Před lety utopie, dnes téma seriózních politických debat. Kanada, jedna z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, se čím dál silněji poohlíží po plnohodnotném členství v Evropské unii. Brusel v „nejevropštější z neevropských zemí“ vidí dokonalého partnera a také zásobárnu surovin, lithia nebo hliníku. Podle expertů Kanada hodnotově i institucionálně překonává i řadu stávajících členů evropského bloku.
Bylo by to jako manželství uzavřené v nebi. Těmito slovy v Ottawě glosoval finský prezident Alexander Stubb vztah mezi kolébkou hokeje a evropským blokem. Ještě před několika lety by to posluchači považovali jako vtip, dnes už to Kanaďané myslí s potenciálním vstupem své země do evropských struktur vážně. Zejména by to pomohlo ekonomikám na obou stranách Atlantiku.
Většina Kanaďanů je pro
Podle nedávného průzkumu Nanos padesát sedm procent Kanaďanů podporuje vstup své země do Evropské unie. Osmdesát čtyři procent považuje posílení ekonomických vazeb za nejschůdnější cestu vpřed, bez ohledu na členství.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Kanadu za „dokonalý protějšek“. Bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt prohlásil, že „není důvod, proč by členství v EU mělo být vyloučeno“.
Od doby, kdy v roce 2017 vstoupila v platnost Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi Unií a zemí javorových listů, vzrostl bilaterální obchod se zbožím a službami o 72 procent. V roce 2024 dosáhl 125 miliard eur (3 biliony korun) a kanadský vývoz hliníku do Evropy se zvýšil o 378 procent.
Suroviny z Kanady
Bližší vztahy s Kanadou by pro evropský trh znamenaly více surovin, které Unie nezbytně potřebuje. Kanada má kromě bohatých ložisek ropy a plynu i zásoby lithia, které by mohly v letech 2030 až 2050 pokrýt polovinu globální poptávky, pokud zvýší těžební a výrobní kapacity.
Země také produkuje hliník, nikl a platinu, které evropský průmysl musí dovážet. Rozšíření ekonomické spolupráce nad rámec dohody CETA by Evropě přineslo značný ekonomický prospěch.
Staré dobré časy jsou pryč
Kanada se v reakci na nepřátelství administrativy prezidenta Donalda Trumpa snaží rychle diverzifikovat svůj vývoz ze Spojených států. Stále je ale kanadské hospodářství výrazně propojeno s americkým trhem. Sedmdesát pět procent kanadského exportu směřuje do USA.
„Za starých dobrých časů to bylo v pořádku. Ale ty dobré časy jsou pryč,“ prohlásil ekonom Augusto Lopez-Claros, výkonný ředitel Globálního fóra pro správu věcí veřejných a jeden z nejhlasitějších zastánců kanadského členství v EU. I kanadský premiér Mark Carney a velký kritik Trumpa označil svou vlast za „nejevropštější z neevropských zemí“. Samotné členství nicméně vyloučil.
Mohlo by vás zajímat
Kanada překonává i některé unijní země
Lopez-Claros ale v přímém členství Kanady vidí pokračování současného trendu. „Kanada již funguje, jako by byla členem Evropské unie. Až na to, že se náhodou nenachází v Evropě,“ říká. Tradiční logika rozšiřování Unie podle geografické blízkosti je podle něj zastaralá. Nyní je založena na kvalitě institucí a stejných hodnotách.
V těchto ohledech Kanada překonává i několik stávajících členů evropského bloku, argumentuje Lopez-Claros. Ještě více to je patrné ve srovnání s Ukrajinou, která usiluje o členství v Unii už příští rok. „Jedinou strategickou možností pro Kanadu je stát se tvůrcem pravidel v kontextu něčeho jako Evropská unie,“ uvedl Lopez-Claros.
Tyto argumenty částečně zpochybnil ředitel globální ekonomie v Centru pro pokročilá studia Roberta Schumana na Evropském univerzitním institutu Bernard Hoekman. „Totéž byste mohli chtít udělat i s Japonskem a Koreou,“ namítl. Pro Kanadu by nicméně přímé členství v Unii přineslo místo u jednacího stolu, kde se píší evropská pravidla. Pro Evropu to může být šance posílit vliv na světové scéně.
