Co se dělo s rozhovorem s prezidentem Petrem Pavlem, který natočila armáda v podcastu Kamufláž, ale oficiálně vydala až poté, co ho zveřejnil ministr zahraniční Petr Macinka (Motoristé)? A proč si armáda založila YouTube kanál „na tajňačku“? Případ, který otřásl ministerstvem obrany, odhaluje trhliny v komunikaci mezi civilním a vojenským vedením. Hlavní aktéři debaty začali zlehka a nechtěli zacházet do detailů. Náčelník Generálního štábu se pak ale postavil ministrovi.
Na výboru pro obranu Poslanecké sněmovny se projednávalo téma prezentace Armády České republiky na sociálních sítích. Jednání se ale stalo záminkou pro napjatou diskusi o nedávné kauze kolem nevydaného dílu podcastu Kamufláž s prezidentem Petrem Pavlem a záměru vytvoření nového separátního kanálu armády na YouTube. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) i náčelník Generálního štábu Karel Řehka se zpočátku snažili téma mírnit a neeskalovat.
Řehka se ale nakonec rozmluvil a odhalil detaily, které ukázaly na zásadní argumentační neshody s ministrem.
Zůna: „Naprosto zbytečná záležitost“ a porušení postupů
Ministr Zůna označil celou situaci za „naprosto zbytečnou záležitost“, která se vyvinula z administrativní úrovně a nikoli z politického problému. Zdůraznil, že komunikace v resortu je upravena rozkazem ministra obrany z 21. května 2025, který stanovuje zásady koordinace komunikace.
„Nelze cenzurovat něco, o čem nevíte, že vůbec existuje,“ prohlásil Zůna o díle podcastu s prezidentem. Podle něj nešlo o obsah videa, ale o zřízení kanálu a nedodržení administrativních postupů. Oddělení komunikace ministerstva obrany prý zjistilo, že se něco takového chystá. Opakovaně žádalo o zhlédnutí videa, aby se sladila komunikační strategie. Tyto žádosti byly podle Zůny třikrát zamítnuty.
Zůna tvrdil, že Generální štáb se „postavil proti tomu“ a spolupráce na tomto tématu prakticky žádná nebyla. Až po zahájení formálního vyšetřování, které spustil, obdrželo ministerstvo video od Generálního štábu. „Naprosto zbytečná věc, která vznikla z nedodržení těch normativních výnosů,“ uzavřel Zůna s tím, že přijme opatření po dokončení šetření. Problémem se ukázalo i zřízení separátního kanálu armády na síti YouTube, na kterém měl podcast s prezidentem vyjít jako první.
Čtěte více: Ministr obrany Zůna musí skončit, volá TOP 09. Vadí jí zakázaný podcast s prezidentem – Ekonomický deník
Mohlo by vás zajímat
Řehka: Trochu jiný příběh a obava z politické citlivosti
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka se zpočátku nechtěl k věci vyjadřovat, nakonec ale popsal „tu historii trochu jinak“. Uvedl, že rozkaz ministra obrany z roku 2017 neřeší dostatečně detaily prezentace armády na sociálních sítích. Proto vydal vlastní nařízení pro armádní účty, které je detailnější a má zabránit nekoordinované a roztříštěné komunikaci.
Řehka zdůraznil, že podcast s prezidentem nebyl schvalován jím osobně ani se nedíval na jeho obsah, protože „to prostě běží autonomně“. Podle něj odbor komunikace na ministerstvu o natáčení podcastu věděl již 26. března, kdy se točilo.
Zásadní zlom nastal na poradě ministra obrany, kde šéf oddělení komunikace ministerstva David Šíma informoval, že „nedoporučil armádě, aby vydávala podcast s prezidentem“. Řehka na to reagoval slovy: „No ale uvědomte si, že to je vrchní velitel ozbrojných sil. A za druhé, ten podcast je absolutně nepolitický.“
Na to konto však ministr Zůna podle Řehky prohlásil, že téma „může být výsostně politické“, protože se v pondělí 16. dubna mělo jednat na vládě o účastnících blížícího se summitu NATO. Řehka na základě toho nařídil pozdržet vydání podcastu, aby se „nezasahovalo“ do politických jednání.
Přetahovaná o video a „neslušné“ zveřejnění
Řehka pak dále popsal, jak se situace vyhrotila. Po pozastavení vydání podcastu začaly chodit dotazy novinářů, zda ministerstvo obrany zakázalo vydání. Řehka nařídil svým lidem, aby nereagovali, nepotvrzovali ani nevyvraceli.
V pondělí ráno byl Řehka předvolán k ministrovi, kde mu bylo vytýkáno, že ministerstvo nedostalo podcast k nahlédnutí. Řehka tvrdil, že jeho šéf komunikace odmítl video předat, protože neviděl důvod, proč by ho měli dávat, když „tam není nic politického“.
Po poradě Řehka nařídil svým lidem, aby poslali video oddělení komunikace k náhledu. Když však video vyšlo na jiném profilu (ministra Macinky), Řehka si zavolal své lidi a řekl: „Spusťte kanál okamžitě a dejte tam ten podcast, to už je to venku prostě a a je to jako minimálně neslušné vůči prezidentovi, který nám ten rozhovor dal s tím, že bude pro armádu prostě kanál.“
Řehka také upozornil Vojenskou kancelář prezidenta republiky, že armáda s vydáním na jiném profilu nemá nic společného a že video pouze předala ke koordinaci, nikoli ke zveřejnění.
Zbytečná kauza a potřeba jasných pravidel
Oba aktéři se přes zjevné rozpory v popisu incidentu se shodli na tom, že celá kauza byla „naprosto zbytečná“. Zůna trvá na tom, že problém byl v procesní chybě a nedodržení rozkazu ministra obrany. Řehka naopak zdůraznil, že podcast byl pozastaven kvůli politické citlivosti, nikoli kvůli otevření YouTube kanálu.
Místopředseda výboru Jindřich Rajchl (SPD) pak kritizoval nekoordinovanou komunikaci, že se z celé věci stal „skandál z naprosté blbosti“. Navrhl, aby se na příštím výboru projednal způsob komunikace na sociálních sítích a koordinace mezi vojenským a civilním vedením, včetně pravidel pro individuální komunikaci představitelů armády.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) připomněla, že podobné diskuse vedla s generálem Řehkou již v minulosti, což vedlo k novelizaci rozkazu ministra. Upozornila, že se jí samotné stávalo, že se o důležitých rozhovorech dozvídala z médií ex post, což vytvářelo špatnou atmosféru.
Výbor se nakonec shodl na odložení projednání těchto témat na příští jednání, kde se očekává závěrečná zpráva z šetření.
