INZERCE

Selže internet nebo vypadne elektrický proud? I extrémní situace řeší vyhláška k eReceptu    

 

Způsob identifikace a komunikace lékařů i farmaceutů s centrálním úložištěm. Způsob zasílání elektronických receptů lékaři do úložiště. Popis situací v jakých bude  přípustné vystavit lékařský předpis v listinné podobě a jak se s ním bude nakládat. Řešení pro spíše teoretické situace, kdy moderní technologie selžou. To jsou hlavní témata, jimiž se zabývá nová vyhláška, která vznikla „za pět minut dvanáct“, aby rozvedla podrobnosti k novele zákona o léčivech. Novela zákona vejde v platnost 1. ledna 2018 a zavede povinný eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku odeslalo koncem minulého týdne Legislativní radě vlády pod názvem Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o léčivech týkajících se elektronických receptů a o změně souvisejících vyhlášek. V připomínkovém řízení byla patrná snaha (nejen) lékařské komory zrušit povinné používání eReceptu, ale byla marná, protože vyhláška se musí držet rámce vymezeného zákonem. Odpůrci povinného eReceptu tak budou muset napřít síly na změnu zákona v parlamentu. Mnoho připomínek řešilo ministerstvo vysvětlením, ale také častým závěrem „neakceptováno“.

 

Vyhláška definuje parametry a  způsob použití elektronického receptu,  identifikátoru, centrálního úložiště receptů, elektronického podisu, komunikace úložiště s lékaři a zdravotníky apod. Základní vlastnosti eReceptu jsme v ZD již popisovali, například v článku Elektronický recept funguje, odpor některých lékařů a lékárníků je iracionální.  Podívejme se však na body, na které zdravotnická veřejnost čeká a jejichž chybějící popis v právním předpisu byl nezřídka důvodem pro kritiku připravenosti eReceptu.

Zopakujme nejprve alespoň základní postup. Lékař jednoduše vyplní data o léku a o pacientovi do formuláře, opatří jej elektronickým podpisem a zašle do centrálního úložiště elektronických receptů. Toto úložiště na základě přijatých dat založí elektronický recept a přidělí mu identifikátor (alfanumerický kód). Předepisující lékař sdělí pacientovi identifikátor jednou z forem, kterou si tento pacient sám svobodně vybral, na výběr je:

  • papírová průvodka
  • e-mail,
  • SMS,
  • webová nebo mobilní aplikace zpřístupněná Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Papírovou průvodku lékař zobrazí ve svém počítači, vytiskne na tiskárně a osobně předá pacientovi. Stejně tak mu může poslat SMSku, nebo mail, obojí ale také může pacientovi poslat centrální úložiště eReceptů. Na formě se musí lékař s pacientem dohodnout před tím, než odešle data do úložiště, aby vygenerovalo identifikátor.

Pozor – papírová průvodka eReceptu je jiný typ  dokumentu než „klasický“ recept v papírové podobě, který se bude ve specifikcých případech, vyjmenovaných právě vyhláškou, nadále používat.

Kdy se používá papírový recept

Vyhláška podrobně vyjmenovává situace, kdy bude vždy přípustné při předespisování léčivých přípravků vystavit lékařský předpis v listinné podobě. Nejvíce asi budou odbornou veřejnost zajímat  situace, kdy  „z prokazatelných objektivních technických důvodů není možné vystavit lékařský předpis v elektronické podobě a zdravotní stav pacienta předepsání léčivého přípravku bezodkladně vyžaduje“. Mezi taková technická selhání, jejichž podmínkou je, že je nesmí zavinit sám poskytovatel zdravotní péče, vyhláška výslovně uvádí tyto výpadky:

  • elektrické energie,
  • služeb provozovatele internetového připojení,
  • informačního systému předepisujícího lékaře
  • webového rozhraní centrálního úložiště.

Ve výše uvedených případech, pokud budou znamenat nemožnost vystavit eRecept, lékař vystaví lékařský předpis v listinné podobě a na něm  vždy uvede důvod, pro který tak postupoval.

Vyhláška také říká, že je vždy přípustné vystavit lékařský předpis v listinné podobě v situaci, kdy lékař:

  • vystavuje recepty na léčivé přípravky obsahující omamné látky nebo psychotropní látky,  označených modrým pruhem, s výjimkou konopí, které se už nyní předepisuje výhradně na eRecept,
  • vystavuje žádanky (ty se používají v nemocnicích pro oddělení namísto receptů, předspid totiž mlže mát podobu receptu, nebo žádanky)
  • potřebuje recepty pro sebe a blízké příbuzné,
  • vypisuje recepty na léky používané v rámci klinického hodnocení
  • předepisuje lék na žádost pacienta, který si vyzvedne v jiném členském státě Evropské unie.
  • Předepisuje lék na zdravotnické záchranné službě,
  • Poskytuje odbornou první pomoc,
  • Při návštěvní službě (doslova vyhláška zní, že při „poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta“).
  • Předepsat klasicky na papír může také veterinář žádany a recepty na humánní léky, které se použijí u zvířat.

Náhradní komunikace: Lékárník si zavolá na SÚKL

S další oblastí, kde se objevily obavy typu, co se stane, když selže technika, přišli lékárníci. Ptali se na řešení situace, kdy dojde k výpadku služeb zajišťujících činnost komunikačního rozhraní informačního systému farmaceuta, který vydává lék, s centrálním úložištěm. Vyhláška definuje náhradní způsob komunikace, a to prostřednictvím

  • telefonické služby, kdy je možné po identifikaci a ověření oprávnění přístupu vydávajícího farmaceuta (prostřednictvím jeho přístupových údajů k centrálnímu úložišti elektronických receptů a po identifikaci elektronického receptu) zajistit předání informace o obsahu elektronického receptu. Tuto službu provozuje SÚKL.
  • webové nebo mobilní aplikace vytvořené a bezplatně zveřejněné SÚKLem.

Náhradní komunikace bude správcem centrálního úložiště elektronických receptů monitorována a zaznamenávána.

V rámci připomínkového řízení Česká lékárnická komora tvrdila, že zákon žádné „náhradní způsoby komunikace“ nezná.

Návrh vyhlášky se podle komory pokouší zacelit mezeru v zákoně, jímž je sice zaváděna výlučná elektronická preskripce, ale není nijak řešena situace, v níž nebude farmaceut oprávněn vydat léčivý přípravek, protože z jakýchkoliv důvodů nebude fungovat spojení s úložištěm. Navrženou úpravu telefonické služby považuje komora  v lékárenské praxi za nerealizovatelnou. „Není zejména jasné, jak by měl být telefonicky identifikován vydávající farmaceut, když přihlašovací údaje k přístupu do centrálního úložiště pravděpodobně nebudou k telefonické identifikaci vhodné,“ píše ve svých připomínkách. Druhý, zásadnější problém pak vidí v neřešené otázce odpovědnosti za chyby, k nimž při telefonické komunikaci o obsahu eReceptu bude nutně docházet. Lékárna prý také není personálně vybavena k vedení navrhovaných…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit