Jak zachránit evropské ocelárny, železárny a hliníkárny, a přitom dekarbonizovat těžký průmysl? Komise navrhla Dočasný fond pro dekarbonizaci. Evropští auditoři ale varují před drahým fiaskem. Tvrdí, že celý finanční mechanismus je nastaven špatně. Místo podpory moderních technologií odměňuje podniky za jejich minulou výrobu. Česká vláda Andreje Babiše v této souvislosti žádá radikální změnu celého systému emisních povolenek.
Do nového fondu EU, který má pomoci těžkému průmyslu vyrovnat se s náklady na dekarbonizaci, mají plynout stovky milionů eur. Auditoři Evropského účetního dvora (EÚD) si ale položili jednoduchou otázku.
Povede tento mechanismus skutečně k větším zeleným investicím? Nebo se jedná o další komplikovaný systém, který přerozděluje finanční prostředky evropských daňových poplatníků bez většího reálného dopadu?
EÚD si posvítil na takzvaný Dočasný fond pro dekarbonizaci. V navrhované podobě ale tento systém nesplňuje zásady řádného finančního řízení, namítají auditoři.
Jak zachránit evropský těžký průmysl?
Zřízení fondu navrhla Komise v prosinci 2025. Finančně má podpořit podniky v energeticky náročných odvětvích, jako je výroba hnojiv, hliníku, železa nebo oceli. Cílem je zabránit tomu, aby firmy výrobu přesunuly mimo unijní blok. Přitom má kontinent dosáhout svých klimatických cílů.
Podmínky podpory fondu jsou podobné těm, které musí společnosti splňovat, aby získaly bezplatné povolenky v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) pro roky 2026 a 2027.
Řada rizik
Riziko podle evropských auditorů spočívá v tom, že platby se mají vypočítávat z minulých úrovní produkce. Nové investice do dekarbonizace by ale fond neodměňoval. „Vzhledem k tomu, že platby z fondu budou založeny na minulé produkci, nikoli na aktuálních investicích, nebudou přímo podporovat nové investice do dekarbonizace,“ namítla členka dvora Keit Pentusová-Rosimannusová.
Auditoři rovněž zdůraznili, že panuje značná nejistota ohledně budoucích příjmů a výdajů fondu. Příjmy budou záviset na cenách v systému evropských emisních povolenek (EU ETS). A také na prodeji certifikátů v rámci nového mechanismu pro vyrovnání uhlíkových emisí na hranicích (CBAM). Jaké budou ceny v dalších letech je ale obtížné předpovídat. Zejména u systému CBAM.
Mohlo by vás zajímat
Evropská komise odhadla celkové příjmy fondu na 632 milionů eur (15,4 miliardy korun) a výdaje na 265 milionů eur (6,5 miliardy korun). Návrh počítá s tím, že financování zajistí kombinace příspěvků členských států (25 procent výnosů z uhlíkového cla CBAM v letech 2026 až 2027) a prostředků Unie (75 procent).
Špatné načasování výplaty peněz
EÚD kritizoval i načasování peněžních toků. Členské státy by příjmy inkasovaly v letech 2027 a 2028, ale společnosti by platby obdržely až v roce 2029. To znamená, že plánovaných 308 milionů eur (7,5 miliardy korun) splatných v roce 2028 by zůstalo nevyužito po dobu nejméně jednoho roku. Vzhledem k tomu, že není jasné, jak by se s těmito penězi mezitím nakládalo, auditoři navrhli, že efektivnější by bylo provést jednorázovou platbu v roce 2029.
Navzdory těmto obavám auditoři uznali i některá pozitiva. Návrh výplaty peněz kopíruje stávající systémy, které se používají pro přidělování emisních povolenek ETS. To by mohlo snížit administrativní zátěž pro společnosti žádající o podporu.
Dočasný dekarbonizační fond je součástí diskuse o příštím dlouhodobém rozpočtu na období 2028 až 2034. Komise navrhla, aby se 75 procent příjmů z CBAM stalo vlastním zdrojem unijního rozpočtu, zbývajících 25 procent by se vrátilo členským státům. Tento návrh ale dosud neschválila Rada EU.
Česká vláda je proti
Česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v únoru uvedla, že návrh zřízení dekarbonizačního fondu nepodporuje a chce jeho objasnění. Babiš rovněž prosazuje celkovou změnu systému emisních povolenek.
„Navrhl jsem, že řešením bude poskytnout podnikům v nejvíce zasažených odvětvích a regionech dodatečné bezplatné alokace podmíněné jejich dekarbonizačními plány,“ řekl český premiér po pondělním jednání vlády. Nový systém ETS 2, který se má týkat vytápění budov a silniční dopravy, odmítá vláda úplně.
Nerudová chce odklad povolenek pro vytápění
Evropská poslankyně a zpravodajka návrhů změn ETS 2 Danuše Nerudová zvolená za STAN na výboru pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin navrhla, aby Komise umožnila odložení účinnosti pro vytápění budov o další rok. Pokud si to budou členské země přát.
Fakticky by to znamenalo, že zpoplatnění plynu a uhlí spotřebovaného v domácnostech by přišlo později než v avizovaném roce 2028. Podle expertů může některým domácnostem zavedení povolenek prodražit životní náklady až o 30 tisíc korun ročně.
