány z víceletého programu zadávání veřejných zakázek (PIAR),“ uvedlo. Mezi způsobilé projekty Rumuni řadí: pozemní systémy protivzdušné obrany, radary pro sledování vzdušného prostoru, obrněné transportéry a bojová vozidla pěchoty, bojové a podpůrné lodě, drony, systémy UAV a munici různých ráží, včetně raket.
- Slovensko: Naši východní sousedé požádali o 2,3 miliardy eur (56,5 miliardy korun). Slovenská vláda má v plánu hned devět modernizačních projektů, mezi nimiž nechybí bojová vozidla pěchoty CV90, antidronový systém Skysense či moderní logistická vozidla a munice.
Čtěte více: Miliardy na obranu? Polsko se pře o „zisk z nebe“. Česko už po evropských penězích sahá
V tomto kontextu působí českých 50 miliard korun skutečně jako velmi opatrný požadavek. Pondělní rozhodnutí vlády přerušit jednání o půjčce z projektu SAFE vysílá jasný vzkaz: vláda chce mít pod absolutní kontrolou každou korunu, kterou si od Unie na obranu půjčí. Nespokojí se s obecnými sliby bez konkrétních dat o počtech kusů a termínech dodání.
