Napětí mezi Kremlem a evropskými metropolemi dosáhlo nového bodu mrazu. Ruské ministerstvo obrany pohrozilo údery na evropské zbrojovky, které dodávají drony Ukrajině. A zveřejnilo seznam jedenácti zemí včetně České republiky. V Bruselu se ale hrozbám Kremlu vysmáli. „Tak co mají v plánu? Zabíjejí, vyhrožují, ničí,“ řekla na adresu Putinova režimu mluvčí Evropské komise.
„Opět to ukazuje, že Rusko nemá zájem o mír,“ řekla ve čtvrtek mluvčí Komise pro zahraniční věci Anitta Hipperová, když měla komentovat výhrůžky ruského ministerstva obrany, že bude útočit na evropské výrobce dronů, kteří spolupracují s Ukrajinou.
Kremlu se nelíbí, že výrobci dronů v sedmadvacítce pomáhají Kyjevu s útoky na cíle hluboko na území Ruské federace. Hipperová zdůraznila, že Brusel bude Kyjev i nadále podporovat. „Budeme pokračovat v tom, co jsme dělali dosud. Zintenzivníme naše úsilí na podporu Ukrajiny, ať už sankcemi, finanční pomocí nebo posilováním naší obrany,“ vzkázala na dálku do Moskvy.
Ruské výhrůžky
Ruské ministerstvo obrany napsalo, že se vedení několika evropských zemí rozhodlo zvýšit výrobu a dodávky bezpilotních letounů na Ukrajinu pro údery proti ruskému území. Kritizovalo také spolupráci evropského zbrojního průmyslu s ukrajinským.
„Toto rozhodnutí vnímáme jako úmyslný krok vedoucí k prudké eskalaci vojensko-politické situace na celém evropském kontinentu a k postupné transformaci těchto zemí ve strategické zázemí Ukrajiny,“ uvádí se dále v prohlášení, které končí výhrůžkou: „Evropská veřejnost by měla nejen jasně chápat skutečné příčiny hrozeb pro svou bezpečnost, ale také znát adresy a umístění ‚ukrajinských‘ a ‚společných‘ podniků vyrábějících bezpilotní letouny a komponenty pro Ukrajinu ve svých zemích.“
Na seznamu je 11 zemí včetně Česka
Na ruském seznamu se objevilo jedenáct zemí, kde jsou údajně ukrajinské pobočky výrobců dronů a jejich součástí – jde například o Spojené království, Německo, Dánsko, Lotyšsko, Itálii, Českou republiku, Španělsko, Izrael a Turecko.
Kvůli tomu si už do Černínského paláce pozval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ruského velvyslance v Praze Alexandra Zmejevského, aby mu podal vysvětlení.
Dvě firmy z Česka
Na ruském seznamu jsou také dvě firmy z Česka. Moskva varovala, že se mohou stát vojenskými cíli. Jedná se o pražskou pobočku ukrajinské firmy DeVIRo, která se specializuje na vývoj průzkumných dronů. Druhou firmou je strojírenská skupina PBS (První brněnská strojírna Velká Bíteš), jejíž letecké motory a komponenty se využívají v různých typech bezpilotních prostředků.
Český prezident Petr Pavel pak řekl, že by bylo naivní se domnívat, že Česká republika není na seznamu ruských cílů.
Mohlo by vás zajímat
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, jenž tradičně zesiluje ruskou propagandu, na síti X napsal: „Kdy se údery stanou realitou, záleží na tom, co bude dál. Spěte klidně, evropští partneři!“
Ruská nedbalost
Na ruský seznam potenciálních cílů se dostala i mnichovská adresa Lerchenauer Straße 28. Jedná se přitom o obyčejný obytný blok s malým obchodem na rohu jako jedinou obchodní firmou na dané adrese. Ve skutečnosti má společná německo-ukrajinská společnost Auterion Airlogix sídlo ve Freihamu, asi 14 kilometrů jihozápadně od Lerchenauer Straße. Samotná společnost Airlogix má hlavní sídlo v Kyjevě.
Agresor s kriminálním chováním
Evropští představitelé na nejnovější ruské hrozby téměř nereagovali. Nepřišla žádná formální komuniké EU ani NATO. Také Hipperová se odmítla podrobněji vyjádřit. Pouze na adresu režimu Vladimira Putina řekla: „Rusko je agresorský stát s kriminálním chováním. To se projevuje nejen v Rusku, kde Putin v podstatě zmasakroval celou opozici, nejen na Ukrajině, ale po celém světě,“ řekla. „Tak co mají v plánu? Zabíjejí, vyhrožují, ničí.“
Podle ní na ruskou ekonomiku stále více dopadají i evropské sankce. „V prvním čtvrtletí letošního roku se ruský rozpočtový deficit téměř zdvojnásobil oproti stejnému čtvrtletí loňského roku. Je už vyšší než plánovaný deficit na celý rok 2026,“ uvedla. „Je načase, aby Rusko ukončilo svou agresivní válku. Budeme pokračovat v naší práci na míru s Ukrajinou a pro Ukrajinu,“ uzavřela.
Zelenskyj v Berlíně
Načasování ruských výhrůžek není náhodné. 14. dubna se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal v Berlíně s kancléřem Friedrichem Merzem. Oba lídři sledovali ukázku ukrajinsko-německých dronů a uzavřeli dohodu o protivzdušné obraně amerických systémů Patriot v hodnotě 4 miliard eur (97,6 miliardy korun).
Ruské varování povede k posílení bezpečnostních opatření v okolí evropských zbrojních zařízení. Další efekt spočívá v politickém odhodlání Evropy. Ruské vyhrožování jen posílí konsenzus kontinentu ohledně podpory Kyjeva.
